Ekolist

Ochránci přírody na Vysočině se dohodli s 11 zemědělci na vytváření lokalit, v nichž budou celoročně vhodné podmínky pro koroptve polní. Projekt jim umožní prověřit postupy, které by koroptvím v zemědělské krajině pomohly přežít. Z této kdysi nejběžnější lovné zvěře se kvůli scelování polí a používání pesticidů v zemědělství stal chráněný a ohrožený druh, řekl ČTK ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) Václav Hlaváč.

Členské státy a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody na zjednodušení společné zemědělské politiky. Informovala o tom v noci na dnešek Rada EU, která zastupuje členské státy. Cílem je posílit konkurenceschopnost evropského zemědělství snížením byrokracie, podporou zemědělců, včetně malých zemědělců a začínajících podniků, povzbuzením inovací a zvýšením produktivity. Dohoda přináší revizi obřích zemědělských dotací a aby byla snížena administrativní zátěž na farmáře, oslabuje některá ekologická pravidla, poznamenala agentura Reuters.

Dočasné uzavření příjmu žádostí programu Nová zelená úsporám ukazuje na dvě věci: obrovský zájem domácností o energetické úspory a zároveň jasný signál, že kvalitní renovace jsou pro české rodiny cestou k nižším nákladům na bydlení. Je pozitivní, že administrace již podaných žádostí pokračuje bez přerušení a že jsou zajištěny prostředky pro další období.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z Německa identifikovali těkavé látky, které uvolňují bakterie a podporují růst rostlin a odolnost. Objev by mohl přispět v udržitelném zemědělství a ekologii. Univerzita o tom informovala na svém webu. Ve výzkumu budou vědci ještě pokračovat.

Lidé podepisují petici proti záměru těžby štěrkopísku v katastru obce Hradištko na Nymbursku. Společnost HDTS Power tam chce zahájit těžbu ve dvou ložiscích o rozloze 13 a 48 hektarů, pro každé má podle informačního portálu EIA samostatný záměr. Maximální roční těžba je odhadovaná v každém z míst na 150 000 tun ročně. Oba projekty procházejí povolovacím procesem, krajský úřad Středočeského kraje zahájil zjišťovací řízení k posuzování vlivů na životní prostředí, řekl ČTK za krajský úřad Adam Hejda.

Kožní infekce přenášené morčaty způsobuje u lidí houba, která využívá ke svému šíření látky připomínající toxiny. Vyplývá to z nové studie českých vědců z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR. Onemocnění postihuje zejména děti a projevuje se výraznou vyrážkou a zánětem kůže, nejčastěji na obličeji nebo rukách.

Čtyři dobrovolnické dny, stovky lidí a jedno společné téma – pomoc brdské krajině zvládnout měnící se klima. Mezinárodní projekt LIFE Adapt Brdy letos přilákal do Brd stovky dobrovolníků všech generací, ať už při výsadbě stromků, obnově prameniště nebo poznávání toho, jak spolu voda a les tvoří propojený systém. Nešlo tedy jen o práci samotnou, ale i o pochopení souvislostí, proč les potřebuje vodu a voda potřebuje les, a proč to potřebujeme i my, lidé.

Jak vypadá město, kde se dobře žije? Odpověď přináší výstava „Město pro život: Inspirace z Vídně“, kterou mohou zájemci navštívit do 4. prosince v přízemí pražské Nové radnice. Expozice představuje vídeňské moderní přístupy k městským koncepcím a ukazuje, jak mohou světové metropole reagovat na potřeby svých obyvatel i na výzvy 21. století.

Japonská armáda vyslala minulý týden do hornaté oblasti na severu země vojáky, aby pomáhali s odchytem medvědů. O nasazení armády naléhavě požádaly místní úřady, které se potýkají s bezprecedentní vlnou útoků medvědů na lidi. Od letošního dubna bylo v Japonsku zaznamenáno více než sto medvědích útoků, které si vyžádaly 12 obětí, informovala agentura Reuters.

Globální oteplení téměř jistě překročí 1,5 stupně Celsia, uvedl dnes podle agentury AFP předseda Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) Jim Skea na zahájení konference COP30. V brazilském městě Belém ležícím u ústí řeky Amazonky a na okraji deštného pralesa se do 21. listopadu koná setkání desítek tisíc politiků, diplomatů, vědců, ekologických aktivistů či zástupců domorodých obyvatel z asi 160 zemí světa. Chybí mezi nimi však vysocí představitelé Spojených států, protože administrativa prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla na letošní ročník žádného neposlat.

