Ekolist

Některé obce v Česku začaly kvůli dlouhotrvajícímu suchu omezovat například napouštění bazénů nebo zalévání zahrad. Lidem za porušení zákazu hrozí i vysoké pokuty, zjistila ČTK. Často jde o místa, kde podobná omezení platí každoročně. Na Správu státních hmotných rezerv (SSHR) se zatím obrátila jedna obec se žádostí o zapůjčení cisterny. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se bude sucho dále zhoršovat.

Vědci porovnají vhodnost zásahů do krajiny a způsob, jak přispějí k lepšímu hospodaření s vodou. Na tvorbě konceptu hodnocení takzvaných ekosystémových služeb nyní pracují vědci z několika českých institucí. Podle Jiřího Schneidera z Mendelovy univerzity je třeba vědět, které prostředky a kde jsou vhodné a které přispívají k řešení problémů s vysychající krajinou. Ta je hrozbou jak při nedostatku srážek, tak při jejich nadbytku.

Tradiční kvetoucí louky patří k druhově nejrozmanitějším místům naší planety, z české krajiny se však vlivem intenzivního hospodaření na mnoha místech vytratily. Český svaz ochránců přírody (ČSOP) se v rámci programu Obnova tradičních luk věnuje jejich návratu a odborné péči. Právě nyní, kdy louky rozkvétají, začínají ochránci mapovat nové lokality vhodné pro zařazení do databáze zdrojových lučních ploch. Zároveň spustili veřejnou darovací kampaň „Pojďme navrátit loukám jejich barevnou krásu“ na portálu Darujme.cz.

Vědci ve rwandském národním parku Volcanoes testují novou metodu monitorování ohrožených druhů založenou na analýze environmentální DNA (eDNA), která umožňuje identifikovat zvířata podle genetických stop zanechaných v půdě a vodě. Podle odborníků jim nová technologie pomůže chránit biodiverzitu ohroženou klimatickými změnami a růstem populace, píše agentura AP.

Návštěva lesa léčí tělo i duši. Věda například potvrzuje, že už deset minut pobytu v přírodě snižuje krevní tlak. Finská metoda Lesní mysli jde v ozdravném vlivu přírody na člověka ještě dál: kombinuje smyslová cvičení s prvky pozitivní psychologie a koučování. O tom, jak nám může pomoci k větší odolnosti, přizpůsobivosti a jaká jednoduchá cvičení můžeme sami vyzkoušet během příští vycházky do lesa, hovořila instruktorka této metody Barbora Hernychová.

Město Holice na Pardubicku vyčistí artézský vrt na náměstí T. G. Masaryka. Je zčásti zavalený, radnice chce zachovat historický unikát z konce 19. století a zároveň ochránit podzemní vody v okolí. Voda s nevhodným složením se dostává podzemními cestami do okolních studní. ČTK to řekl starosta Ondřej Výborný (Pro Holice).

U francouzské turistky odjíždějící ze Sardinie bylo objeveno přibližně 40 kilogramů písku, oblázků a mušlí. Zatímco nález bude v nejbližších dnech vrácen na pláž, 69leté ženě hrozí pokuta od 500 do 3000 eur (od 12 000 do 72 000 Kč), napsala s odvoláním na italské celní úřady agentura APA. Odnášení písku, oblázků a mušlí z pláží zakazuje zákon z roku 2017.

Trochu pobaveně jsem četl, že někdo se pokouší Havla vytrhnout ze spárů pražské kavárny a vrátit ho lidem. Jestli se lidmi rozumí většinová společnost, tak jsem téměř přesvědčen, že ta Havla se všemi jeho myšlenkami za vlastního nikdy za svého nepřijala. Tuto skutečnost lze ilustrovat na mnoha případech (jednoduše se podívejme, kam jsme od Havlových dob jako společnost došli…). Já se ale v tomto příspěvku zaměřím na přírodu a její ochranu, protože i tam lze z Havla čerpat spoustu inspirace.

Ultrajemné polystyrenové nanoplasty se mohou zabudovávat do ochranné vrstvy plic, měnit její strukturu a oslabovat ochrannou funkci. Zjistili to badatelé z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR ve spolupráci s kolegy z Polska a Slovinska. Studii vydal časopis Journal of Hazardous Materials.

Česko by mělo v boji s požáry investovat do kvalitní detekce a efektivnějších zásahů pomocí letecké techniky, namísto drahých preventivních opatření, řekl ČTK Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity, který se zaměřuje na ekologii a pěstování lesů ve zvláště chráněných územích a jejich biodiverzitu. Inspiraci by podle něj měl stát hledat především v jižní Evropě, kde k požárům dochází častěji. Požáry se tam podle Svobody berou jako přirozená součást přírody, pokud nepřesáhnou hranici alespoň 500 hektarů.

