Ekolist

Sdružení obcí Orlicko připravuje druhou etapu terénních stezek pro horská kola na Suchém vrchu na Orlickoústecku. Nové trasy singltreků mají vést směrem k Dolním Boříkovicím. Projekt má pravomocné stavební povolení, se zahájením stavby ale sdružení čeká na vhodný dotační program. ČTK to řekl manažer svazku obcí Antonín Fiala. Náklady odhaduje na 15 až 20 milionů korun.

Základy nového oboru, takzvané rostlinné teranostiky, má položit projekt Plantonics, který spustil Český institut výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého. Půjde o dvouletý výzkum, vědci v něm chtějí propojit diagnostické a léčebné přístupy a přispět ke zvýšení odolnosti rostlin vůči nepříznivým podmínkám. Hlavní řešitelka projektu Nuria De Diegová na něj získala v prestižní soutěži grant ve výši 18,6 milionu korun, sdělili ČTK zástupci univerzity.

Zoologická zahrada Olomouc začala svým návštěvníkům nabízet hlasové komentáře k jednotlivým druhům zvířat, které chová. Poslechnout si je lidé mohou po načtení QR kódu na informačních tabulkách u expozic, a to v češtině, angličtině, polštině a němčině. Zoo chce tímto způsobem zpřístupnit informace o chovaných zvířatech širšímu okruhu návštěvníků včetně cizinců. Při tvorbě hlasových komentářů zoo poprvé využila umělou inteligenci. ČTK to sdělila mluvčí zoologické zahrady Iveta Gronská.

Nejzachovalejší přírodní vývěry minerálních vod v České republice, okolní slaniště a mokřadní louky o rozloze 6,38 hektarů. To je nová přírodní rezervace Číhanské slatě na Mariánskolázeňsku, kterou nyní po několika letech příprav vyhlásila Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Tradiční podzimní vlna kampaně Ukliďme svět, kterou pořádá Český svaz ochránců přírody (ČSOP), přináší první výsledky. Dosavadní statistiky ukazují velkou vlnu solidarity s přírodou – 8 327 dobrovolníků ze všech krajů České republiky dokázalo z lesů, parků i okolí obcí odklidit celkem 21 524 kg odpadu. Trendem letošního podzimu je zapojení nejmladší generace a také povzbudivé zjištění, že na místech, kde se uklízí pravidelně, nepořádku prokazatelně ubývá.

Jeskynní potápěči v Moravském krasu postoupili tento týden dál proti proudu podzemní řeky Punkvy. Objevili dalších asi 150 metrů dosud neznámých chodeb. Opět se tak přiblížili k hlavnímu cíli svého výzkumu v Amatérské jeskyni, tedy k místu, kde soutokem Bílé vody a Sloupského potoka vzniká v podzemí řeka Punkva. ČTK to řekl předseda speleologické organizace Plánivy a speleopotápěč Radek Nejezchleb.

Lesy České republiky po jedenácti letech dokončily čištění Bořího lesa u Břeclavi od munice. Z 480 hektarů půdy pyrotechnici od roku 2015 odklidili přes 70 000 kusů munice, kterou zde rozmetal výbuch továrny Muna na konci druhé světové války. Vyčištění oblasti v Lednicko-valtickém areálu vyšlo na 50 milionů korun.

Tříčlenná smečka psů hyenovitých urazila při hledání partnerek napříč Zambií rekordní vzdálenost téměř 4000 kilometrů. Podle vědců jde o nejdelší zaznamenanou cestu suchozemského savce v Africe za účelem nalezení partnera. Výzkum zároveň ukázal, že populace těchto vzácných šelem mohou být v budoucnu propojenější než se dosud předpokládalo, uvedla BBC.

V sobotu začíná v Regionálním muzeu v Litomyšli výstava nazvaná Se jménem Stalin zvítězíme. Kolektivizace v okrese Litomyšl. Věnuje se proměnám zemědělské politiky v Československu a zvláště na Litomyšlsku v letech 1945 až 1960. V době kolektivizace znalosti hospodaření a vztah k půdě z generace na generaci zmizely, uvedl Martin Boštík z muzea.

Kraj Vysočina bude do roku 2029 opakovanými sečemi a pastvou ovcí zlepšovat podmínky v přírodní rezervaci Dukovanský mlýn na Třebíčsku, kde roste i kriticky ohrožený lýkovec vonný. Pracovníci tam také budou odstraňovat nevhodné dřeviny. Cílem je v rezervaci obnovit stepní a lesostepní podobu území. Na projekt má kraj slíbenou dotaci přes 2,5 milionu korun z operačního programu Životní prostředí. Krajská rada rozhodla o podání žádosti o vyplacení části peněz na práce provedené v letošní první etapě. Novinářům to potvrdil hejtman Martin Kukla (ANO).

