Ekolist

Blížící se jev nazývaný super El Niňo pravděpodobně způsobí postiženým africkým zemím celkové škody ve výši deset až 20 miliard dolarů (zhruba 212 až 423 miliard Kč) a vyvolá masovou migraci z nejvíce zasažených oblastí. Agentuře Reuters to sdělil přední klimatolog Africké rozvojové banky (AfDB) Anthony Nyong.

Jihomoravský krajský úřad se bude muset znovu zabývat vlivy plánované tramvajové tratě v tzv. jižním centru v Brně. Jedná se o zhruba dva kilometry tratí, které mají obsloužit nově vznikající čtvrť a plánované nové hlavní nádraží. Letos v březnu sice krajský úřad vydal stanovisko, že stavba nebude mít významný vliv na životní prostředí a není třeba ji dále posuzovat podle zákona, nicméně proti tomu se odvolal spolek Děti Země a částečně uspěl. Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí krajského úřadu zrušilo a posuzování vlivů na životní prostředí EIA tak pokračuje, uvedl v tiskové zprávě spolek.

V posledním příspěvku zde na Ekolistu jeden z nás (MK) navrhl využít nově přijatý (evropský) Zákon o obnově přírody k velkorysé obnově původně dominantního (bereme-li za referenční rámec Eemský interglaciál) středoevropského biomu, tedy temperátní savany. Když mezi cílové lokality uvedl „opuštěné těžebny, výsypky, brownfields“, myslel i na ty největší, které v ČR máme – včetně Mosteckého hnědouhelného revíru. Momentálně tam aktivně pracujeme (v rámci projektu „Přírodě blízká renaturace post-těžebních krajin Ústeckého kraje“), což volá o rozvinutí savanových argumentů v postindustriálním kontextu.

Čtyřiadvacátého července uplynuly přesně čtyři roky od vzniku rozsáhlého požáru v okolí Hřenska. Oheň se tehdy v období extrémního sucha rozhořel v oblasti Malinového dolu a kvůli celé řadě nepříznivých okolností se postupně rozšířil na plochu přesahující 1000 hektarů - zanechal po sobě viditelně spálenou krajinu. Ta dnes působí úplně jiným dojmem, všudypřítomné odstíny černé vystřídala bujná zeleň rychle postupující spontánní obnovy lesa.

Vláda se rozhodla prosadit těžbu tlejícího dřeva. Záměr je v přímém rozporu nejen s vědeckými poznatky, ale i s Národním plánem obnovy přírody. Je to výmluvný důkaz rozvratu státu — a toho, že jeho směřování určují zájmy fosilních magnátů.

Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 40 obcí a měst a 18 spolků z ČR, nesouhlasí s novelou stavebního zákona, kterou má v srpnu projednat Senát. Sklad radioaktivního odpadu, pro který se zvažují čtyři lokality v Česku, se má podle novely stát veřejně prospěšnou stavbou, což omezí možnosti obcí i krajů hájit své oprávněné veřejné zájmy a zjednoduší vyvlastnění, uvedla platforma v tiskové zprávě. Obrátí se na senátory, aby novelu v této podobě odmítli.

Rozloha území zasaženého požáry v brazilské Amazonii loni klesla na nejnižší úroveň od začátku vedení záznamů v roce 1985. Vyplývá to z údajů monitorovací iniciativy MapBiomas, o kterých informovala stanice BBC. V roce 2025 oheň zasáhl 3,1 milionu hektarů amazonského pralesa, zatímco o rok dříve shořelo rekordních 15,8 milionu hektarů.

Neutrální postoj možná zaujme vláda k návrhu poslanců opoziční ODS, kteří chtějí posílit postavení zástupců obcí a krajů v radách národních parků. Vyplývá to z předkládací zprávy na vládním webu. Věcně příslušné ministerstvo životního prostředí podle ní své stanovisko k příslušné novele o ochraně přírody ve stanovené lhůtě nedodalo. Kabinet se má novelou zabývat v pondělí. Jeho postoj bude doporučením pro Sněmovnu, v níž má vládní koalice většinu.

Zarostlou část Hádecké planinky u Brna chtějí ochránci vrátit do stavu ze 30. let minulého století. V oblasti obnovují původní step a teplomilné doubravy. Vrátí se tam i pastva. Cílem je zachránit mizející druhy rostlin a živočichů, jako jsou vzácné orchideje či motýl jasoň dymnivkový. ČTK to řekl Vilém Jurek z organizace Rezekvítek, která se o oblast stará. Národní přírodní rezervace Hádecká planinka je součástí chráněné krajinné oblasti Moravský kras, má rozlohu kolem 80 hektarů.

Historická cihlová kanalizace v centru Pardubic je i po více než 100 letech v dobrém technickém stavu. Podle vodáren k tomu přispívá vejčitý profil stok, který zlepšuje jejich samočištění a umožňuje odvádět víc vody při přívalových deštích. ČTK to řekl mistr provozu pardubických vodáren Erik Jandera.

