Ekolist

Pozemky soukromých vlastníků v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku, které před více než rokem zasáhl toxický benzen při nehodě vlaku, by si mohl pronajmout státní podnik Diamo. Firma to nabídla majitelům pozemků, kterých je 45. Projednat to s nimi chce v polovině dubna na veřejném slyšení, zjistila ČTK. Pozemky, které procházejí sanací, mají rozlohu zhruba 11 hektarů, od nehody vlaku leží ladem. Odškodnění se jejich majitelé zatím nedočkali, požadovat ho budou moci až po viníkovi nehody. Vyšetřování dosud nebylo ukončeno, řekla dnes ČTK policie.

Ministerstvo zemědělství (MZe) letos rozdělí 90 milionů korun mezi veřejné instituce a soukromé společnosti, které uchovávají genetické zdroje rostlin, zvířat a mikroorganismů. Meziročně je to podle resortu o tři miliony více. Peníze bude možné využít i na šlechtění, ochranu genetických zdrojů, jejich výzkum či vzdělávání. Podpora má zajistit udržitelný rozvoj zemědělství v ČR a přispět k ochraně biologické rozmanitosti na celosvětové úrovni.

Projekt bytové výstavby firmy Sekyra Group v jižní části areálu bývalého žižkovského nákladového nádraží získal kladné stanovisko posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). ČTK to zjistila z databáze EIA. Investor plánuje na zhruba deseti hektarech vybudovat 3000 bytů. Na brownfieldu v okolí bývalého nádraží staví či plánují stavět i další developeři, má tam vzniknout čtvrť pro až 20 000 lidí.

Prosklené pláště budov, výlohy obchodů, zimní zahrady nebo průhledné zastávky hromadné dopravy – to vše může pro ptáky znamenat smrtelné riziko. Každý rok zahyne podle odhadů České společnosti ornitologické (ČSO) jen v Česku nárazem do skleněné plochy jeden milion ptáků. V celé Evropě jde o zhruba sto milionů a celosvětově vědci mluví dokonce o více než miliardě ptáků ročně.

Sliby se mají plnit nejen o Vánocích, říká Janek Ledecký a současná vládní garnitura mu dala za pravdu – minimálně v případě agendy Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP). Zatímco v dřívějších letech působilo ministerstvo jako advokát české přírody, teď se karta obrátila. „Odideologizovat MŽP by pro nás určitě bylo zajímavým projektem. Kdyby jej získali Motoristé, asi by chvíli tekla zelená krev, ale pak by skončila doba všemožných blokád a obstrukcí, nejenom při stavbách silnic a dálnic,“ řekl v rozhovoru pro iDnes.cz už 9. prosince 2024 předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) si v březnu objednalo konzultantské služby s cílem zvýšit spokojenost zaměstnanců a snížit jejich fluktuaci. Firma Visionary PR & Marketing má podle smlouvy dostat za své služby do konce letoška až 750 000 korun bez daně z přidané hodnoty. Na dokument v registru smluv upozornil Deník N. Dodavatel má poradenství jako předmět podnikání v rejstříku firem zapsané od ledna, jinou smlouvu než s MŽP v registru nemá. MŽP přitom k začátku dubna zrušilo při systemizaci desítky pracovních míst. Na dotazy nereagovalo, uvedl Deník N.

Lesní požáry v loňském roce v Evropě zničily přes dva miliony hektarů půdy. Vyplývá to ze zprávy výzkumného centra unijního systému EFFIS, který mapuje lesní požáry. V Evropské unii požáry zničily přes milion hektarů půdy, což bylo nejvíce od začátku monitorování tímto systémem. Podle expertů za nárůstem lesních požárů stojí změny klimatu. Nejpostiženější zemí je však Ukrajina, kde jsou požáry zejména u frontové linie.

Velryba uvázlá na mělčině na severu Německa, jejíž záchranu úřady před několika dny vzdaly, má znovu naději na vyproštění. Záchranáři podle ministra životního prostředí spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko Tilla Backhause nově zvažují vyzvednutí mladého keporkaka s pomocí katamaránu a jeho následný transport z Baltu do Severního moře. Dnes o tom informoval deník Bild s tím, že záviset bude na úterní prohlídce, kdy odborníci znovu zhodnotí šance velryby.

Ještě v druhé polovině 20. století byly hořce – například hořec křížatý – i jejich menší příbuzní hořečky na mnoha místech poměrně běžné. Jeden z hořců dodnes zdobí logo Krkonošského národního parku, jiný se stal symbolem milovické rezervace velkých kopytníků.

