Ekolist

Obalit kmen stromu lepící páskou či ho pomazat lepidlem je bohužel velmi častý nešvar. Ovocnáři se tak snaží ochránit dozrávající ovoce (nyní třeba meruňky) před mravenci či jiným lezoucím hmyzem. Pražská zvířecí záchranka i záchranné stanice však proti těmto postupům varují. Lepící pasti na hmyz zabíjejí ptáky, veverky, netopýry a to je nejen kruté ale i nezákonné.

Ráno jsem se vzbudil a na srážkoměru své meteostanice si přečetl údaj 53,84 milimetrů. A protože doma nemám kalibrovanou meteostanici s certifikací WMO (Světové meteorologické organizace), napsal jsem příteli zahradníkovi Jiřímu Horákovi a současně jsem mrknul se na údaje z měření Českého hydrometeorologického ústavu. Obě autority to potvrdily – ČHMÚ Prahu-Radotín oficiálně uvádí 56,2 mm.

Dvě velmi podobné chráněné přírodní lokality, dva velmi odlišné přístupy. Chce vedení AOPK za každou cenu vyhovět trampům, nebo se jen vyvinit ze zásadního selhání?

Prachové znečištění v Evropě roste a může stále výrazněji ovlivňovat kvalitu ovzduší i zdraví obyvatel. Na tuto skutečnost upozorňuje mezinárodní studie publikovaná v renomovaném časopisu Nature. Na výzkumu se podíleli vědci z Ústavu chemických procesů Akademie věd ČR, kteří poskytli dlouhodobá měření atmosférického aerosolu z Národní atmosférické observatoře Košetice (NAOK). Jejich měření jsou jedním z nejcennějších datových souborů svého druhu ve střední a východní Evropě.

Češi stále příliš nevědí, co přesně znamená udržitelná výstavba. Model, který má minimalizovat dopad budov na životní prostředí a zdraví lidí, zná v ČR 14 procent obyvatel. To je výrazně za světovým průměrem, který činí 67 procent. Nikdy se s pojmem nesetkalo 31 procent Čechů. S udržitelnou výstavbou je pak v ČR obeznámeno 40 procent odborníků, v některých státech je přitom podíl i o desítky procent vyšší. Vyplývá to z průzkumu společnosti Saint-Gobain.

Na Novém Zélandu se poprvé potvrdil výskyt vysoce patogenní ptačí chřipky H5N1. Úřady se obávají, že by virus mohl ohrozit některé z nejvzácnějších místních druhů ptáků, které už nyní čelí hrozbě vyhynutí. Informoval o tom deník The Guardian.

Až do konce prázdnin čekají návštěvníky vrcholu Luže nejen úchvatné výhledy do krajiny, ale i možnost detailně si prohlédnout některé vzácné druhy žijící v Lužických horách. Je jim totiž věnována putovní výstava velkoformátových fotografií. Připravila ji Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Ostrava rozdělí další čtyři miliony korun na takzvané zelené projekty zaměřené na zlepšování životního prostředí. Peníze budou směřovat na projekty městských obvodů Proskovice a Poruba a také spolku, kterému pomohou s podporou environmentálního vzdělávání u dětí. Novinářům to sdělila mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná.

Zástupci zlínského magistrátu vítají chystané vyškrtnutí oblasti Malenovice-Svárovec, která je součástí krajského města, ze seznamu uvažovaných zón pro zrychlenou stavbu fotovoltaických elektráren. Původně vymezenou akcelerační zónu navrhlo vyškrtnout ministerstvo životního prostředí, návrh ještě musí schválit vláda, uvedl mluvčí zlínského magistrátu Tomáš Melzer.

Ústavní soud (ÚS) zrušil rozsudek, který uznával nárok společnosti Wind Technology na náhradu od státu za zmařenou stavbu větrných elektráren na Ústecku. Obvodní soud pro Prahu 10 musí rozhodovat znovu. Firma podle dnešního nálezu musela vědět, že kvůli tokaništi tetřívka obecného potřebuje výjimku, kterou nikdy nedostala, a že ochranáři mohou projekt kdykoliv zastavit. Nic na tom nemění ani skutečnost, že získala stavební povolení.

Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí (OIŽP) a sdružení Calla jsou proti prodloužení provozu jaderných elektráren Temelín a Dukovany o 20 let bez nového posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Podle nich Česko obchází evropské právo, a vystavuje se tak riziku soudních sporů. Podle firmy ČEZ nejde o nový záměr, který by vyžadoval posouzení EIA, a elektrárny mají povolený provoz na dobu neurčitou.