Napříč Japonskem rychle přibývá škod způsobených mývaly. Zatímco se invazní druh šíří do měst, škody v zemědělství se blíží k 700 milionům jenů (asi 95 milionů Kč) ročně. Podle japonského ministerstva zemědělství, lesnictví a rybolovu to je dvakrát víc, než před deseti lety. Napsala o tom agentura Kjódó.

Pardubické vodárny dokončily obnovu páteřní kanalizace na náměstí Republiky. Práce dělaly bezvýkopovou metodou a skončily nedávno podle plánu. Nová vnitřní vložka prodlouží životnost kanalizace o další desítky let, uvedla firma.

Němečtí vinaři očekávají kvůli velkým vedrům a suchu nejslabší úrodu od roku 2010. Některé hrozny by ale právě díky počasí mohly být obzvlášť kvalitní. Podle agentury DPA to vyplývá z prognózy Německého vinného institutu (DWI).

Na vrcholu kopce, tyčícího se na konci úzké cesty v johannesburgském předměstí Kya Sands, sedí dva muži. Kopec tu však není od přírody. Je to hora odpadků, které sem lidé nelegálně vyhazují. Nakupila se tak vysoko, že v ní cesta dál mizí, píše agentura AP.

Pořadatelé museli upravit trasu automobilového závodu Rallye Miriquidi v Krušných horách. Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) zabránila předběžným opatřením dvěma rychlostním zkouškám v Ptačí oblasti Východní Krušné hory, která je domovem kriticky chráněného tetřívka. Inspekce o tom informovala na webu. Ředitel rallye Marek Šimík ČTK řekl, že rozhodnutí respektuje a závod 17. října povede po náhradní trase.

Na Orlickoústecku začalo propojování skupinových vodovodů Letohradské, Orlické a Lanškrounské skupiny. Projekt za 120 milionů korun bez DPH má vyřešit hrozbu nedostatku pitné vody a zmírnit dopady klimatických změn na obyvatele i průmysl, uvedla na webu radnice v Lanškrouně. Příprava stavby trvala téměř pět let, vše bude hotové na jaře 2028.

Protipovodňovou ochranu Opavy má posílit plánovaná nádrž u Stěbořic na vodním toku Velká. Při silných deštích zadrží část vody a zpomalí její odtok směrem k území pod nádrží, zejména k opavským částem Zlatníky a Jaktař. Stavbu připravuje Povodí Odry, které nyní pracuje na projektové dokumentaci. Začít by se podle současného plánu mohlo v roce 2028. ČTK to řekla mluvčí povodí Šárka Vlčková.

Vlci na na Broumovsku loví většinou divoká zvířata, která tvoří přes 90 procent jejich stravy. Dva vlci z Broumovska, které ochranáři od jara sledují pomocí GPS obojků, jsou přirozeně plaší, nevyhledávají blízkost lidí, žijí skrytě, tedy vykazují běžné chování. Telemetrické obojky dostali v reakci na oznámené blízké setkání vlka s člověkem. Vyplynulo to ze zprávy k monitoringu vlků v česko-polském pohraničí v období 12 měsíců od května 2025, kterou ochranáři zveřejnili na webu. V žádné ze sledovaných oblasti od Lužických hor po Jeseníky vědci nezjistili křížence vlka a psa.

Na Boleveckém rybníku v Plzni se v noci částečně potopila loď, s níž správci rybníků 13 let v létě kosí podvodní rostliny. Kvůli úniku provozních kapalin tam od brzkého rána zasahovali hasiči, sdělil dnes ČTK mluvčí hasičů Michal Holeček. Loď, jejíž hmotnost hasiči odhadli na 15 až 20 tun, nakonec vytáhl na břeh jeřáb. Příčinou potopení byla technická závada, malé množství uniklého hydraulického oleje vodu neohrozilo, informoval magistrát.

Krkonošská populace tetřívka obecného má stále šanci na přežití. Letošní jarní sčítání zaznamenalo 53 tokajících kohoutků. Je to jen o tři méně než při posledním sčítání před třemi lety, kdy odborníci napočítali 56 samců. Po desetiletích výrazného úbytku tak krkonošská populace v posledních třech letech početně stagnuje. Správa KRNAP to považuje za povzbudivý signál pro pokračování v dlouhodobé péči o prostředí tetřívka a klid, který ke svému životu potřebuje.