Větší spolupráci organizací, které se v Česku a Německu věnují praktické ochraně přírody a podpoře biodiverzity, má zajistit nový česko-saský projekt Síť pro přírodu, který připravil liberecký spolek Čmelák - Společnost přátel přírody ve spolupráci s německým partnerem Naturschutzzentrum Zittauer Gebirge (Centrum ochrany přírody Žitavské hory).

Pardubičtí myslivci zmodernizovali školicí středisko zvané Dřevák v areálu střelnice na Hůrkách. Původně dřevěná stavba z roku 1949 byla v havarijním stavu a neměla potřebné zázemí pro konání akcí. Za necelý rok ji nahradila minimalistická nízkoenergetická stavba s kapacitou až 100 lidí. ČTK to řekl předseda myslivecké rady Okresního mysliveckého spolku František Dittrich.

Zlínská zoologická zahrada má nový výzkumný projekt v Jihoafrické republice. Zaměřený je na to, jak moderní zemědělství ovlivňuje populaci hadilovů písařů. Zlínská radnice to uvedla ve zprávě na svém webu. Hadilov písař patří k nejvýraznějším ptákům afrických savan, patří však k ohroženým druhům. Důvodem je zejména využití travnatých ploch na zemědělskou půdu, intenzivní hospodaření i postupná ztráta vhodného prostředí pro život.

V Zooparku Chomutov začala výstava kudlanek. Přes 50 druhů bezobratlých živočichů lidé uvidí v bývalém hostinci U Pratura, který je po částečné opravě. Hmyz z různých koutů světa tam bude vystavený tři týdny. Novinářům to řekl ředitel zooparku Vít Lukáš, podle kterého jde o první výstavu kudlanek v Česku.

Společnost přátel Jeseníků (SPJ) již řadu let prezentuje veřejnosti význam Jeseníků jakožto posledního velkého ostrova divočiny na Moravě a usiluje o zlepšení jeho ochrany. Mimo jiné realizuje projekt „Život v jesenické divočině“ zaměřený na monitoring vzácných druhů na území CHKO založený na pozorování v terénu a na fotopastech. Dnes zveřejňujeme unikátní výsledky tříleté práce v terénu (tisíce kilometrů a tisíce hodin náročné práce ve dne v noci, v zimě, v létě). Je důležité, aby se o návratu vlků do oblasti Jeseníků veřejně diskutovalo na základě věcných faktů. Protože vlků postupně přibývá, veřejnost a turisté by měli mít dostatečné informace a především je potřeba, abychom společně, včetně lesníků, myslivců a farmářů, hledali cesty, jak se naučit žít ve vzájemném souladu s těmito velkými šelmami. Jsou totiž z mnoha důvodů obdivuhodné a staly se opět nedílnou součástí přírody Jeseníků.

Rakouská metropole spustila inovační projekt ADUCAT, který zkoumá, jak satelitní data a umělá inteligence mohou přispět k efektivnější městské správě a rozvoji. Cílem je posílit odolnost Vídně vůči dopadům změny klimatu nebo reagovat na rostoucí nároky na infrastrukturu. Do testování se do roku 2029 zapojí také Udine, Záhřeb a Guimarães, jejichž úkolem bude ověřit přenositelnost nových nástrojů do dalších evropských měst.

Zoo Ostrava odchovává čtyři mláďata vzácných oslů onagerů. Jde o nejohroženější poddruh divokého asijského osla. V zahradě žije dvanáctičlenné stádo, které je tak nejpočetnější v Evropě. Novinářům to sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková. V přírodě se vyskytuje jen okolo 1200 jedinců tohoto kriticky ohroženého zvířete.

V lesoparku Liboháj v Poličce na Svitavsku začalo město budovat pietní místo připomínající bývalé popraviště. Práce chce radnice dokončit v září a veřejnost tam uvítat v říjnu. Jedná se o první etapu úpravy přírodní lokality. ČTK to řekl vedoucí oddělení životního prostředí Jiří Coufal.

Tisícům zraněných a nemocných holubů má v budoucnu pomoci nové rehabilitační centrum, které vzniká u Brna. Jeho součástí bude specializované zázemí pro léčbu a rekonvalescenci, karanténní zóna a venkovní voliéry pro holuby, kteří se kvůli zdravotnímu stavu již nemohou vrátit do volné přírody, uvedla nezisková organizace Institut na ochranu holubů, která za projektem stojí.

V Kutné Hoře začínají rozsáhlé úpravy koryta říčky Vrchlice v centru města. Hlavní stavební práce začnou na konci srpna, hotovo by mělo být v příštím roce, řekl ČTK starosta Lukáš Seifert (ODS). Projekt, který zahrnuje lepší ochranu před povodní, vyjde téměř na 100 milionů korun bez DPH. Většinu nákladů by měla pokrýt dotace.