Ekolist

Karlovy Vary příští rok opraví páteřní rozvod vřídelní vody. Potrubí, kterým mineralizovanou vodu odebírají lázeňská zařízení ve městě, je v havarijním stavu. Oprava město vyjde na zhruba 50 milionů korun. V současnosti neexistuje dotační titul, který by na rekonstrukci přispěl, řekl náměstek primátorky Lubomír Kovář (ANO). Podle primátorky Andrey Pfeffer Ferklové (ANO) bude město o dotacích na lázeňskou infrastrukturu jednat s ministerstvem pro místní rozvoj.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) vyzvala návštěvníky a obyvatele Krkonoš k tomu, aby při silvestrovských oslavách nepoužívali zábavní pyrotechniku a takzvané létající lampiony štěstí. ČTK to dnes sdělil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Připomněl, že od roku 2017 je používání pyrotechniky, pořádání ohňostrojů a pouštění létajících lampionů na území parku zakázáno zákonem o ochraně přírody a krajiny.

Památkově chráněná budova slavné Vídeňské státní opery se proměnila ve fotovoltaickou elektrárnu. Více než 200 speciálních solárních modulů ji bude zásobovat čistou energií vlastní výroby.

Otevření nové naučné stezky nebo výstava velkoformátových fotografií v příštím roce připomenou deset let od zřízení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Brdy. Expozice nazvaná Brdy zblízka i z dálky zavítá do řady měst včetně Prahy a doplní ji besedy s promítáním. Na závěr výročních akcí správa CHKO uspořádá setkání se starosty podbrdských obcí a zástupci Středočeského a Plzeňského kraje. Na dotaz ČTK to uvedl vedoucí správy CHKO Bohumil Fišer. Chráněná krajinná oblast vznikla v lednu 2016 na území bývalého vojenského újezdu.

Libereckému ekologickému spolku Čmelák při obnově krajiny letos pomohlo přes 800 dobrovolníků, dvakrát víc než loni. Do 40 akcí na loukách, polích, v lesích, sadech i mokřadech se zapojili studenti, skauti, pracovníci firem i vězni. ČTK o tom informovala koordinátorka dobrovolníků ve Čmeláku Kateřina Semerádová.

Je to nejsilnější příběh, jaký se odehrál v ochraně přírody na evropském kontinentu. Zubr evropský byl tisíce let vládcem evropské i české přírody. Pod tlakem lidí postupně mizel z krajiny, až ho člověk po první světové válce ve volné přírodě vyhubil úplně.

Plzeň připravuje rekonstrukci historické budovy Puech-Chabalovy filtrace v areálu vodárny na Homolce. Opravy zachovají technický a architektonický unikát evropského významu, jehož stav se blíží havarijnímu, řekl ČTK primátor Roman Zarzycký (ANO). Tříletá rekonstrukce vyjde zhruba na 180 milionů korun, peníze už jsou ve schváleném rozpočtu. Budova filtrace byla uvedena do provozu před téměř 100 lety.

Příprava proměny údolí Týneckého potoka v kladenské lokalitě Hnidousy je téměř hotová, začít má příští rok na jaře. Vzniknout má rozmanité přírodní prostředí, ale zároveň úpravy zlepší podmínky pro rekreační i sportovní využití ploch v údolí, odpověděl na dotaz ČTK mluvčí kladenské radnice Vít Heral.

Zoo Brno poprvé ve své historii odchovala největšího holuba světa - korunáče Sclaterova. Mládě se vylíhlo v říjnu, už je zcela opeřené a opustilo hnízdní košík, informoval mluvčí zařízení Jan Bedřich. Návštěvníci mohou korunáče pozorovat v pavilonu Tropické království.