V Bohumíně na Karvinsku se v uplynulých dnech objevil orel křiklavý. Jednoho z nejvzácnějších dravců v České republice zaznamenali pracovníci odboru životního prostředí tamní radnice zhruba půl kilometru od obydlené oblasti, sdělila mluvčí města Jana Končítková.

Vítěznými projekty programu Zelená oáza, která podporuje vznik a rozvoj komunitních zahrad v Česku, se stala komunitní zahrada na Kampě, zahrada NaVen v Novém Městě nad Metují či Zahrada života v Borohrádku na Rychnovsku. Finanční podporu 1,5 milionu korun letos získaly také projekty Kořeny komunity CoLibri v Předklášteří u Brna, Vrátka k vědění a dění v Ústí nad Labem a komunitní zahrádka Paletka v Praze 9. Ocenění předali organizátoři v pražských Holešovicích během festivalu Pěstuj město.

Sněmovní hospodářský výbor doporučil schválit novelu zákona o ochraně spotřebitele, která má zamezit takzvanému lakování zboží nazeleno. Na základě evropské směrnice především zakazuje prezentovat zboží jako šetrné k přírodě, aniž to výrobce patřičně doloží, nebo záměrně omezovat jeho životnost takzvanými kazítky. Výbor chce pouze do zákona vložit přechodné ustanovení pro výrobky na trhu, které nesplňují nové požadavky. Ještě dva roky budou mít výjimku a bude se na ně pohlížet, jako kdyby je splňovaly. Stojí to v usnesení výboru.

Brnem se podle ochránce přírody Viléma Jurka z organizace Rezekvítek v posledních letech výrazně šíří ječmen myší, který způsobuje problémy chovatelům psů i městské zeleni. Hlavním důvodem jeho šíření je teplejší klima a způsob údržby městských trávníků. Rezekvítek se věnuje péči o travnaté a luční plochy a stará se o chráněná území.

Praha letos a v příštím roce rozdělí na dotacích v programu Čistá energie dohromady 50 milionů korun, podobně jako v minulých letech. Pokračování projektu dnes schválili pražští radní. Program nově podpoří vedle ekologického vytápění také opatření zaměřená na zmírnění dopadů klimatických změn, například zelené střechy nebo využívání dešťové vody. Město na dotacích od roku 1994, kdy program spustilo, vyplatilo přes 730 milionů korun.

Letošní fotbalové mistrovství světa konající se ve třech státech Severní Ameriky vyprodukuje nejvíce emisí CO2 ze všech sportovních akcí v historii. Upozornil na to server německého týdeníku Der Spiegel. Jedním z problémů je, že se akce bude konat v 16 městech Kanady, USA a Mexika, která jsou od sebe vzdálená tisíce kilometrů.

Přes 350 budov v Plzni patřících 50 subjektům je vybavených technologií detekce úniku vody. Řešení plzeňské společnosti nextdrop umožňuje okamžitý zásah, který snižuje spotřebu vody a šetří náklady. Správci městských objektů už odhalili téměř 100 skrytých úniků a ušetřili statisíce korun. Plzeň proto nasadí detekci do dalších budov, řekl ČTK radní města Daniel Kůs (Piráti). Start-up nextdrop vznikl v roce 2021 na Západočeské univerzitě.

Mezinárodní den vyder, který se každoročně slaví na konci května, upozorňuje na význam ochrany tohoto vzácného a charismatického živočicha i jeho přirozeného prostředí. Vydra říční je symbolem zdravých vodních ekosystémů a její přítomnost potvrzuje dobrou kvalitu životního prostředí. Do Krkonoš se úspěšně vrátila a dnes jich dle odhadů jsou tři desítky. Správa KRNAP při této příležitosti pořádá ve čtvrtek 28. května od 15 hodin ve Vrchlabí Vydří vycházku pro veřejnost.

Už 65 let je vodní dílo a elektrárna Kamýk nedílnou součástí Vltavské kaskády. Po celou dobu spolehlivě slouží k vyrovnávání odtoků z elektrárny Orlík, k výrobě elektřiny a jako zdroj průmyslové vody a záložní skupinového vodovodu Příbram. Díky spodnímu odtoku vody z Orlíka patří voda v Kamýku k těch nejchladnějším u nás a ani v létě nepřekročí 18 stupňů. Významné výročí 30. května si připomenou Povodí Vltavy a Skupina ČEZ společně s veřejností díky Dnu otevřených dveří.

Pokaždé, když si jdete zaplavat, zůstane po vás v moři trocha ochranného slunečního krému. Během rekreačních vodních aktivit se spláchne odhadem 25 procent naneseného opalovacího krému, kterého se jen v oblastech útesů uvolní zhruba 5000 tun ročně. Vyplývá to ze studie citované v časopise Environmental Health Perspectives, píše agentura AP.