Ekolist

Aktualizovaná směrnice o odpadech ze září 2025 zavazuje členské státy zavést opatření, díky kterým by domácnosti, restaurace, jídelny a malé obchody měly snížit potravinový odpad do roku 2030 o 30 %, zpracovatelé a výrobci potravin pak o 10 %. Jak k cílům přistoupí obecní samosprávy, školy či firmy, řešila konference Cirkulární města a byznys 4, s podtitulem Budoucnost na talíři v Národním zemědělském muzeu. Pořádalo ji společně hlavní město s Pražským inovačním institutem (PII).

Ústavní soud dnes rozhodl o stížnosti spolku Klimatická žaloba ČR, obce Svatý Jan pod Skalou a dalších osob ve věci tzv. klimatické žaloby. Spolek a další stěžovatelé a stěžovatelky se od roku 2021 u správních soudů domáhali toho, aby česká ministerstva přijala účinná opatření ke snižování emisí skleníkových plynů, a tím ochránila jejich práva ohrožená klimatickou krizí. Argumentaci stěžovatelů a stěžovatelek před soudem podpořila i odborná stanoviska předních právnických fakult a Ústavu státu a práva Akademie věd ČR.

V Dublovicích na Příbramsku se 22. listopadu uskuteční referendum o průzkumu nerostných surovin na území obce, který by mohl vést k následné těžbě. Lidé mají obavy z negativních dopadů na životní prostředí, zdraví obyvatel, hodnotu nemovitostí, vlastnická práva, krajinný ráz i celkovou kvalitu života, řekla ČTK starostka Jana Dufková (nez.). Podobná referenda se už konala 10. října v nedalekých Příčovech a Prosenické Lhotě, lidé tam záměr odmítli.

Členské státy EU dnes schválily klimatický závazek ke snížení emisí pro rok 2035 (NDC), se kterým Evropská unie pojede na nadcházející klimatickou konferenci COP30. Evropská komise původně navrhovala, že do roku 2035 EU omezí celkové emise oxidu uhličitého o 72,5 procenta proti hodnotám z roku 1990. S tím ale řada států včetně Česka nesouhlasila, příspěvek má proto volnější rozpětí ve výši 66,25 až 72,5 procenta. Informovala o tom dnes Rada EU, která zastupuje členské státy. Závazek byl schválen jednomyslně.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost spolku Klimatická žaloba. Spolek poukazoval na pasivitu Česka při snižování emisí skleníkových plynů, nečinnost ministerstev považoval za nezákonný zásah. ÚS nezpochybnil existenci člověkem vyvolané klimatické změny ani potřebu naléhavé reakce. Danému typu žaloby ale nebylo možné vyhovět, plyne z jednomyslně přijatého nálezu soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) nález přivítal, spolek Klimatická žaloba jej respektuje, ale zváží další právní kroky.

Ústavní soud zamítl stížnost na zřízení CHKO Soutok. Nový ministr životního prostředí se bude muset vypořádat ještě s jednou ústavní stížností, kterou chystá sponzor Motoristů.

Lužní lesy na soutoku řek Moravy a Dyje zůstávají chráněnou krajinnou oblastí (CHKO). Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh 35 poslanců ANO na zrušení vládního nařízení, na jehož základě CHKO letos vznikla, nález je dostupný na webu soudu. Hnutí ANO, které je dominantní silou v nově vznikající vládě, se dlouhodobě stavělo k CHKO Soutok kriticky, stejně jako kandidát na nového ministra životního prostředí, předseda Motoristů Petr Macinka. Reakce na nález ČTK zjišťuje.

Členské státy EU dnes schválily nový klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně České republiky si vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti. Pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Jedním z ústupků je, že systém nových emisních povolenek ETS2 bude odložen o jeden rok a spuštěn až v roce 2028.

Za havárii na řece Bečvě ze září 2020 dnes olomoucký krajský soud pravomocně odsoudil hasiče Jiřího Pochylu a úřednici Věru Šulovou z radnice v Rožnově pod Radhoštěm. Pochyla jako velitel zásahu byl nečinný při řízení záchranných prací, úřednice Šulová nese odpovědnost za nezákonné správní rozhodnutí týkající se lagun firmy Energoaqua, která byla soudy označena za viníka ekologické havárie. Soud jim za maření úkolu úřední osoby z nedbalosti uložil peněžité tresty. Šulové jej snížil kvůli zmírnění právní kvalifikace z 60 000 na 40 000 korun, Pochylovi potvrdil 30 000 korun. Oba jsou jediní, kteří za tuto havárii pykají.

