Ekolist

Urychlení rozkladu těla po smrti na zeminu či kompost metodou zvanou terramace naráží v Česku na legislativní omezení. Zaznělo to dnes na konferenci Společně za terramaci v Praze, jíž uspořádal spolek Poslední stopa. Ministerstvo pro místní rozvoj před případnými úpravami zákona o pohřebnictví žádá společenskou i odbornou diskusi, plyne ze stanoviska úřadu, které prezentovali organizátoři konference. Kompostování lidských ostatků je legální v něterých státech USA, možnost uvádí do praxe také německá spolková země Šlesvicko-Holštýnsko.

Oborové asociace sdružené v Komoře obnovitelných zdrojů energie reagují na nově avizované podmínky programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Oceňují snahu státu pokračovat v podpoře obnovitelných zdrojů pro domácnosti, zároveň ale upozorňují na několik zásadních rizik nového nastavení. Podle asociací je otázkou, zda program zůstane pro domácnosti skutečně dostupný a motivační.

Železniční vlečka spojující Kyselku s Vojkovicemi nad Ohří na Karlovarsku se může stát unikátním biokoridorem pro kriticky ohroženou užovku stromovou i další druhy vázané na stepní a křovinné biotopy. Společnost Mattoni 1873, která vlečku využívá pro distribuci části výrobků, ji zařadila do pilotního programu Evropské asociace minerálních vod (NMWE) Sources for Nature, který podporuje ochranu biodiverzity v okolí zdrojů minerálních vod.

Karviná zahájila pravidelné sečení vodních rostlin na jezeře Loděnice v parku Boženy Němcové. Zásah, který by měl trvat nejdéle týden, má zlepšit kvalitu vody a také zajistit bezproblémové rekreační využití jezera, zejména provoz půjčovny loděk. ČTK to řekla mluvčí magistrátu Monika Danková.

Nový územní plán Prahy tzv. Metropolitního byl předmětem panelové diskuze pořádané Společností pro trvale udržitelný život (STUŽ) v úterý 26. května 2026. Plán má ve čtvrtek 28. května schvalovat zastupitelstvo hl. m. Prahy. Doprovází ho však protesty občanů, spolků i komunálních politiků, kteří poukazují na to, že jejich připomínky ani připomínky městských částí nebyly zohledněny, ale byly upřednostněny zájmy developerů.

Cca do roku 2020 byla v době kvetení doprovázena smrští mediálního zájmu, pak ji ovšem mediálně porazil COVID. A od té doby je na mediální frontě úplný klid. Řepka nás najednou přestala zajímat…

Hasiči poprvé v akci vyzkoušeli nákladní drony. Čtyři bezpilotní letouny pomáhaly v náročném terénu národního parku České Švýcarsko. V oblasti Jahodové cesty transportovaly hadice a další vybavení, které tam hasiči preventivně ponechali po nedávném požáru pro případ, že by se objevila nová ohniska požáru. ČTK o tom informovala mluvčí hasičů Klára Ochmanová.

Šumavský národní park registroval, že někteří lidé porušují zákaz koupání v ledovcových jezerech. Jde především o Plešné, Čertovo nebo Černé jezero. Koupání a vstup na místa, která nejsou vyhrazená turistům, jsou zakázány. Za porušení hrozí pokuta ve správním řízení až 10 000 korun, řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.

Elektromobilita v Česku posiluje, duben byl v počtu nově registrovaných elektromobilů rekordní. Česká republika díky tomu opouští poslední příčky žebříčku zemí Evropské unie, aktuálně je v podílu elektromobilů na 22. místě, za ní jsou Řecko, Estonsko, Polsko, Slovensko a Chorvatsko. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnilo Centrum dopravního výzkumu (CDV).

Vedra a sucho letos podle zemědělců zhoršují stav plodin, komplikují závlahy a mohou snížit výnosy. Nedostatek vody v půdě označují za dlouhodobý problém, který zvyšuje náklady a oslabuje výnosy. Některé podniky už očekávají výrazně nižší úrodu o desítky procent oproti roku 2025. Vyplývá to z ankety ČTK mezi oslovenými zástupci zemědělských asociací.

Správci Krkonošského národního parku (KRNAP) dnes na vrcholu Sněžky a v Obřím sedle vymezili ochrannými sítěmi prostor pro turisty. Každoroční opatření před letní sezonou má podpořit ochranu přírody v turisticky exponované lokalitě, řekl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Správci sítě rozmístili už posedmé. Na místě zůstanou do pozdního podzimu.

