Ekolist

Římovská přehrada od pátečního rána nepatrně sníží odtok. Do Malše poteče místo 650 litrů za vteřinu 500 litrů za vteřinu vody. Povodí Vltavy regulací reaguje na větší odběr vodovodní soustavy z přehrady, která slouží jako zásobárna pitné vody pro Jihočeský kraj. ČTK to řekl generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy Petr Kubala.

V lužních lesích v chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok se podle tamní správy prohlubuje sucho. V oblasti jsou patrné vyschlé tůně, rozpraskaná půda i povadlá vegetace. Vážnější než jedno suché léto jsou však podle správy dlouhodobé změny vodního režimu, které ohrožují budoucnost celého lužního ekosystému. Správa CHKO o tom informovala na svém webu.

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes navštíví vodní nádrž Slapy, chce se zabývat suchem. Řekl to ve videu na facebooku. Doprovodí ho ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) a generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy Petr Kubala. Babiš v souvislosti se suchem také uvedl, že by obnovil Národní koalici pro boj se suchem, která vznikla v roce 2018 za tehdejšího ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). V pondělí by se podle premiéra měla uskutečnit tisková konference, kde jednotliví ministři informují o svých krocích v boji se suchem.

Letošní sucho výrazně omezilo provoz vodních elektráren v Česku. Problém mají především malé vodní elektrárny, z více než 1400 těchto zařízení je nyní zastavená výroba podle odhadů oborových zástupců až na 90 procent z nich. Vyplývá to z informací Komory OZE a společnosti ČEZ pro ČTK. Vodní elektrárny měly v předchozích letech podíl na celkové tuzemské produkci elektřiny kolem tří až pěti procent, podle expertů tak současné omezení zásobování elektřinou neohrozí.

Dopravní inženýr Milan Strnad, který dlouhodobě sleduje vznik vnějšího okruhu Prahy (v 60. letech byl u návrhů Ing. Lady na „okruh H1“), sepsal tento přehled.

Bývalá brněnská zbrojovka, ze které se stává moderní městská čtvrť s certifikátem BREEAM Communities v hodnocení Outstanding a čtvrtým nejlepším skóre na světě. Areál bývalého cukrovaru, kde developer namísto rigidního postupu otevřel dlouhodobý dialog s veřejností. Průmyslový areál se starou ekologickou zátěží, kde pokročilá recyklace vody snížila spotřebu té pitné o 84 %. To jsou reálné příklady, jak lze úspěšně překonávat bariéry, na které v České republice naráží téměř každý projekt revitalizace brownfieldu. Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) na tato úskalí reaguje novou příručkou Brownfieldy bez bariér. Publikace systematicky mapuje šest hlavních okruhů překážek – od nestabilního podloží přes chybějící infrastrukturu a financování až po odpor veřejnosti – a ke každému z nich nabízí konkrétní řešení podložená zkušenostmi z tuzemského trhu.

Mohou sedimenty na březích šumavských potoků představovat ekologické riziko při obnově vodních toků? Odpověď na to hledali odborníci z Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK), kteří během dvouletého výzkumu analyzovali břehové sedimenty pěti levostranných přítoků Vltavy mezi Volary a Želnavou. Výsledky ukazují, že chemické složení sedimentů ovlivňuje nejen lidská činnost, ale také geologická stavba území a historie krajiny. Získaná data budou důležitým podkladem pro plánované revitalizační zásahy v Národním parku Šumava.

Následky letošního sucha nepochybně pociťuje naprostá většina zemědělců. Na poplach už nějakou dobu bijí především chovatelé skotu a dalších hospodářských zvířat, protože nemají dostatek vlastního krmiva. Kvůli jarnímu suchu nenarostlo. Některým farmám již dokonce dochází i voda k napájení zvířat. Sedláci z Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) už v této souvislosti dvakrát oslovili ministerstvo zemědělství s některými návrhy, mezi než patří například snížení povinného zatížení pastvin dobytčími jednotkami, avšak výsledkem je pouze možnost požádat si individuálně o výjimku z povinnosti kvůli zásahu vyšší moci. Ministerstvo zemědělství přitom slíbilo v polovině července, že podmínky dopracuje a vyjasní, ale zatím se tak nestalo.

Povodí Moravy za letošní léto eviduje zatím 12 větších úhynů ryb v tocích kvůli nedostatku kyslíku. ČTK to řekla mluvčí státního podniku Jana Kučerová. Je to nejvíce za poslední roky, loni jich za celé léto bylo osm, předloni tři. Například v Dyji pod nádrží Nové Mlýny letos v první polovině července uhynuly kvůli nedostatku kyslíku asi tři tuny ryb, v Zámecké Dyji a Staré Dyji pak až okolo šesti tun. Celkový počet tun vodohospodáři k dispozici nemají.

Odpůrci plánované stavby silnice Českým rájem vyzvali stát, Ředitelství silnic a dálnic ČR, ministerstva, kraje a obce, aby upustily od přípravy dálnice D35 v severní trase cenným územím a zaměřily se na jižní variantu. Výzva je reakcí na informaci, že úsek Turnov - Úlibice je nově připravován v celé délce jako čtyřpruhová dálnice, to znamená projekt přepracovat a znovu projednat, uvedl předseda koalice spolků SOS Český ráj Jan Piňos.