V Praze se díky pestré geomorfologii nachází velké množství vzácných druhů rostlin i na ně navázaného hmyzu. Jejich počet však každou dekádu klesá, za což může větší množství dusíku v půdě, jiný způsob hospodaření a údržby než v minulosti či invazní druhy dřevin, jako je trnovník akát. V rozhovoru s ČTK to řekl specialista péče o chráněná území pražského magistrátu Jiří Rom.

Nestátní lesníci zvou popáté veřejnost na procházky s programem. Den otevřených lesů bude v sobotu 23. května na třech desítkách míst v Česku. Pořadatelem je Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) a jeho členové. Cílem akce je přibližovat principy trvale udržitelného hospodaření v lesích a vysvětlovat časté mýty spojené s péčí o les, uvedl předseda SVOL Jiří Svoboda.

Nečekané překvapení čekalo na cestujícího, který si vybíral suvenýr v obchodě na letišti v australském Hobartu. Mezi plyšovými psíky dingo, bandikuty, tasmánskými čerty a klokany se schovával živý kusu liščí, napsal zpravodajský server The Guardian.

Obec Kyselka na Karlovarsku pokračuje v opravě střechy místní školy. Rekonstrukce se podle starosty Aleše Labíka (nez.) protáhne, na stavbě ale budou taková opatření, aby se na půdu mohli vracet netopýři velcí, řekl ČTK. Opravy za zhruba 4,5 milionu korun se také prodraží, cenu navýší oprava věže s novou makovicí, pro kterou se Kyselka rozhodla dodatečně.

Samice malé kočkovité šelmy manul se v ostravské zoologické zahradě začala seznamovat s nově dovezeným samcem. Po několikadenním kontaktu přes bariéru byla zvířata spojena. Chovatelé doufají, že by se vzácné kočky mohly začít rozmnožovat, a posílit tak populaci manulů chovaných v lidské péči.

Národní hřebčín Kladruby nad Labem na Pardubicku zahájil hlavní návštěvnickou sezonu křtem knihy, která se věnuje málo známé historii areálu, kde v 19. století fungovaly také císařské stáje s anglickými plnokrevníky. Novinářům to řekl ředitel hřebčína Jiří Machek.

Farní zahradu v Ostravě-Heřmanicích doplní nové vzdělávací a komunitní prvky, které rozšíří možnosti využití tohoto místa. Projekt Chodníček do historie podpoří město 385 000 korunami z programu Tvoříme prostor, který je zaměřen na rozvoj komunitního života a zlepšování veřejného prostoru. ČTK to řekla mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná.

Sto let práce pro ptáky, přírodu i společnost si letos připomíná Česká společnost ornitologická (ČSO), která byla založena 5. dubna 1926. Díky tisícům členů, dobrovolníků a podporovatelů se ČSO dlouhodobě podílí na ochraně a výzkumu ptáků i zapojování veřejnosti do péče o přírodu. Její význam vyniká o to více v době, kdy ptáci z české i evropské krajiny rychle ubývají.

Deset let po uzavření hlubinného hnědouhelného dolu Centrum na Mostecku z něj mizí těžní stroj, který sloužil k transportu horníků a vytěženého materiálu. Kolos o váze 75 tun po částech putuje do nedalekého Podkrušnohorského technického muzea, kde ho odborníci sestaví do původní podoby. Budovy srovnají ještě letos bagry se zemí.

Mezi Čechy narůstá zájem o ornitologii, řada z nich se zapojuje jako dobrovolníci nebo členové do činnosti České společnosti ornitologické (ČSO), největší české ochranářské nevládní organizace. ČSO slaví 5. dubna 100 let od založení. Zatímco v prvních letech měla pár desítek členů, v současnosti je to podle odbornice na členství v ČSO Dity Hořákové kolem 8300 členů. V roce 2004 přesáhl počet členů 2000. Výraznější přírůstek nastal od roku 2019, ve kterém byl spuštěn program Ptačí hodinka. Za rok přibude v členské základně okolo 600 členů.

Valdštejnská zahrada v areálu Senátu je po zimní přestávce opět přístupná veřejnosti. Obnoveny jsou také sobotní prohlídky Valdštejnského paláce, který patří k nejvýznamnějším stavbám z přelomu období manýrismu a raného českého baroka v Česku. ČTK o tom informovala Lada Faldynová ze senátního tiskového oddělení.