Ekolist

Mezinárodní kancelář města Vídně v Praze si letos připomíná 30 let od svého založení. Při této příležitosti připravila ve společně s Magistrátem hl. m. Prahy výstavu „Praha a Vídeň: města pro život“, která přibližuje přístup rakouské metropole k městskému rozvoji a plánování. Venkovní výstava je bezplatně přístupná do 30. října 2026 na nádvoří Domu U Zlatého prstenu.

Jak vysazovat zeleň, která bude odolná, nenáročná na údržbu a současně podpoří jedinečný charakter českých a moravských vesnic? Odpovědi nabízí certifikovaná metodika Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK). Obcím, projektantům, správcům zeleně i majitelům nemovitostí pomáhá vybírat dřeviny, byliny a ovocné odrůdy podle místních přírodních podmínek, historie i krajinného rázu. Správně zvolené rostliny mohou navíc snížit náklady na péči o veřejná prostranství a zlepšit odolnost sídel vůči horku, suchu či erozi.

Více než 1.1 milion lidí stráví příští i ty další Silvestry bez stresu, protože městské části hl. m. Prahy, kde žijí, využily možnosti zakázat na svém území živelné použití pyrotechniky po celý rok tedy i na Silvestra. To jim umožnila novela vyhláška o pyrotechnice, kterou zastupitelé hl. m. Prahy schválili 11. září v ranních hodinách. K vyhlášce schválené v červnu se v novém připomínkovém řízení přidalo k zákazu na jejich území dalších 15 městských částí. Celkem uplatnilo plošný zákaz 35 městských částí.

Jeden z posledních slovinských ledovců může během několika dnů úplně zmizet. Triglavský ledovec pod nejvyšší slovinskou horou Triglav se za poslední desetiletí zmenšil na několik posledních kusů ledu. Vědci ho sledují od roku 1946, kdy pokrýval zhruba 14 hektarů. Nyní už se podle nich jako skutečný ledovec prakticky nechová, protože nenabírá novou masu, uvedla agentura Reuters.

Lesníci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) letos evidují 15 000 metrů krychlových kůrovcem napadeného dříví, nejméně za posledních několik let. S ohledem na letošní sucho ale očekávají větší výskyt tohoto brouka. Objem kůrovcového dřeva v příštím roce odhadují na 20 000 metrů krychlových, řekl vedoucí odboru péče o národní park Správy KRNAP Václav Jansa. Výskyt kůrovců v Krkonoších dosahoval vrcholu v letech 2019 až 2022. Správci parku neočekávají, že by příští rok měl být tak razantní.

Na zajištění pitné vody pro obyvatele u hranic s Polskem na Liberecku vyplatil zatím kraj z Fondu Turów přes 367 milionů korun. Dalších téměř 349 milionů korun získaly Severočeská vodárenská společnost a města Hrádek nad Nisou a Chrastava z Operačního programu životního prostředí. Téměř 16 miliony korun podpořilo stavbu zdrojů vody ministerstvo zemědělství. Novináře o tom informoval hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Pardubice nastavují nová pravidla péče pro zeleň v ulicích. Město a jeho organizace budou při přípravě investic nově jednotně plánovat výsadbu, ochranu i následnou péči o stromy. Vhodné podmínky pro zeleň budou řešit už od začátku přípravy projektu společně s dopravou, technickou infrastrukturou a hospodařením s dešťovou vodou, uvedla radnice.

Kvůli suchu klesající hladina Vranovské přehrady na Znojemsku po letech opět odkryla zbytky zatopené vesnice Bítov. Vidět jsou základy domů, kamenné sklepy či zbytky zdí. Nádrž je nyní zaplněná asi ze 30 procent, řekl ČTK Radek Špatka z Povodí Moravy.

Soukromý investor stáhl žádost o posouzení vlivů na životní prostředí pro obří datové centrum AI, které chce vybudovat v Ralsku na Českolipsku. Vyplývá to z údajů v informačním systému EIA, na což upozornil iRozhlas.cz. Jednatel společnosti Petr Šebeček pro Český rozhlas Liberec uvedl, že plánují projekt podrobit další analýze, aby mohli vyhodnotit další postup.

Tým studentů a absolventů Mendelovy univerzity v Brně vyvíjí platformu SUNIO, která pomáhá obcím, firmám, správcům budov i energetickým společenstvím efektivněji využívat energii. Systém propojuje data o provozu budov, analyzuje spotřebu, umožňuje simulovat dopady plánovaných změn a dokáže automaticky řídit vybrané technologie. Cílem je omezovat plýtvání energií a pomáhat s rozhodováním na základě reálných dat.

