Ekolist

Islandská vláda příští únor předloží návrh zákona zakazující lov velryb, informovala agentura Reuters. Island, Norsko a Japonsko jsou zatím jediné země na světě, kde je komerční lov těchto savců legální. Tato praktika však na evropském ostrově vyvolává dlouhodobě protesty ze strany ochránců zvířat a filmových celebrit.

Hasiči, záchranáři a policisté budou 30. září cvičit hašení rozsáhlého požáru lesa v okolí prvorepublikové dělostřelecké tvrze Hanička v Orlických horách na Rychnovsku. Kvůli velkému množství techniky hasiči v oblasti uzavřou silnici II/319 a turistické stezky. ČTK to řekla mluvčí hradeckých hasičů Martina Götzová.

Dosavadní zjištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda u Zhůří na Šumavě, kde se našly toxické látky, nepotvrdila kontaminaci podzemních ani povrchových vod, a to ani na lokální, ani na přeshraniční úrovni. Podrobný hydrogeologický průzkum a následný monitoring budou moci odborníci provést až po odstranění rizikového materiálu, tedy při sanačních pracích. Kontaminaci podzemních a povrchových vod proto v tuto chvíli nelze definitivně vyloučit, uvedlo ministerstvo životního prostředí (MŽP) v tiskové zprávě.

Plnokvěté kultivary představují výrazný střet mezi lidskou estetikou a ekologickou funkčností. Zatímco pro lidské oko jsou tyto husté, bohaté květy symbolem krásy a zahradnického umění, z pohledu přírody se často jedná o genetické deformace, které proměňují rostliny v ekologickou pustinu. Označení za „lidský rozmar a hloupost“ pramení zejména z faktu, že tyto vyšlechtěné formy zcela ztrácejí svou primární biologickou roli. U některých druhů chybí tyčinky, nebo je jejich počet výrazně snížen, u jiných chybí nektária, tedy místa v květu, kde se tvoří nektar. Je to z důvodu, že tyčinky nebo pestíky se během šlechtění často přeměnily zpět v okvětní lístky. Když už jsou některé tyčinky nebo pestíky přítomné, hustá stavba květu brání opylovačům v přístupu k nim.

Už podruhé se v Praze uskuteční multižánrový festival Poznej Vltavu. Během svátečního pondělí 28. září 2026 představí řeku v mnoha jejích podobách a využití – vodohospodářských, ekologických, kulturních, historických i sportovních. Od Podbaby až k novému Dvoreckému mostu. Festival pořádá organizace Kreativní Praha.

Královéhradecký kraj bude v příštích dvou letech systematicky pokračovat v ochraně zdrojů podzemní vody. Akční plán na jejich ochranu na roky 2027 a 2028 schválili krajští zastupitelé. Kraj se zaměří především na ochranu vodárensky významných území, evidenci nepotřebných vrtů i na vzdělávání představitelů měst a obcí.

Členské státy EU se dnes shodly na změně dubnového návrhu Evropské komise, který se týká systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Komise navrhla upravit takzvanou rezervu tržní stability (MSR), která reguluje nabídku povolenek na trhu. Nově by podle EK povolenky neměly být zneplatňovány v případě, že jich bude v rezervě více než 400 milionů. Místo toho by měly zůstat v rezervě jako zásoba do budoucna. Státy ale dnes navrhly úpravu s tím, že povolenky se nebudou rušit do roku 2030. Od roku 2031 by pak ale měly být v MSR zneplatňovány povolenky nad hranicí 800 milionů, napsala agentura Reuters.

Výstavbu obřího datového centra pro umělou inteligenci (AI) připravuje v průmyslové zóně v Ralsku na Českolipsku soukromý investor, Liberecký kraj i město Ralsko požadují k projektu posouzení vlivů na životní prostředí, tzv. velkou EIA. Posoudit je třeba i kumulaci s dalšími záměry v území, řekl novinářům hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Kraj na nedalekém letišti připravuje výstavbu velké fotovoltaické elektrárny.

Dohoda s Karlovými Vary o pokračování dodávek tepla umožní společnosti SUAS GROUP pokračovat v plánech na energetické využití odpadu. Ten se má stát jedním ze zdrojů, které budou zajišťovat ekologické a cenově udržitelné dodávky tepla. Podle předsedy dozorčích rad firem Sokolovská uhelná a SUAS GROUP Pavla Tomka půjde celkově o investici za asi 1,5 miliardy korun, řekl ČTK.