České republice se spolu s dalšími státy podařilo vyjednat řadu ústupků ohledně nového klimatického cíle Evropské unie pro rok 2040 a některé země výsledný text nakonec podpořily. Oznámil to dnes ráno na síti X český ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Uvedl, že Česko přesto - v souladu s dlouhodobou pozicí - hlasovalo proti dohodě. Jednání trvalo 18 hodin.

Další dvě koryta toků obnovily v Moravskoslezském kraji Lesy České republiky v rámci programu Vracíme vodu lesu. Pojmou více vody, což je v době klimatické změny zásadní opatření, ale svědčí i vodomilným živočichům.

Vítězné projekty soutěže Žít krajinou, mezi které patří například retenční nádrž v Lechoticích nebo poldr na Šumickém potoce v brněnském okrese, včera ve Valdštejnském paláci dostaly ocenění. Soutěž vyzdvihuje nejlepší pozemkové úpravy, které zlepšují českou krajinu a zvyšují její odolnost. Letos představila 45 projektů.

Katar přestane dodávat zkapalněný zemní plyn (LNG) do Evropské unie, pokud sedmadvacítka nenajde způsob, jak zmírnit nebo zrušit směrnici o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD). Na konferenci o energetice v Abú Zabí to podle agentury Reuters řekl katarský ministr energetiky Saad Kaabí. Na stejném fóru před dopady zmíněné směrnice varoval také šéf americké těžební společnosti ExxonMobil Darren Woods. Podle něj by Exxon musel ukončit obchodování v EU, pokud směrnice začne platit v nezměněné podobě.

Zemědělský svaz ČR podporuje záměr možné vlády ANO, SPD a Motoristů přesměrovat dotace na aktivní zemědělce, kteří opravdu produkují zemědělské komodity. Naopak Asociace soukromého zemědělství (ASZ) návrh programového prohlášení i revizi dotací kritizuje jako návrat k modelu, který zvýhodňuje velké podniky. Zemědělské organizace to uvedly na dotaz ČTK. Zaměření dotací na aktivní zemědělce považují za problematické i agrární odborníci, které ČTK oslovila.

Brazilské město Belém čelí týden před zahájením klimatické konference COP30 komplikacím. Nejvážnější problémy se týkají dostupnosti ubytování ve městě na severu Brazílie, píše agentura EFE. Ekologické organizace i pozorovatelé proto očekávají příjezd menšího počtu účastníků. V posledních dnech rostou i obavy o bezpečnost mezinárodní akce, která se koná od 10. do 23. listopadu.

V brazilském Riu de Janeiro se od pondělí koná třídenní jednání tří stovek starostů z celého světa, kteří se zavázali ke spolupráci v boji proti klimatickým změnám, napsala agentura AP. Schůzka organizovaná skupinou C40 , která sdružuje starosty velkých měst, předchází klimatické konferenci OSN COP30, která začíná příští pondělí v brazilském městě Belém.

Myxomatóza zajíců se z jižní Moravy nově rozšířila i do Olomouckého a Zlínského kraje. Veterináři od konce srpna, kdy byla v ČR nemoc poprvé potvrzena, evidují 22 případů nákazy u zajíců nebo králíka divokého. Z toho 18 je v Jihomoravském kraji, tři případy v Olomouckém kraji a jeden případ ve Zlínském kraji v obci Ostrožská Nová Ves v okrese Uherské Hradiště. Státní veterinární správa (SVS) doporučuje chovatelům králíků domácích nechat zvířata proti nemoci vakcinovat.

Dodržení nastavených klimatických cílů EU je podle ředitelky Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leeny Ylä-Mononenové nezbytné pro zachování konkurenceschopnosti a bezpečnosti Evropy. Šéfka agentury to dnes uvedla v Senátu na semináři o stavu a výhledu životního prostředí v Evropě a v Česku. Připustila, že ne všechny členské země EU jsou pozitivně nakloněny transformaci.

Skleněné kuličky plovoucí na hladině se mohou stát novým pomocníkem při čištění vody. Vědecký tým Lenky Belháčové z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR vyvinul technologii SolarDecont, která využívá princip fotokatalýzy a propojuje udržitelnost, recyklaci a sluneční energii v jednoduchém řešení pro čistší vodu. Tým teď hledá partnery pro testování v praxi.

Česká republika dnes v Bruselu nepodpoří plán klimatického cíle EU snížit do roku 2040 emise o 90 procent oproti roku 1990, zopakoval při příchodu na jednání se svými kolegy z dalších zemí unie český ministr životního prostředí Petr Hladík. Dánské předsednictví se na ministerské radě bude snažit najít shodu nad návrhem Evropské komise, Praha je ale podle Hladíka dlouhodobě k devadesátiprocentnímu cíli skeptická. Důvodem je také, že unijní exekutiva nevypracovala dopadové studie pro jednotlivé průmyslové sektory.