Ekolist

Obyvatelé větších italských měst dostanou v rámci boje proti dalšímu šíření koronaviru finanční příspěvek na nákup nového kola, skútru či koloběžky. Vláda tak chce lidi motivovat, aby méně používali prostředky hromadné dopravy, kde se mohou snadno nakazit, a zároveň tak přispět ke zlepšení kvality ovzduší, napsal server local.it.

Na řece Temži se letos kvůli pandemii nemoci covid-19 neuskuteční tradiční sčítání labutí. Bude to přitom teprve podruhé od roku 1186, kdy královský pověřenec se svými pomocníky nevyjede na lodích na tuto řeku, aby zjistil početní stav těchto vodních ptáků, informovala britská média.

Dnes jsme schválili vypracování strategie přechodu Prahy na princip cirkulární ekonomiky. Hotovo bude do března. Cirkulární ekonomika je založena na principu, že odpad je zdroj a suroviny kolují v dlouhotrvajících cyklech. Díky těmto principům mohou města snížit produkci odpadů a uhlíkovou stopu, ale i vytvářet nová pracovní místa a obchodní příležitosti.

V době, kdy klademe stále větší důraz na kvalitu veřejného prostoru a krajiny, ve které žijeme, na mnoha místech Česka vyvstává otázka, jak naložit s prostory po dobývání surovin. Typickou krajinou po těžbě je Ostravsko.

Každá země má své specifické environmentální téma. A stejně jako se Češi nemohou pořád domluvit, zda je kůrovec na Šumavě příčinou, nebo důsledkem problémů, v Austrálii nemají pořád jasno, jak dalece byla jejich příroda v historii ovlivněna domorodými obyvateli, Aboridžinci. Může se to zdát jako podružné téma pro debaty etnografů a ekologů, ale dopady má zásadní. Rozhoduje totiž o směřování ochrany přírody celého kontinentu. Píše o tom Phys.org.

Za posledních 5 let se ze sucha a stavu naší krajiny stalo silné a ve společnosti i médiích – alespoň v teplejších částech roku – rezonující téma. Z pozice „jak to chcete řešit, poručíte větru dešti?“ se společnost posunula do „sucho je třeba řešit hned teď“. Často je jako příklad efektivního a citlivého hospodaření s vodou představováno vodohospodářství státu Izrael. Ačkoli to má logiku, je třeba říct několik ale.

Deště, které minulý týden zasáhly téměř celou republiku, výrazně dosytily půdu do hloubky 40 centimetrů a sucho v této vrstvě už panuje pouze v Karlovarském a Ústeckém kraji a v Jeseníkách. V hlubší vrstvě zůstává často velmi intenzivní sucho prakticky v celé republice. Při zprůměrování sucha na celý půdní profil do jednoho metru panují tři nejhorší stupně sucha na 15 procentech území. O týden dřív to bylo téměř čtyřikrát více, vyplývá ze včera aktualizované mapy na portálu InterSucho.

Novelu vodního zákona, která má umožnit přijímat přísnější opatření proti suchu, pravděpodobně čekají ve Sněmovně změny. Schválení bez úprav nedoporučil žádný sněmovní výbor, který se předlohou zabýval. Zákon má mimo jiné umožnit vznik ústřední a krajských komisí, které by v době sucha mohly například zakázat povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění.

V Číně se v posledních týdnech výrazně zhoršila kvalita ovzduší poté, co země uvolnila přísná opatření zavedená v souvislosti s šířením koronaviru. Množství některých jedovatých látek ve vzduchu překročilo hodnoty ze stejného období loňského roku. K vyššímu znečištění přispěla především obnova průmyslové výroby. Vyplývá to ze studie helsinského Centra pro výzkum energetiky a čistého ovzduší (CREA), o níž včera informovala agentura Reuters.

Vojenské lesy a statky (VLS) vysadily na jaře přes 7,5 milionu stromů. Další 1,5 milionu sazenic chce státní podnik osadit při příznivém počasí během května. Cílem je obnovit lesy v současných a bývalých vojenských újezdech, které jsou postižené klimatickou kalamitou, uvedl minulý týden v tiskové zprávě mluvčí podniku Jan Sotona.

