Ekolist

Opuštěné průmyslové areály a pozemky, známé jako brownfieldy, často zůstávají dlouhé roky nevyužité. Výsledkem je mnohdy velmi zchátralý stav nevyužívané lokality. Výzkumný tým z Provozně ekonomické fakulty a Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně proto navrhl systém využití těchto pozemků formou městského zemědělství na vyvýšených záhonech. Celý systém je navíc putovní a jakmile na pozemku začne plánovaná stavba, záhony se jednoduše přesunou na jiný prázdný brownfield.

Organizace Svoboda zvířat se zásadně vymezuje vůči textu myslivkyně Elišky Marie Nedvědové „Kampaň proti norování lišek pod drobnohledem“.

Je to zatím otázka bez odpovědi, učiněná záhada. A vědci si marně lámou hlavu nad tím, jak by svá pozorování z terénu nějak vysvětlili. Protože ten malý ptačí zádrhel, který nyní řeší, by mohl mít dost zásadní dopad na všechny behaviorální a etologické studie. Že je to trochu moc informací najednou?

„Medardovské“ deště posledních dvou týdnů přišly z pohledu většiny českých zemědělců doslova “na poslední chvíli”. Pro některé plodiny však bylo příliš pozdě, takže mnozí agronomové sčítají předběžné ztráty - v suchem nejvíce poškozených lokalitách hovoří o poklesu výnosů o více než 50 procent. Červnové srážky však nemalé části ozimů a většině jařin pomohly – červen je totiž měsícem, kdy se dokončuje proces nalévání zrn v obilí či zrníček v šešulích řepky, probíhá bouřlivý vegetační vývoj v porostech cukrové řepy, brambory nasazují hlízy a roste jejich nať, a stejně tak rychle narůstá listová hmota kukuřice. Ostatně, podle starých pranostik „v červnu již rolník ví, jaká bude úroda, ale chváliti ještě nesmí, aby jí nezakřikl“ – protože „co roste na poli, nemusí ještě vonět na stole“.

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím tzv. bakteriofágů - virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí, chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí, uvedla Akademie věd v tiskové zprávě.

Galerie města Pardubic se brzy rozloučí s malou zahradou, kterou využívala za svojí budovou. Majitel pozemku na ní chce udělat parkoviště. ČTK to řekl vedoucí galerie Vojtěch Novák. Galerie sídlí v areálu automatických mlýnů, kde je prostor dlážděný a bez stromů. Zahrada dávala některým akcím zázemí ve stínu a prostor pro venkovní aktivity.

V národním parku České Švýcarsko platí vysoký stupeň nebezpečí požáru. Lidé se ode dneška mohou pohybovat po parku jen po vyznačených stezkách. Platí zákaz pohybu v noci. Nad parkem pravidelně létají drony s kamerou. ČTK to řekl mluvčí správy parku Tomáš Salov. Hasiči a správci parku žádají veřejnost o obezřetnost.

Obvinění z pokusu o vraždu čelí v Německu muž, který se snažil zabránit používání nelegální lesní cyklostezky tím, že přes ni natáhl dráty. Muž tvrdí, že mu šlo pouze o odstrašení a vyslání varovného signálu, informovala agentura DPA.

Z jednoho ze dvou Medkových rybníků v Kroměříži odlovili minulý týden odborníci z Akademie věd ČR spolu s rybáři 2599 invazních sumečků černých a 62 sumečků amerických. Ryby původem ze Severní Ameriky ohrožují místní vodní ekosystémy. Sumečci, které ulovili za dva dny, poslouží jako krmivo pro zvířata v zoologických zahradách, uvedla Alena Železníková z krajského oddělení komunikace a vnějších vztahů.

Další zdroj vody získá přehrada Josefův Důl v Jizerských horách, která zásobuje pitnou vodou značnou část Liberecka včetně krajského města. Jde o projekt zhruba za 130 milionů korun. Státní podnik Povodí Labe nyní hledá stavební firmu, která vybuduje více než dva kilometry dlouhé podzemní potrubí, malou vodní elektrárnu a trafostanici. Nabídky mohou zájemci zasílat do 21. července, vyplývá z údajů ve věstníku zakázek.

Zlepšit ochranu srnčích mláďat před senosečí by mohl nový letecký systém, který spolu s vědci z Jihočeské univerzity vyvíjí český výrobce létajících robotů Fly4Future. Technologie by měla samostatně monitorovat plochy, vyhledávat zvěř a rozhodovat o dalším postupu bez zásahu člověka.

