Ekolist

Lvice Elsa, kterou na začátku června ministerstvo životního prostředí (MŽP) zabavilo z nelegálního chovu zápasníka Karlose Vémoly, najde nový domov v Nizozemsku. Z dočasného azylu v liberecké zoologické zahrady šelma zamíří do centra pro velké kočkovité šelmy Felida, sdělilo ČTK ministerstvo. Nizozemská stanice se stará i o tygra Tajmira a lva Mera, kteří také pocházejí z nevyhovujících soukromých chovů v České republice.

Po začátku prázdnin, kdy zejména v městských aglomeracích vyskakovala ve velkém ptačí mláďata z rozpálených hnízd, umístěných pod střechami domů, avizují meteorologové další vlnu veder, sucha a extrémních letních teplot. Vypadá to, že i na takovýto průběh léta si budeme muset zvyknout, a tak například iniciativa těch, kteří už dnes reagují na klimatické změny alespoň ve svém okolí, může být inspirací i pro jiné.

Rybářství Litomyšl muselo kvůli dlouhodobému suchu a nedostatku vody předčasně slovit pět rybníků. U dalších vodních ploch hrozí, že při pokračujícím poklesu hladiny bude nutné rovněž přistoupit k výlovu. Letos je většina rybníků bez běžného přítoku vody, což situaci zhoršuje. ČTK to řekl ředitel Rybářství Litomyšl Michal Brychta.

Desítky lesních požárů na západě Spojených států a Kanady spálily tisíce kilometrů čtverečních půdy. V americkém státě Oregon o víkendu zhruba desítka požárů podle serveru BBC sežehla zhruba 4046 kilometrů čtverečních porostu, vedla k uzavření důležité dálnice a evakuaci tisíců lidí. V provincii Britská Kolumbie na jihozápadě Kanady mezitím propukly nové požáry po víkendových bouřkách, během kterých udeřily v oblastech postižených suchy tisíce blesků. Podle kanadského premiéra Marka Carneyho se nynější požáry v Kanadě řadí k nejhorším v historii země.

Stromy máme rádi. Poskytují nám chlad přírodní klimatizace, stín v horkém letním dni, uklidňují rozrušenou mysl. A taky skvěle fungují jako přirozená „úložiště“ atmosférického uhlíku. Odhaduje se, že absorbují asi čtvrtinu oxidu uhličitého, emitovaného lidskou činností. Jenže ne vždy a za všech okolností. Když je sucho, samy vydají více CO2, než kolik absorbují.

Ta věta se píše fakt těžko. Odešel Pavel Jungwirth. Špičkový vědec, fantastický člověk, parťák, kamarád. Mnozí teď zatím jen nabíráme dech po nečekané smutné zprávě, která nás minulý čtvrtek zasáhla. Je to ztráta, se kterou se jen obtížně budeme vyrovnávat.

Deodorant, lak na vlasy, barva nebo kartuše do vařiče. Spreje jsou běžnou součástí domácností, po použití ale často není jasné, kam s nimi. V běžném odpadu končí natlakované spreje, což jsou obaly plné hořlavých plynů.

Letošní sucho v Evropě vlivem klimatické změny zesílilo. Přestože srážky výrazněji neubývají, vyšší teploty zásadně zvyšují výpar vody z krajiny a prohlubují dopady sucha. Oteplující se atmosféra je totiž žíznivější a urychluje vysychání půdy, vegetace i vodních toků. Vyplývá to z analýzy vědců z iniciativy World Weather Attribution (WWA), na které spolupracovala i Česká zemědělská univerzita (ČZU). Vědci zkoumali srážky, půdní vláhu a schopnost atmosféry odpařovat vodu.

Negativní postoj dnes zaujala vláda k návrhu poslanců opoziční ODS, kteří chtějí posílit postavení zástupců obcí a krajů v radách národních parků. Vyplývá to z výsledků zasedání. Osm občanských demokratů v čele s Janem Burešem chce posílit roli zástupců samospráv při schvalování strategických dokumentů. Místa v radách by navíc ze zákona obsazovali také zástupci Hasičského záchranného sboru ČR kvůli součinnosti při krizovém řízení a protipožární ochraně parků. Záporné stanovisko občanské demokraty překvapilo.

Odvolací soud v Miláně dnes nařídil největší italské ocelárně kvůli znečišťování azbestem a jemným polétavým prachem vypnout vysoké pece. Ocelárně Acciaierie d’Italia (ADI) z jihoitalského města Taranto nařizuje, aby tak učinila do 90 dnů od doručení rozsudku, informují agentury ANSA a Adnkronos. Pokud chce firma provoz obnovit, musí podle soudu odstranit zbývající azbest z vysokých pecí a snížit množství vypuštěných jemných polétavých prachů PM10 a PM2,5.