U kladenské mateřské školy Na Vyhaslém vznikla přírodní zahrada, ve které děti poznávají přírodu pomocí všech smyslů, tedy hmatu, čichu, chuti i zraku. Zahrada má pět částí, které symbolizují světové kontinenty, sdělila v tiskové zprávě mluvčí kladenské radnice Lucie Steinerová. Antarktida v zahradě chybí.

Šumavský národní park připravuje otevření návštěvnických center a informačních středisek. Provoz v nich byl přerušený kvůli koronaviru. Jako první se otevře pro veřejnost návštěvnické centrum v Kvildě na Prachaticku. Další turistická střediska zahájí provoz v červnu. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila firmě Hokov pokutu 400.000 korun za nepravdivé hlášení o nakládání s nebezpečnými odpady. Přitěžujícími okolnostmi při stanovení výše sankce bylo množství nepravdivě ohlášených odpadů: šlo o stovky tun kategorie nebezpečný. Společnost Hokov se proti pokutě odvolala, ministerstvo životního prostředí odvolání zamítlo a sankci potvrdilo. Pokuta je tak pravomocná. Včera to sdělila mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová. Jednatel firmy Hokov Miloslav Holeček včera řekl, že to byla jen administrativní chyba, že firma životní prostředí nepoškodila a že jde o osobní zášť budějovických inspektorů vůči němu.

Radnice v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku chce kvůli suchu sekat trávu na větší výšku a méně často a odvádět vodu z chodníků do zelených ploch. V letošním roce se začne prověřovat i možné využití dešťové vody z budov, které vlastní město, sdělila včera mluvčí radnice Petra Graclíková.

Stovky miliard korun za výstavbu jaderné elektrárny zaplatíme podle vládního návrhu zákona zvýšením sazby za rezervovaný příkon jističů. Zní to nezajímavě a nepochybně to uteče běžnému laickému čtenáři. A protože útok na výši platby za jističe se pravidelně opakují, rozhodl jsem se oprášit svou čtyři roky starý článek z doby posledního takového ataku, který překvapivě (pro někoho) zprostředkovalo ERU. Už jedna věc by měla zarazit: mluví se o stamiliardách. A zároveň se tato částka má financovat něčím tak nepodstatným, jako je tarif za jistič, o němž si většina lidí nemyslí nic. To není jako vzít si úvěr od Ruska nebo USA nebo „zadlužit naše děti“. Ve skutečnosti je to ještě horší.

Sucho a nedostatek vláhy je problém nejen České republiky, ale i řady států okolních. Že to je skutečný problém, si většina rozumných lidí uvědomuje. Formálně se k boji proti suchu zapojila OSN, Evropská unie, vláda i další orgány samosprávy.

Horké dny nás neminou a většina z nás jistě bude hledat možnosti, jak snížit teplotu našich domovů. A leckoho napadne správně: klimatizace. Nicméně existuje řada levnějších a ekonomičtějších řešení, která můžeme vyzkoušet, než se definitivně rozhodneme k instalaci klimatizace.

Finské hlavní město by se do dalších let rádo stalo ekologickým lídrem mezi evropskými metropolemi. Stromy lemující ulice tu považovali za jeden z nejspolehlivějších nástrojů k dosažení ambiciózního cíle. Ještě než začali se sázením, podrobili tuto ideu zkoušce. Naštěstí. Ukázalo se totiž, že ne každá zeleň znamená přínos. Píše o tom Phys.org.

Vláda možná bude moci častěji měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Už dva sněmovní výbory, správní a pro životní prostředí, doporučily plénu schválit beze změn novelu horního zákona, která ruší nynější pětiletou fixaci poplatků. Garanční hospodářský výbor ale přerušil projednávání předlohy až do konce května. Sněmovna by přitom mohla v debatě o novele pokračovat na schůzi, která začne příští týden.

Do řeky Bíliny nedaleko přesunutého kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě v pátek rybáři vypustili na 400 kilogramů ryb. Akci mohli sledovat on-line školáci, kteří se jí kvůli nouzovému stavu nemohli zúčastnit přímo. S obnovou života původně v jedné z nejšpinavějších tuzemských řek začal Český rybářský svaz ve spolupráci s Unipetrolem v roce 2010. Od té doby tam rybáři nasadili osm tun ryb.