Praha dá Pražským službám (PSAS) 850 milionů korun na modernizaci spalovny odpadu (ZEVO) v Malešicích. Díky projektu nazvanému Fénix by mělo být možné lépe využívat zbytky po spalování odpadu, omezit jejich ukládání na skládky a získávat z nich stavební materiál i cenné kovy. V noci ze čtvrtka na pátek to schválili pražští radní.

Hradec Králové si nechá u specializované firmy Atregia udělat inventarizaci zeleně, která by měla zlepšit péči o stromy ve městě. Projekt za 12,4 milionu korun bez daně z přidané hodnoty potrvá deset let a firma bude navrhovat i průběžnou péči o zeleň a pěstební opatření, řekl náměstek primátorky pro životní prostředí Adam Záruba (nez.).

Hnutí Duha podalo žaloby na ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé) a na poslance Filipa Turka (za Motoristy) kvůli výrokům, které podle Duhy poškozují její pověst a rozdělují společnost. Macinka se podle hnutí neomluvil za výroky o terorismu, Turek zase za nepravdivá tvrzení spojující činnost ekologické organizace s úmrtími lidí při povodních. Turek pro ČTK v reakci uvedl, že organizaci vadí možný zásah do dotací. Macinka řekl, že Hnutí Duha už neví, jak na sebe upozornit.

Zakázat lidem vstup na oblíbený vrch Stohánek se zbytky hradu, který je nedaleko Ralska na Českolipsku, navrhuje Agentura ochrany a přírody ČR (AOPK ČR). Hlavním důvodem jsou neukáznění turisté, vyplývá z podkladů návrhu na vydání zákazu.

Hnutí DUHA dnes podalo žaloby na Petra Macinku a Filipa Turka kvůli nepravdivým veřejným výrokům, které organizace považuje za poškozující její pověst a rozdělující společnost. Zatímco Petr Macinka označil Hnutí DUHA za „teroristickou organizaci“, Filip Turek šířil nepravdivá tvrzení spojující její činnost s úmrtími lidí při povodních. Ani jeden z politiků se za své výroky neomluvil. Hnutí DUHA se rozhodlo bránit právní cestou také proto, že považuje útoky vůči občanským a ekologickým organizacím za společensky škodlivé. Zároveň upozorňuje na odpovědnost veřejných činitelů za kulturu veřejné debaty, důvěru v demokratické instituce i ochranu životního prostředí.

Současné vlny veder a nedostatek srážek tvrdě zasahují českou přírodu i městskou zeleň. Opět otevírají debatu, jak zadržet vodu v krajině. Zatímco se často mluví o nákladných stavbách nových vodních nádrží nebo se přistupuje k lokálním omezením napouštění bazénů a zalévání zahrad, Český svaz ochránců přírody (ČSOP) upozorňuje na mnohem jednodušší a levnější řešení: změnu přístupu k sekání trávy. Krátce sečený trávník totiž v horkých dnech rychle vysychá, mění se ve žluté pouště bez života a problém se suchem tak prokazatelně dále zhoršuje.

Studie publikovaná v časopise Current Biology přináší nový pohled na jednu ze základních otázek evoluce rostlin: Co umožnilo vznik stromů? Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR, Cal Poly Humboldt, Yaleovy univerzity a Univerzity v Hohenheimu se zaměřili na to, jak se stromy vyvinuly a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi.

Dne 23.6.2026 se pánové Kopáček, Hruška a Pivokonský pokusili vysvětlit pánům docentům Sejákovi a Pokornému, jak to je s radiační bilancí zemského povrchu a s jejich kritikou stanoviska AVex. Myslím si, že je to tak jednoduché a názorné, že by to i páni docenti měli pochopit. Nicméně pro jistotu si dovolím i já vysvětlit pánům docentům některé základní věci. Ve svém článku totiž páni docenti Seják a Pokorný obvinili AV ČR z „rozvracení funkčnosti ČR“. To už je velice silné obvinění. Bohužel pro pány, je to opět obvinění, které vychází z jejich neznalosti. Ale postupně:

V Královéhradeckém kraji se usazuje ohrožený ptačí druh dudek chocholatý, donedávna známý z jižnějších částí Evropy. Jeho návrat souvisí i s oteplováním klimatu, řekl ČTK ornitolog a hlavní koordinátor mezinárodní ochranářské Skupiny JARO David Číp. Stejně důležitou roli podle něj hraje návrat pastvy, obnova starých sadů, alejí a otevřené krajiny, kterou dudci potřebují k životu. Na vytváření podmínek pro návrat dudků v místech, odkud v minulosti zmizeli, spolupracují Skupina JARO, Zoo Brno a Český svaz ochránců přírody Morava.