Česko v roce 2023 vyprodukovalo 538 kilogramů komunálního odpadu na osobu, což bylo o 27 kilogramů více, než činil průměr v EU. V žebříčku zemí Evropské unie skončilo na devátém místě. Vyplývá to z analýzy projektu Evropa v datech. Oproti rokům 2022 a 2021 se jedná o mírné zlepšení. Podle dat Eurostatu Česko v roce 2022 vyprodukovalo 549 kg komunálního odpadu, o rok dříve pak 570. Země se podle analýzy také rychle zlepšuje v cirkulárním využití materiálů, tedy ve využívání recyklovaných materiálů.

Ministerstvo zemědělství v reakci na dlouhodobé sucho obnoví dotace na výstavbu a zabezpečení vodárenské infrastruktury kvůli zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody. Resort navýší původní částku dotace 1,1 miliardy korun o 400 milionů. Příjem žádostí obnoví v pondělí 3. srpna.

Vláda dnes schválila vymezení takzvaných akceleračních zón pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie ve výrazně menším rozsahu, než předpokládal plán připravený minulou vládou. Kabinet omezil rozsah území určeného pro možné zrychlené povolování větrných elektráren na zhruba 11 procent původně navržené plochy, řekl na tiskové konferenci po jednání ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).

Blížící se jev nazývaný super El Niňo pravděpodobně způsobí postiženým africkým zemím celkové škody ve výši deset až 20 miliard dolarů (zhruba 212 až 423 miliard Kč) a vyvolá masovou migraci z nejvíce zasažených oblastí. Agentuře Reuters to sdělil přední klimatolog Africké rozvojové banky (AfDB) Anthony Nyong.

Jihomoravský krajský úřad se bude muset znovu zabývat vlivy plánované tramvajové tratě v tzv. jižním centru v Brně. Jedná se o zhruba dva kilometry tratí, které mají obsloužit nově vznikající čtvrť a plánované nové hlavní nádraží. Letos v březnu sice krajský úřad vydal stanovisko, že stavba nebude mít významný vliv na životní prostředí a není třeba ji dále posuzovat podle zákona, nicméně proti tomu se odvolal spolek Děti Země a částečně uspěl. Ministerstvo životního prostředí rozhodnutí krajského úřadu zrušilo a posuzování vlivů na životní prostředí EIA tak pokračuje, uvedl v tiskové zprávě spolek.

V posledním příspěvku zde na Ekolistu jeden z nás (MK) navrhl využít nově přijatý (evropský) Zákon o obnově přírody k velkorysé obnově původně dominantního (bereme-li za referenční rámec Eemský interglaciál) středoevropského biomu, tedy temperátní savany. Když mezi cílové lokality uvedl „opuštěné těžebny, výsypky, brownfields“, myslel i na ty největší, které v ČR máme – včetně Mosteckého hnědouhelného revíru. Momentálně tam aktivně pracujeme (v rámci projektu „Přírodě blízká renaturace post-těžebních krajin Ústeckého kraje“), což volá o rozvinutí savanových argumentů v postindustriálním kontextu.

Čtyřiadvacátého července uplynuly přesně čtyři roky od vzniku rozsáhlého požáru v okolí Hřenska. Oheň se tehdy v období extrémního sucha rozhořel v oblasti Malinového dolu a kvůli celé řadě nepříznivých okolností se postupně rozšířil na plochu přesahující 1000 hektarů - zanechal po sobě viditelně spálenou krajinu. Ta dnes působí úplně jiným dojmem, všudypřítomné odstíny černé vystřídala bujná zeleň rychle postupující spontánní obnovy lesa.

Vláda se rozhodla prosadit těžbu tlejícího dřeva. Záměr je v přímém rozporu nejen s vědeckými poznatky, ale i s Národním plánem obnovy přírody. Je to výmluvný důkaz rozvratu státu — a toho, že jeho směřování určují zájmy fosilních magnátů.

Platforma proti hlubinnému úložišti, která sdružuje 40 obcí a měst a 18 spolků z ČR, nesouhlasí s novelou stavebního zákona, kterou má v srpnu projednat Senát. Sklad radioaktivního odpadu, pro který se zvažují čtyři lokality v Česku, se má podle novely stát veřejně prospěšnou stavbou, což omezí možnosti obcí i krajů hájit své oprávněné veřejné zájmy a zjednoduší vyvlastnění, uvedla platforma v tiskové zprávě. Obrátí se na senátory, aby novelu v této podobě odmítli.

Rozloha území zasaženého požáry v brazilské Amazonii loni klesla na nejnižší úroveň od začátku vedení záznamů v roce 1985. Vyplývá to z údajů monitorovací iniciativy MapBiomas, o kterých informovala stanice BBC. V roce 2025 oheň zasáhl 3,1 milionu hektarů amazonského pralesa, zatímco o rok dříve shořelo rekordních 15,8 milionu hektarů.