Uhlík je základním stavebním prvkem živé hmoty. Zároveň je součástí oxidu uhličitého, který je významným skleníkovým plynem přispívajícím ke globálnímu oteplování a jehož koncentrace v atmosféře se zvýšily od předindustriálního období (r. 1750) do současnosti asi o 45 %.

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dokončuje stavbu jezu v oblasti Soutok na Břeclavsku, který pomůže s vodou v okolních lužních lesích. Na konci září dělníci instalovali druhou klapku jezu, uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová. První klapku firma instalovala loni v prosinci, klapky budou sloužit k regulaci výšky hladiny vody.

Ekologická organizace Arnika slaví 25 let od svého založení. Od samého začátku se věnuje ochraně přírody a krajiny, zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů a regulaci toxických látek. O největších úspěších organizace, mezinárodních jednáních o omezení plastů a škodlivých látek i své cestě k ochraně přírody přes historii a archeologii v rozhovoru hovořil Jindřich Petrlík, spoluzakladatel Arniky a programový vedoucí programu Toxické látky a odpady.

Lidé loni v lékárnách odevzdali 770 tun prošlých či nespotřebovaných léků, které nepatří do běžného odpadu. Proti roku 2021 je to o třetinu víc, uvedla s odkazem na údaje ministerstva životního prostředí Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP). Podle průzkumu agentury NMS pro AIFP je ale vyhazuje do koše téměř každý pátý Čech.

Na pražském Císařském ostrově začíná v říjnu rekonstrukce takzvané staré vodní linky Ústřední čistírny odpadních vod za 4,79 miliardy korun bez DPH. Novinářům to řekli zástupci hlavního města a jeho Pražské vodohospodářské společnosti (PVS), která má modernizaci na starosti. Práce potrvají do roku 2030. PVS již v minulosti za 7,3 miliardy korun postavila novou vodní linku, která v době modernizace té staré zajistí čištění všech odpadních vod, které čistírna zpracovává.

Technologii, která umožňuje vyrábět cílená hnojiva a biostimulanty z kuřecího peří, rybích zbytků, chrupavek nebo odpadů z produkce jedlého hmyzu, vyvinuli prostřednictvím testování různých druhů takzvané hydrolýzy odborníci z Národního centra kompetence BIOCIRKL. Technologie podle vědců dokáže přispět například ke snižování množství živočišného odpadu, zvýšení výnosů konvenčních plodin, zlepšení úrodnosti půdy nebo snížení závislosti na průmyslově vyráběných hnojivech.

Letošní rok je zatím třetí nejsušší od roku 1961, méně srážek od ledna do konce září spadlo v Česku jen v letech 2003 a 2015. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) o tom informoval na svém facebooku. Podle předběžných údajů spadlo letos od 1. ledna do 30. září 395 milimetrů srážek, což odpovídá 73 procentům normálu z let 1991 až 2020. Srážkový deficit evidují meteorologové na celém území ČR, a to i v oblastech, kde srážek obvykle zaznamenávají nejvíce. Z hor je na tom podle nich nejhůře Šumava, kde letos spadlo pouze 60 až 70 procent obvyklého množství srážek.

V indonéské části ostrova Nová Guinea rychle mizí poslední zbytky tzv. věčného sněhu z vrcholů hor nedaleko rovníku. Úbytek tamních ledovců je výrazným příkladem dopadů klimatických změn a podle odhadů by tamní ledovce mohly do jednoho až dvou let zmizet úplně. Ještě před 100 lety přitom pokrýval sníh a trvalý led všechny čtyři hlavní vrcholy 300 kilometrů dlouhého pohoří Sudirman, napsal server BBC.

Ovce a kozy pomáhají s údržbou krajiny kolem kaple sv. Anny v obci Vyskeř na Semilsku. Empírová památka stojí na kopci a je jednou z dominant Českého ráje, na spásání a údržbu okolí cenné stavby teď přispěje 165 000 korunami Liberecký kraj. V dotačních programech ministerstva životního prostředí na tuto péči letos peníze nezbyly, řekl ČTK náměstek hejtmana Jiří Klápště (TOP 09).

Deset vzrostlých a významných stromů v Olomouci dostalo speciální štítky celostátní kampaně TreeTag, která upozorňuje na význam stromů ve městech a jejich přínos pro životní prostředí. Mezi označenými stromy jsou památné lípy, jilm, dub či metasekvoje. Některé z nich v minulosti čelily požadavkům na pokácení nebo výrazné ořezání.