Nedostatek krmiv způsobený suchem nutí chovatele v Česku prodávat dobytek. Chovatelé a zemědělci se potýkají nejen s nedostatkem sena a senáže, ale i s jeho rostoucí cenou. Pro některé chovy je tak často jedinou možností snižovat stavy zvířat. Na dotaz ČTK to uvedl Zemědělský svaz. Asociace soukromého zemědělství kritizuje přístup ministerstva zemědělství jako nedostatečný.

Nové evropské nařízení o obalech, které dnes vstupuje v platnost, povede podle potravinářů ke zdražení potravin. ČTK to sdělila Potravinářská komora ČR. Výrobcům podle komory v souvislosti s nařízením vzniknou vysoké výdaje, které budou muset promítnout do cen. Potravináři se obávají i nárůstu byrokracie. Unijní nařízení zavádí nové požadavky na výrobce obalů, jejich recyklovatelnost či označování. Většina nejvýznamnějších pravidel začne platit od roku 2030.

Kvůli dlouhodobému suchu a výraznému poklesu hladiny řeky Bystřice vyschl zhruba čtyři kilometry dlouhý náhon ve Velké Bystřici na Olomoucku, který protéká parkem a Zámeckým náměstím v centru města. Část náhonu na náměstí funguje jako oblíbený vodní prvek, ve kterém se lidé mohou v horkých letních dnech osvěžit. Od minulého týdne tam ale najdou jen vyprahlé koryto.

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) půjčí autocisternu třem obcím na Klatovsku, které mají kvůli suchu problémy se zásobováním pitnou vodou. Obce Rejštejn, Otín a Nezdice na Šumavě si z cisterny budou plnit své vodojemy. Kromě toho je správa v kontaktu i s dalšími obcemi, další dvě půjčku zvažují. ČTK to řekl předseda SSHR Pavel Švagr. Už dříve správa půjčila kontejner na vodu i do Jesenice na Rakovnicku a cisternu obci Předslav na Klatovsku.

Dobrovolníci začali tento týden v reakci na extrémní sucho v lokalitách v okolí Tišnova na Brněnsku a Velké Bíteše na Ždársku budovat přehrádky na lesních melioračních strouhách. Cílem je navrátit vodu do krajiny. ČTK to řekl Jan Skalík z Hnutí DUHA, které akci uspořádalo.

Od dnešního dne nesmí být v žádném státě Evropské unie na trh uváděny obaly určené pro styk s potravinami, pokud obsahují nadlimitní množství PFAS, takzvaných věčných chemikálií. Nové evropské nařízení o obalech a obalových odpadech zakazuje jejich přítomnost například v papírových krabicích na pizzu, sáčcích na popcorn do mikrovlnky nebo v jednorázových kelímcích na kávu s sebou. Přísnější pravidla jsou i výsledkem dlouholetého tlaku nevládních organizací – v Česku především organizace Arnika, které na rizika PFAS ve spotřebním zboží upozorňuje už řadu let.

Extrémní sucho v Královéhradeckém kraji stále více ohrožuje vodní živočichy. Například z vyschlého rybníka na Rychnovsku zachraňovali lidé v bahně uvízlé divoké kachny. Vyplývá to z informací samospráv a ochranářů. Česko se letos potýká s extrémním suchem.

Rybáři v Olomouckém kraji bojují s extrémním suchem a vysokými teplotami, některé menší vodní toky jsou zcela bez vody a v rybnících se kvůli vysoké teplotě a nedostatku kyslíku zvyšuje riziko úhynů. Rybáři proto nasazují provzdušňovací techniku, zachraňují a přemisťují ryby z vysychajících toků a v chovných rybnících omezují nebo úplně zastavují krmení. To se podle nich na podzim projeví nižší hmotností ryb při výlovech, zjistila ČTK. Podle vodohospodářů koryta menších a drobných toků již zcela vyschla.

Mezi vysušenými loukami, zelené stromy s voňavým ovocem. Letní muškátové hrušky právě dozrály a voní krajinou. Načesali jsme nejlepší vzorky z lučních sadů a alejí. Máte možnost je vidět a vybrané také ochutnat. Ve čtvrtek 13. 8. 2026 otvíráme v Domě ochránců přírody v pražské Michli čerstvou výstavu letních hrušek, prvních jablek a švestek starých odrůd. Potrvá do soboty 15. 8. 2026. Každé dopoledne rozšíří vaše obzory i chutě doprovodný program.

Pepis, vousatý kapitán malé rybářské lodi, obratně vytahuje dva perutýny ulovené v pokusných pastech u pobřeží Kypru, odřezává jim jedovaté ostny, vyvrhuje je a hází do kbelíku. Středozemní moře okolo něj vypadá, jako by bylo ze skla, a jeho klidný povrch nijak nenaznačuje dramatickou proměnu, která se odehrává pod hladinou, píše agentura Reuters.