Ekolist

Výzkumy z Česka, Kanady i Anglie ukazují, že bobři pomáhají udržet vodu v krajině. Studie deseti českých bobřích mokřadů ocenila přínos jedné hráze pro zadržování vody a ukládání uhlíku v průměru na dva miliony korun. Pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR ji zpracovali experti z České zemědělské univerzity v Praze.

Tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK), se podílí na vývoji unikátního digitálního nástroje FORESTUM.AI, který zásadně zpřesní a zrychlí způsob inventarizace a sledování stavu lesů. Nástroj propojuje drony, laserové skenování objektů pomocí LiDARu, umělou inteligenci a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem bude systém schopný rychle, přesně a automatizovaně vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů a současně předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.

Tradiční záhumenky, tedy malá políčka, významně zvyšují počet i druhovou rozmanitost ptáků v zemědělské krajině. Biodiverzitě prospívají také staré stodoly, otevřené půdy, pestré zahrady a sady, které ptákům poskytují úkryt i vhodná místa ke hnízdění. V jednolité zemědělské krajině naopak ptáků ubývá, ukazuje studie Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, kterou publikoval časopis Agriculture, Ecosystems and Environment.

Ekologické organizace Hnutí DUHA a Greenpeace ČR kritizují ministerstvo životního prostředí (MŽP) za plánovaný přesun peněz z výnosů z emisních povolenek k velkým průmyslovým firmám. Uvedly to v tiskové zprávě a komentářích, které má ČTK k dispozici. Resort chce podle nich vyčlenit z programu EUA, jehož zdrojem jsou výnosy z aukcí emisních povolenek, 25 miliard korun pro největší průmyslové podniky. K tomu chce podle ekologů resort snížit podporu pro obnovitelné zdroje energie (OZE) o 15,5 miliardy korun. MŽP v reakci ČTK sdělilo, že podpora energeticky náročného průmyslu byla součástí Modernizačního fondu již od jeho vzniku, a že podpora OZE nekončí, a z fondu budou financovány jak výrobny energie, tak infrastruktura.

Vodoprávní úřad v Jihlavě vyzval obyvatele a podnikatele v regionu, aby šetřili vodou. Omezit mají zejména mytí aut, zalévání zahrad, trávníků a hřišť, napouštění bazénů nebo kropení zpevněných ploch, uvedl mluvčí radnice Radovan Daněk. Úřad podle něj bude víc kontrolovat povolené odběry. Výzva k šetření vodou platí pro všechny obce spadající pod Jihlavu jako obec s rozšířenou působností.

Vážený pane ministře, opakovaně jste písemně upozorňován, že vedení státního podniku DIAMO (dále jen DIAMO), při sanaci odvalu Heřmanice ohrožuje životní prostředí Ostravy a postupuje nezákonně. Tento fakt je potvrzen stanovisky i rozhodnutím orgánů státní správy a proto tentokrát volím formu otevřeného dopisu.

Celníci odhalili gang překupníků chráněných druhů papoušků působící v několika krajích a zajistili asi stovku ptáků. S odchytem a zajištěním zvířat celníkům pomohly zoo v Praze, Zlíně a Ostravě. V ostravské zahradě také papoušci nalezli dočasné útočiště. V tiskové zprávě na webu celníků to oznámila mluvčí Celní správy ČR Martina Kaňková. Případem se zabývá policie.

Islandské úřady nařídily vyhoštění 21 aktivistů bojujících proti lovu velryb poté, co minulý týden pobřežní stráž s policií zabavily jejich loď, která pronásledovala velrybářské plavidlo. Pasažéři lodi patřící nadaci kanadsko-amerického ekologického aktivisty Paula Watsona jsou od té doby zadržováni v Reykjavíku. Sám Watson na palubě nebyl. Píše o tom agentura AFP s odvoláním na islandskou policii.

Kvůli vysokým letním teplotám pracovníci pražské záchranné stanice pro volně žijící živočichy přijímají více zvířat, nejčastěji dehydratovaná a vysílená mláďata ptáků nebo veverek. ČTK to sdělila mluvčí stanice Petra Fišerová. Během současné vlny veder stanice denně ošetří desítky živočichů, při první letošní vlně horka jich za jeden týden přijali rekordních 578.

V rybnících Rybářství Třeboň, které hospodaří na 8000 hektarech vodní plochy, chybí více než třetina vody. Oproti běžnému zdržovaném objemu 75 milionů metrů krychlových vody je v rybnících o 28 milionů metrů krychlových vody méně. Každý týden se kvůli extrémně vysokým teplotám a nedostatku srážek odpaří další 2,5 procenta. Kvůli suchu začali rybáři s výlovy některých rybníků předčasně, protože by jinak ryby uhynuly, řekl provozní ředitel Rybářství Třeboň Vladimír Kukačka.