Druhou etapu sanace území v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, které loni v únoru zasáhl toxický benzen po havárii nákladního vlaku, chce státní podnik Diamo začít 1. září. Podnik, který má obnovu území na starosti, nyní dokončuje výběrové řízení na zhotovitele, vítěz by měl být znám na přelomu července a srpna. Zástupci Diama současně jednají s vlastníky pozemků potřebných pro rozsáhlé sanační práce. Dohody nebo souhlasy mají zatím přibližně k polovině dotčených ploch, řekla ČTK mluvčí státní firmy Kristýna Hanušová.

Situace na Dyji pod Novomlýnskými nádržemi se zlepšuje a aktuálně by neměl hrozit úhyn ryb kvůli nedostatku kyslíku, i když v některých úsecích zůstává jeho koncentrace stále nízká. Na břeclavském jezu včera Povodí Moravy ukončilo mimořádnou manipulaci, zvedne klapky a průtok bude veden přepadem přes pevnou přelivovou hranu. Jez v Poštorné ale zůstane tak, aby bylo zajištěné proudění vody, uvedla na webu státního podniku Povodí Moravy mluvčí Jana Kučerová. Firma stav dále sleduje.

Na březích Lipna se mohou lokálně vyskytovat bentické sinice – mikroskopické organismy vytvářející nárosty na kamenech, bahně, vodních rostlinách nebo v nahromaděném organickém materiálu. Potvrdil to nález vědců z Biologického centra Akademie věd ČR ze začátku července. V těchto dnech jihočeští výzkumníci zahajují mapování tohoto dosud málo sledovaného fenoménu. Na popud velkého zájmu obyvatel a návštěvníků Lipna, kteří se o sinicích na březích nádrže a jejich toxicitě chtějí dozvědět více, zvou k zapojení do mapování i širokou veřejnost. Lidé mohou hlásit nálezy vědcům prostřednictvím webového formuláře.

Moravskoslezský kraj podpoří projekty zaměřené na výsadbu zeleně, zadržování dešťové vody nebo úpravy, které pomáhají zmírňovat přehřívání areálů. Pro své příspěvkové organizace na ně má připraveno stejně jako loni deset milionů korun. Žádosti bude kraj přijímat do konce září nebo do vyčerpání připravených peněz. ČTK to sdělila mluvčí kraje Nikola Birklenová.

Národní přírodní rezervace Šerák-Keprník se v těchto dnech proměnila ve staveniště: bagry, nakladač, dvě dodávky, hromada materiálu a do dáli slyšitelný hluk ze staveniště.

Jaké přínosy poskytují tradiční luční sady přírodě i člověku? Touto otázkou se zabývají studenti Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a jejich kolegové z Německa zapojení do mezinárodního studentského kurzu zaměřeného na ekosystémové služby lučních sadů. Jeho terénní část se uskutečnila na začátku června v Zubrnicích v rámci projektu OKliBio (Ovocná krajina pro klimatickou změnu a biodiverzitu).

Rakouská metropole i letos aplikuje jednoduchý recept na letní horka: dostatek vody, stinných míst a možností, kde si od vysokých teplot odpočinout. Soubor městských opatření se dále rozšiřuje – od téměř 2 000 pítek přes novou zeleň a vodní prvky až po desítky „cool zón“.

Před 15 lety, 13. července 2011, začala blokáda kácení lesa na Ptačím potoce na Šumavě. Proč a co se tehdy stalo? Je to trochu spletité, ale pokusím se vysvětlit.

Pardubický kraj pokračuje v přípravě územní studie, která prověří možnosti rozvoje obnovitelných zdrojů energie na území regionu, zejména větrných a fotovoltaických elektráren. Do jejího zpracování zapojí i obyvatele a návštěvníky kraje prostřednictvím on-line pocitové mapy nazvané Hodnoty krajiny Pardubického kraje, uvedlo hejtmanství. Kraj již dříve kritizoval stát za vymezení akceleračních zón pro stavbu větrných elektráren, i když se nyní jejich počet snížil ze čtyř na dvě. Podle předsedy Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpána Chalupy by bylo vhodné veřejnost zároveň informovat o potřebnosti rozvoje větrné a solární energetiky.