Ekolist

Vědci nalezli zkamenělinu ptáka, jež by mohla nabídnout nový pohled na ranou evoluci současných ptáků; o dotyčném tvorovi se domnívají, že je předchůdcem dnešní drůbeže. Opeřenec před 66,7 miliony let, tedy v době, kdy světu vládli dinosauři, obýval pobřežní oblasti dnešní Belgie. Vědci mu přezdívají "zázračné kuře" pro jeho zobák, jenž se podobá tomu kuřecímu, píše agentura Reuters.

Český svaz ochránců přírody vykupuje v rámci sbírky Místo pro přírodu neudržované pozemky ve dvou lokalitách v Bílých Karpatech jižně od Kněždubu na Hodonínsku. Chce o ně pečovat tak, aby se tam vrátily vzácné druhy rostlin a živočichů. V tiskové zprávě to v únoru uvedl koordinátor sbírky Jan Moravec.

Již jednou se o nás v historii takto jednalo. Bohužel podobně některé úřady a instituce o nás jednají stejným způsobem. Proč mi to tak připadá?

Příroda je na dosah všude, není nutné za ní jezdit do turisticky atraktivních míst, vzkazuje Agentura ochrany přírody ČR. Poukazuje, že i v okolí našich domovů lze pozorovat mnoho zajímavých zvířat a rostlin. Právě o nich toho ale někdy víme překvapivě málo. Proto přišla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR před časem s výzvou pro veřejnost k mapování veverek: „Na veverku s mobilem“.

Vědci mohou v reálném čase sledovat buněčné procesy vedoucí k rozmnožování rostlin. Průlomovou techniku vyvinuli výzkumníci z institutu CEITEC Masarykovy univerzity. Tým pod vedením Karla Říhy novým způsobem využívá moderní mikroskopické technologie, dokáže tak zobrazit například vývoj vajíčka v pestíku rostliny nebo vznik pylových buněk. Výsledky publikoval časopis e-Life.

Svět přírody nás nikdy nepřestane udivovat. Mezi pozoruhodné okamžiky se nyní zapsalo dojemné setkání mezi orangutanem a mužem na Borneu. Lidoop natáhl ruku, aby muži pomohl v bahnité řece plné hadů, napsal zpravodajský server CNN.

Přestože musely Národní parky Šumava, Podyjí a České Švýcarsko uzavřít střediska environmentální výchovy, nabízejí alespoň část svých pomůcek on-line. Na webových stránkách tří Správ Národních parků je k dispozici množství samoobslužných pracovních listů, pomocí kterých se mohou předškoláci a mladší i starší děti vzdělávat o přírodě Šumavy, Podyjí a Českého Švýcarska.

Zítra centrum Prahy potemní. Mezi večerní půl devátou a půl desátou hodinou si lidé zhasnutím světel připomenou význam, jaký pro nás má příznivé životní prostředí. Smyslem akce Hodina Země je poukázat na skutečnost, že klimatické změny nemají zůstat bez pozornosti ani dnes. K lidem míří výzva, aby si stanovili osobní a konkrétní závazek pro snížení svého dopadu na klima.

Kvůli povinnosti nosit na veřejných místech ochranné roušky dochází v současné době ke zvýšené produkci vyhozených jednorázových roušek. O správném nakládání s tímto odpadem informuje CENIA, česká informační agentura životního prostředí.

Není pravda, co se píše v článku Zemědělci můžou aplikovat jed na hraboše na 80.000 ha. Zemědělci totiž aplikovat rodenticid nemohou – ani do děr, ani rozhozem – pokud k tomu nezískají povolení orgánu ochrany přírody.

Český hydrometeorologický ústav nově poskytuje naměřené záznamy ze svých stanic v režimu zákona o právu na informace o životním prostředí. O data, která byla dříve citelně zpoplatněná, dnes stačí jen požádat.

Na tuto otázku hledal odpověď tým badatelů z univerzity v Plymouthu. Využíval přitom archivních kousků, nových stavebnic i dílků stavebnice, vyplavených mořem při jihozápadním pobřeží Anglie. Výsledky výzkumu nepotěší. Píše o tom Independent .

Letecké snímky ukázaly, že australský Velký bariérový útes, největší korálový útes světa, po letošním horkém australském létě opět vybledl. Ztráta barvy signalizuje uhynutí korálů, na vině jsou nejspíše únorové vysoké teploty mořské vody. V posledních pěti letech je to již potřetí, kdy k takovému rozsáhlému poškození útesu došlo, psalo včera BBC.

Myslivci a chovatelské organizace odmítli ministerský program péče o vlka. Tato zvířata mají být chráněna neomezeně, v neomezeném počtu a na celém území republiky, uvedla včera Českomoravská myslivecká jednota (ČMMJ) v tiskové zprávě. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) již dříve informovalo, že ochranu plán nezmírnil ani nezpřísnil. Podle myslivců nebyly jejich připomínky do plánu zapracovány.

Pracovníci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského zkontrolovali zhruba 100.000 hektarů půdy, na 78.000 hektarech je kalamitní výskyt hrabošů. Včera to sdělila mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. Zemědělci na nich můžou aplikovat prostředek na hubení hlodavců přímo na půdu. Proti takovému využití jedu loni protestovaly ekologické organizace.

Nový Bor na Českolipsku se v sobotu připojí k projektu Hodina Země. Celosvětový happening již počtrnácté propojí obce, firmy i jednotlivce, jimž není lhostejná ochrana a budoucnost planety. V Libereckém kraji se vedle jednotlivců připojí spolu Novým Borem také obce jako Hrádek nad Nisou, Svor, Dolní Řasnice nebo Hlavice, zjistila dnes na stránkách projektu.

Na zjištění, jaké škody na ovoci způsobily mrazy, které o víkendu zasáhly ČR, je brzy. Další vlny mrazů mohou přijít v dubnu nebo v květnu. Teprve potom by se mohlo rozhodovat, zda pěstitele stát podpoří pomocí kompenzací, sdělil včera mluvčí ministerstva zemědělství (MZe) Vojtěch Bílý. Obvykle stát tvoří kompenzační tituly za nepřízeň počasí až po skončení možnosti příchodu mrazů a poté, co plody dozrají, aby se ukázalo, jaké byly reálné ztráty.

V soutěži uskutečněných projektů pomáhajících přizpůsobit města, domy a krajinu změnám klimatu je zatím 24 přihlášek, přihlášený je například i takzvaný Plusový dům Chimney v Brně. Organizátoři kvůli koronavirové krizi prodloužili termín možnosti podání přihlášek projektů o měsíc. V tiskové zprávě to včera za pořadatelskou Nadaci Partnerství uvedl David Kopecký. Loni jako nejsympatičtější projekt lidé zvolili Ptačí park Josefovské louky na Náchodsku.

Turistickou chatu Prašivá v Beskydech začne vytápět tepelné čerpadlo za bezmála 500.000 korun. Nahradí starý a ekologicky nešetrný litinový kotel na tuhá paliva. Instalace nového zařízení se nyní dokončuje. Včera to řekl provozovatel chaty z roku 1921 Martin Stiller.

V posledních dnech významně klesla cena emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry. Vyplývá to z dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje. Povolenky se nyní prodávají kolem 17 eur (467 Kč) za tunu, ještě na začátku března přitom byla jejich cena na úrovni 24 eur (659 Kč) za tunu. Podle analytiků jsou důvodem dopady současné koronavirové krize a nízká cena ropy.