Turistický přístav v rumunském městě Corabia, které leží na břehu Dunaje, je opuštěný. Až na několik člunů uvázlých v řasách. Hladina řeky je tak nízko, že plavidla už nemohou kvůli písčitým mělčinám do přístavu vplouvat ani z něj vyplouvat, píše agentura AFP.

Mezinárodní tým vědců, včetně entomologů z Přírodovědecké fakulty UK a z Biologického centra Akademie věd ČR, zmapoval v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution dopady klimatických změn na denní motýly v globálním měřítku. Analýza dat z více než stovky zemí ukázala, že nejméně desetina motýlích druhů se již musela přestěhovat, převážně kvůli změnám klimatu. Výzkum zároveň odhalil obrovské mezery v tom, nakolik známe tropickou přírodu.

Bozkovské dolomitové jeskyně na Semilsku zažívají za současných tropických teplot nečekaný nápor. Jde sice o jedno z nejchladnějších míst v Libereckém kraji, které má stálou teplotu mezi 7,5 až devíti stupni Celsia, přesto v minulosti podle vedoucího Bozkovských jeskyní Dušana Milky k nim lidé přicházeli spíše v době, když bylo nevlídno.

Policisté v pěti zemích ležících v Amazonii pozatýkali stovky lidí a zabavili dřevo, minerály i zvířata v hodnotě přes 280 milionů dolarů (kolem 5,9 miliard korun) při jednom z největších koordinovaných zásahů proti environmentální kriminalitě v největším deštném pralese světa. Napsala to agentura AP, podle níž se do operace nazvané Zelený štít 2026 zapojily Bolívie, Brazílie, Kolumbie, Ekvádor a Peru.

Potok Bylanka v Pardubicích v důsledku dlouhodobě nízkých průtoků a suchého počasí vyschl. Městský obvod VI chce využít období bez vody k vyčištění koryta, a obrátil se proto se žádostí na správce toku, Povodí Labe. Organizace ale požadavek odmítla s tím, že údržbu dělala už v červnu a další zásah v tuto chvíli neplánuje, zjistila ČTK.

Mladí čápi po celé České republice v těchto dnech opouštějí svá mateřská hnízda a vydávají se na své první lety. Pro veřejnost jde o atraktivní podívanou, pro samotné ptáky však o náročnou zkoušku dospělosti v prostředí přetvořeném člověkem. Národní síť záchranných stanic, koordinovaná Českým svazem ochránců přírody (ČSOP), přijala během července a prvních srpnových dnů do své péče již 36 čápů. Ochránci přírody zdůrazňují, že o úspěšném vyvedení mláďat nerozhoduje jen dění na samotném hnízdě, ale především stav jeho okolí.

Více než 380 tisíc domácností v Česku potřebuje cenově dostupné nájemní bydlení. Podle výstupů zprávy EIB pro Ministerstvo pro místní rozvoj se to týká přibližně 1,1 milionu lidí, tedy zhruba 40 % osob žijících v nájmu. K řešení krize dostupnosti bydlení je kromě nové výstavby nutné systematicky využívat také renovace stávajících budov. Ty mohou nabídnout kvalitní bydlení, například díky využití objektů v centrech obcí, a zároveň snižovat jeho dlouhodobé provozní náklady. Desetina českých domácností totiž vydává na bydlení více než 40 % svých příjmů.

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) chce peníze, které Severní energetická ušetřila na rekultivacích hnědouhelného lomu ČSA na Mostecku, rozdělit obcím podle původní dohody. Uvedl to na síti X. Původně chtěla Severní energetická dát peníze obcím prostřednictvím Státního fondu životního prostředí (SFŽP), v pondělí ale společnost uvedla, že hodlá sama rozhodnout o využití peněz a že chce ohledně výše podpory jednat přímo s obcemi v okolí těžební oblasti. Červeného krok překvapil, postup společnosti sleduje se znepokojením. Společnost patří do energetické skupiny Sev.en, kterou vlastní Pavel Tykač.

Duhově zelení brouci s měňavými krovkami, jejichž původní domovinou je Japonsko, se stávají čím dál větší hrozbou v Itálii. Rojí se po sadech a vinicích a zanechávají za sebou listy s vykousanými mřížkami, což oslabuje rostliny a snižuje úrodu, napsala agentura AP.

Řeka Morava po staletí formovala krajinu, biodiverzitu i identitu jihovýchodní Moravy. Nebyla pouze vodním tokem, ale živým organismem, jehož přirozená dynamika vytvářela pestrou mozaiku břehových porostů, tůní, mrtvého dřeva, štěrkových lavic i stanovišť pro nespočet rostlinných a živočišných druhů. Dnes však na mnoha úsecích Moravy převládá obraz technicky spravovaného koryta, které je lemované zemědělskými poli a průmyslovými halami a v němž přirozené říční procesy ustoupily pravidelné údržbě a snaze o maximální kontrolu toku.