Z chladicího potrubí v budovaném lékařském kampusu Univerzity Karlovy v Hradci Králové ve čtvrtek uniklo kolem 4000 litrů fridexu, nemrznoucí chladicí kapaliny, která slouží k ochraně před zamrznutím v zimě či přehříváním v létě. Hasiči kapalinu rozlitou v přízemí budovy odčerpali. Mimo objekt se fridex nedostal, životní prostředí to neohrozilo. Příčinou havárie byla technická závada na potrubí, řekla mluvčí hasičů Zuzana Strouhalová.

První z řady dražeb cenných dřevních sortimentů v sezóně 2025/2026 skončila na konci listopadu. Lesy ČR na ni dodaly 400 metrů krychlových, za které utržily šest milionů korun, což je dvojnásobek vyvolávací ceny.

Kroměřížská radnice vybuduje příští rok v místní části Bílany biocentrum se sadem, trávou a vodní plochou. Biocentrum v oblasti Přední pastviska poslouží k rekreaci a zároveň by mělo být přínosem pro životní prostředí. Krajina bude díky biocentru schopna lépe reagovat na sucho i přívalové deště, řekl kroměřížský starosta Tomáš Opatrný (ANO).

Lesy České republiky (LČR) obnovují Drábské světničky u Mnichova Hradiště na Mladoboleslavsku. Cílem je záchrana pozůstatků skalního hradu Drábské světničky v Českém ráji a znovuotevření areálu, který je kvůli bezpečnosti několik let uzavřený. První návštěvníci by se měli do areálu podívat na začátku letních prázdnin 2026. Projekt vyjde na téměř 17 milionů korun, informovala mluvčí LČR Eva Jouklová.

Ostravské zoologické zahradě se daří odchovávat mláďata kriticky ohrožených gekonů modrých. Drobný ještěr nápadný výrazně modrou barvou žije v přírodě pouze na velmi malém území v Tanzanii. V ostravské zoo mají v současnosti 19 gekonů modrých včetně letošních mláďat, sdělila mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Zoopark Chomutov povede od příštího roku Vít Lukáš, vystudovaný zoolog s mnohaletou praxí. V pražské zoologické zahradě byl kurátorem primátů, pracoval také v ústecké zoologické zahradě. Žil v Chile, založil přírodovědeckou stanici, vyučoval vysokoškolské studenty a vedl výzkumné projekty. Porotu nejvíce oslovily jeho zkušenosti z Česka i ze zahraničí. ČTK o tom informoval chomutovský primátor Milan Märc (Nový Sever). Nový ředitel se chce se zoo nejprve seznámit, řekl ČTK.

Už pro 1200 zvířat v nouzi letos vyjížděla Pražská zvířecí záchranka. Telefonátů pak řešila více jak 3000. V sezóně mláďat se vyjíždělo i více jak 15x za den. Pro srovnání, v roce 2024 to bylo cca 800 zvířat.

Ten muž, který v deštném pralese sleduje pohyb šimpanzů, musí tyto primáty následovat, kamkoli se vydají - s výjimkou těch, kteří se skrývají v korunách stromů. Onesmas Ainebyona stopuje šimpanze s takovým vnitřním odhodláním, že si dokázal získat důvěru jejich vůdce jménem Jean. Ten jednoho rána slezl ze stromu právě ve chvíli, kdy se Ainebyona zdržoval poblíž. Napsala to agentura AP.

Ostravská zoologická zahrada využívá neprodejné vánoční stromy. Jedná se o poškozené kusy, které prodejci nemohou nabídnout zákazníkům. Chovatelé jimi zpestřují jídelníček některým zvířatům nebo je využívají k vybavení ptačích voliér, řekla ČTK mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Představte si místo, kde kdysi stálo 143 domů, žily zde stovky lidí a zvonil kostelní zvon. Dnes tam najdete jen louky, stromy a řeku Sprévu. To je Fukov – cíp ve Šluknovském výběžku. Obec, kterou komunistický režim v roce 1960 srovnal se zemí. Přesto se Fukov vrací. Díky moderním technologiím a studentce Fakulty životního prostředí UJEP dostává svou tvář zpátky.