Jak se dusík dostává prostřednictvím deště, sněhu, mlhy, námrazy i aerosolových částic do krajiny a z jakých zdrojů pochází, budou nyní během tříletého výzkumného projektu zjišťovat vědci z České geologické služby (ČGS) a Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Zatímco emise oxidů dusíku z dopravy a energetiky v Evropě se daří dlouhodobě snižovat, emise amoniaku, spojené především se zemědělstvím, zůstávají významným problémem. Podíl jednotlivých zdrojů na skutečném zatížení krajiny zatím ale není možné dostatečně přesně určit.

Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR ve Studenci na Třebíčsku a dalších pracovišť zahájili čtvrtý ročník sledování bělozubky tmavé na Chebsku. Bělozubka tmavá je hmyzožravec původem z Afriky, připomínající rejska. V Česku se zatím rozšířil v západní části země. Letošní horké léto pro jeho další invazi zřejmě bylo příznivé. ČTK to za ústav řekla vědkyně Alena Fornůsková.

Zatímco dekarbonizace evropské i české energetiky je možná, byť draze a ne ve stanovených termínech, neřešitelným problémem je dekarbonizace energeticky náročného průmyslu. ČTK to řekl ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer na konferenci Energetika 2026 v Brně. Evropská unie podle něj bude muset své cíle přizpůsobit, aby energeticky náročný průmysl v Evropě přežil a byl konkurenceschopný.

Moldavský parlament odhlasoval zavedení šedesátidenního nouzového stavu v energetice a vodohospodářství. Platit začne od soboty. Podle vlády tento krok umožní úřadům rychle reagovat v případě výpadků v dodávkách energie, pohonných hmot a vody. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Jak rychleji lokalizovat sršeň asijskou, a především její hnízda? Jak využít moderní technologie při sledování velkých opylovačů? A jak propojit zkušenosti biologů, ochránců přírody, včelařů a technologických odborníků? Těmto otázkám se věnoval workshop Metody trasování a sledování sršně asijské a dalších velkých opylovačů, který se uskutečnil v Národním centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i. (CARC) v Praze.

Průzkum a náprava kontaminovaných lokalit v Česku je podle Asociace sanačních společností neefektivní a současné dění kolem likvidace nebezpečných chemických látek v národním parku Šumava je pouze špičkou ledovce. Asociace upozornila na to, že u většiny lokalit není známé riziko. Podle ní se odstraňování ekologických zátěží od roku 2014 výrazně zpomalilo.

Odpůrci plánované nové silnice I/35 Českým rájem podali kvůli přípravě projektu trestní oznámení pro podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Jsou přesvědčeni, že připravovaná severní varianta silnice byla vybrána na základě chybných podkladů, uvedl mluvčí koalice spolků SOS Český ráj Jan Piňos. Mluvčí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Jan Rýdl v reakci uvedl, že organizace projekt opakovaně představovala a vysvětlila. V případě potřeby je předloží i policii.

Přesný harmonogram likvidace staré ekologické zátěže v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda u Prášil a Šumavě se v pondělí dozvěděli starostové okolních obcí. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) je seznámilo s plochou kontaminovaného území, které je větší než dvě fotbalová hřiště, a uvedlo, že nejsou zasažené spodní vody, řekl ČTK starosta Železné Rudy Filip Smola (Místní - Aby se u nás dobře žilo). Tým MŽP vedený náměstkem Pavlem Vlčkem s ním a starosty Hartmanic, Čachrova a Prášil hovořil dvě hodiny.

Deště z posledního měsíce doplnily v ČR na normální úroveň svrchní vrstvu půdy do 40 centimetrů. V hlubší vrstvě do jednoho metru je množství vody nadále minimální a vůbec se srážky zatím neprojevily na průtocích, řada z nich zůstává pod hranicí sucha, výjimkou jsou pouze severovýchodní Čechy. Vyplývá z aktuálních informací, které zveřejnili odborníci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe, kteří spravují i projekt InterSucho.

Některé jihočeské masné chovy zredukují kvůli suchu a kritickému nedostatku krmiv stáda skotu. Část chovatelů plánuje podle odhadu snížit stavy hovězího dobytka o deset až 30 procent. O konečném dopadu rozhodnou také výsledky vyšetření březosti krav, sdělila ČTK ředitelka Regionální agrární komory Jihočeského kraje (RAK JK) Hana Šťastná.

Jak žít udržitelněji, pečovat o zdraví či být připravený na krizové situace přibližuje Evropský týden udržitelného rozvoje (ETUR) na zlínské Univerzitě Tomáše Bati (UTB). Škola na tento týden připravila pro své studenty a zaměstnance i pro veřejnost přednášky, burzy oblečení, rostlin či vybavení domácností, ochutnávku lokálních bio produktů, workshopy o zdravém životním stylu a psychické pohodě, nácvik první pomoci nebo aktivity zaměřené na osobní bezpečí. ČTK to řekla prorektorka UTB Martina Juříková.