Europoslanci z výboru pro životní prostředí (ENVI) podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Návrh českého europoslance Ondřeje Knotka (ANO) z frakce Patrioti pro Evropu výbor odmítl. Knotek navrhoval plán Evropské komise zamítnout, podpořilo ho ale jen 33 europoslanců, zatímco 55 jich bylo proti. Alternativní kompromisní návrh frakce Evropské lidové strany (EPP), socialistické frakce (S&D), liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) a frakce Zelených získal podporu 55 europoslanců. O klimatickém cíli pro rok 2040 budou europoslanci znovu debatovat tento týden ve středu na plenárním zasedání EP v Bruselu, ve čtvrtek se pak bude hlasovat o postoji celého europarlamentu.

Evropská centrální banka (ECB) poprvé potrestala finanční ústav za jeho přístup ke klimatickým změnám. Španělské bance Abanca Corporación Bancaria vyměřila pokutu 187 650 eur (4,6 milionu Kč) za řízení rizik souvisejících právě se změnami klimatu, uvedla dnes agentura Bloomberg.

Program Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, dočasně uzavírá příjem žádostí o dotace. Důvodem je velký zájem žadatelů, který vedl k rychlejšímu vyčerpání peněz vyhrazených pro tento rok. Již podané žádosti pokračují bez omezení. Letos se příjem žádostí spustil 20. února a měl původně trvat přesně rok.

Elektronickou a papírovou petici proti zrušení přírodní rezervace Maštale na Chrudimsku podepsalo 3619 lidí. Majitelé lesů krajskému úřadu navrhli, aby místo ní vznikl přírodní park a dvě nová chráněná území. To se lidem nelíbí, protože by se ochrana cenného území zmenšila na polovinu. Bojí se zbytečného kácení i toho, že tam developeři postaví hotely. ČTK to řekla autorka petice Andrea Žáková z Jarošova. Proti návrhu se vyslovili i odborníci, zástupci obcí naopak říkají, že není čeho se obávat.

Polský národněkonzervativní prezident Karol Nawrocki vetoval zákon o vzniku národního parku Údolí Dolní Odry. Server Notes from Poland podotýká, že mělo jít o nový národní park v Polsku po 24 letech a že na německé straně hranice už přírodní oblast s takovým stupněm ochrany existuje.

V kladenské části Rozdělov, v brownfieldu bývalé cihelny, začala stavba šesti nízkoenergetických domů, ve kterých bude dohromady přes 100 bytů. Hotovo by mělo být v roce 2027. Nyní už je prodáno 60 procent bytů. Jde o investici developerské společnosti Pierre Grafen a společnosti Ikonix, informovala za developera Michaela Muczková.

V oblasti produkce potravin čelíme takzvané trojité výzvě: nakrmit lidi, nepřispívat ke klimatické změně ani ztrátě biodiverzity. Lidé se dnes ve výživě spoléhají na velmi úzkou skupinu asi 12 plodin a 5 typů živočichů. Jak produkovat a spotřebovávat zdravěji a ve vztahu k přírodě, nesmí zůstat na volbě koncového spotřebitele, je nutné řešit celkovou proměnu zemědělství a obchodu. Jak ke změně přispívají české firmy, probírali jejich zástupci na konferenci Cirkulární města a byznys 4.

Polská pobočka ekologické organizace Greenpeace podala Evropské komisi stížnost na odstřel medvědů na Slovensku. Ekologové argumentují, že masový odlov šelem na slovenské straně Tater porušuje normy Evropské unie a ohrožuje i migrující medvědy v Polsku, kde jsou přísně chráněni. Informoval o tom na svém webu polský list Gazeta Wyborcza. Na Slovensku žije asi tisícovka medvědů, v Polsku jich je desetkrát méně.

Tuzemská ložiska zlata skrývají více než 77 tun dostupných zásob tohoto drahého kovu, jehož těžba v České republice skončila v polovině 90. let minulého století. Jde o zásoby, které lze vytěžit a jejichž dobývání by podle odborníků bylo rentabilní. ČTK informaci získala z údajů České geologické služby. O případném obnovení těžby zlata se v posledních letech opět začalo diskutovat například ve Zlatých Horách na Jesenicku, v jejichž okolí se pod zemí podle předběžných odhadů nachází více než 3,5 tuny zlata. Samospráva se k úvahám o dobývání zlata zatím staví odmítavě.

Na 50 000 politiků, diplomatů, vědců či ekologických aktivistů z asi 160 zemí se očekává na klimatické konferenci OSN COP30, která začíná v pondělí v brazilském městě Belém a potrvá do 21. listopadu. Místo vybrala brazilská vláda symbolicky - leží u ústí řeky Amazonky a na okraji deštného pralesa považovaného za plíce planety. I proto vláda pořádající země doufá, že světoví lídři po 30 letech klimatických konferencí začnou proměňovat sliby v činy.