Šest členských států EU, včetně České republiky, vyzvalo Evropskou unii, aby ochránila jejich těžký průmysl před náklady spojenými s emisemi uhlíku. Klimatická politika podle nich musí odrážet novou realitu, zejména současné geopolitické krize a mimořádně vysoké ceny energií. V takzvaném non-paperu, do kterého nahlédla ČTK, země vyzývají například k zachování současné úrovně bezplatného přidělování povolenek umožňujících průmyslovým podnikům vypouštět emise v rámci systému EU ETS.

Ministr životního prostředí Igor Červený chce s eurokomisařem pro klima Wopkem Hoekstrou řešit hlavně změny systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) a také zavádění nového obalového nařízení EU. Červený to před jednáním řekl novinářům v Bruselu. Pokud jde o emisní povolenky, cílem Česka je podle něj udržet energeticky náročná odvětví na území Evropské unie a české firmy na tuzemském trhu.

Počet sokolů stěhovavých na severu Čech roste. V posledních letech si tento kriticky ohrožený druh oblíbil průmyslové areály jako náhradní hnízdiště. Letos opustí budky umístěné na výškových stavbách Skupiny ČEZ 22 mláďat, Skupina Orlen Unipetrol se těší z devíti mláďat. Informovali o tom tiskoví mluvčí společností. Všechna mláďata okroužkoval ústecký ornitolog Václav Beran, který tak má fyzicky náročnou práci s tímto ptactvem pro letošek hotovou.

Japonsko čelí rozsáhlé vlně alergií způsobených pylem, za kterou podle odborníků může poválečná lesnická politika z 50. let minulého století. Tehdy vláda za účelem rychlého zalesnění po druhé světové válce nechala na velkých plochách vysadit jako monokultury japonský cedr sugi a cypřiš hinoki. Dnes tyto plantáže pokrývají zhruba pětinu rozlohy země a produkují obrovské množství pylu, který každé jaro způsobuje sennou rýmu milionům Japonců, napsala britská stanice BBC.

Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK) v Průhonicích buduje unikátní sbírku vysoce invazních patogenů rostlin, tzv. Českou sbírku fytopatogenních oomycetů (ČSFO). Oomycety, neboli řasovky, jsou organismy žijící ve vodě i na souši, které se živí buď jako paraziti, nebo z odumřelých zbytků těl jiných organismů. Způsobují rozsáhlé škody v lesích, sadech i na městské zeleni, uvedl ústav. Vědci mohou díky sbírce sledovat jejich šíření v čase i prostoru, studovat jejich vlastnosti a vyvíjet nové metody ochrany.

Tropické počasí a nebývalé sucho působí nejen na lidi, ale také na živočichy, které ve městech najdete ve vnitroblocích, zahrádkách, v parcích, dutinách domů apod. Trpí vedrem a nedostatkem vody. Apelujeme tedy na všechny zvířecí příznivce, aby mysleli na své zvířecí spoluobyvatele a umožnili jim přístup k vodě. Nezvyklým podmínkám jsou také vystavena zvířecí mláďata. Vedra a sucho přišly letos příliš brzo a bohužel v době, kdy ptáci a savci pečují o svá mláďata. Jejich hnízda a úkryty nejsou na takové klimatické podmínky přizpůsobené, a tak je mláďata, snažíc se uniknout před vedrem, předčasně opouštějí.

Jak ukazují uplynulé dny, vlny veder mohou nastat i během měsíců školního roku. Nepříjemné horko ztěžuje schopnost soustředění a učení se. Vlna veder poznamenala například chod škol v Česku na začátku září 2024. Některé školy tehdy kvůli ní i zkracovaly výuku. Co mohou školy pro své studenty udělat, když tropické dny přijdou? A jak se na rostoucí letní teploty školy v Česku připravují?

Druhová pestrost hmyzu v české přírodě výrazně klesá. Zmírnit tento propad může návrat velkých kopytníků – divokých koní, zubrů a praturů – do krajiny. Ukazuje to rozsáhlá studie českých vědců vedených výzkumníky z Biologického centra Akademie věd České republiky (BC AV ČR).

Precizní zemědělské technologie vrací biodiverzitu do zemědělské krajiny, a tím spojovat ekologii s ekonomikou – složité regulaci spíše navzdory. Jedním z praktických nástrojů jsou takzvané ozeleněné kolejové řádky.