Ekolist

Výběrové řízení na zhotovitele další etapy protipovodňových opatření v Brně by mohlo začít v září. ČTK to sdělil mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. Etapa Trnitá zahrnuje proměnu nábřeží Svratky i Svitavy. Více než tříkilometrový úsek vede od náspu Přerovské trati v Komárově podél Svratky po železniční viadukt v Uhelné ulici a podél Svitavy po silniční most v Hladíkově ulici.

Ministerstvo zemědělství chce do roku 2035 navýšit plochu pěstované zeleniny, a tím zvednout i soběstačnost. Osevní plocha konzumní zeleniny letos meziročně klesla o 447 hektarů na 11 824 hektarů. Vytyčeného cíle chce resort dosáhnout investicemi do obnovy a modernizace závlahových systémů či do moderních skleníků. Důležitá je také podpora organizací producentů a lokálních odbytišť, což pomůže lépe vyjednávat s obchodními řetězci. Ministerstvo to dnes po kulatém stolu se zelináři uvedlo v tiskové zprávě.

Ministerstvo životního prostředí čeká na odborné posouzení toho, zda Punkevní a Kateřinská jeskyně spolu s propastí Macochou splňují požadavky na případný zápis na seznam UNESCO. Z tohoto posouzení teprve vyplyne, zda a za jakých podmínek má smysl návrh na zapsání lokality podat. ČTK to napsala mluvčí ministerstva Jana Schillerová. Dlouholetý bývalý vedoucí Správy CHKO Moravský kras Leoš Štefka se domnívá, že jeskyně nedosahují hodnot světových krasových unikátů zapsaných na seznamu UNESCO.

Svaz pěstitelů cukrovky Čech očekává kvůli suchu podprůměrný výnos cukrové řepy - 65 až 70 tun z hektaru při šestnáctiprocentní cukernatosti. V minulé kampani dosáhl výnos u pěstitelů dodávajících společnosti Tereos TTD 82,9 tuny z hektaru při stejné cukernatosti. Mezi pěstiteli však mohou být značné rozdíly. ČTK to řekl výkonný ředitel svazu Jan Křováček.

Vatikán plánuje investovat zhruba 100 milionů eur (asi 2,4 miliardy Kč) do výstavby agrovoltaické elektrárny, která by již za dva roky mohla zásobovat tento nejmenší stát světa elektřinou. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.

Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK) zajišťuje rozsáhlý projekt zaměřený na monitoring přirozených lesů v České republice. Vědci z brněnského pracoviště VÚK sledují růst stromů doslova v přímém přenosu – každých 30 minut vyhodnocují, jak stromy reagují na změny počasí, dostupnost vody nebo intenzitu slunečního záření. Cílem projektu je získat klíčová data pro ochranu lesů, adaptaci krajiny na klimatickou změnu i budoucí plánování druhové skladby českých lesů.

Výlov největšího českého rybníka Rožmberk u Třeboně letos kvůli suchu nebude. V rybnících chybí 40 procent vody, což odpovídá 30 milionům metrů krychlových vody, informovalo Rybářství Třeboň na webu. Před dvěma roky rybářství výlov zrušilo naopak kvůli povodním a v roce 2020 kvůli koronaviru, řekl ČTK výrobní ředitel Vladimír Kukačka.

Z celkových 23 miliard korun vyčleněných v Integrovaném regionálním operačním programu (IROP) na dopravu míří v období mezi lety 2021 a 2027 téměř 15 miliard korun na podporu nízkoemisních dopravních projektů, nákup elektrických dopravních prostředků či výstavbu cyklotras. Tato takzvaná čistá a aktivní mobilita má do budoucna zlepšit cestování, ale také snižovat emise produkované dopravními prostředky. Peníze směřují spíše na modernizaci stávajících cest a silnic než na jejich rozšiřování. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) o tom informovalo v tiskové zprávě.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) převzalo letos v dubnu případ Heřmanické haldy od České inspekce životního prostředí (ČIŽP), která ji prošetřovala čtyři roky, kvůli jejím pochybením. Průzkumné vrty inspekce v červenci zastavil nový šéf úřadu Pavel Straka pro jejich nadbytečnost. Společnost Ridera Bohemia podle zjištění ministerstva zákon neporušila, proto 1. července rozhodlo o zastavení přestupkového řízení. Současně resort doporučil ČIŽP prověřit případ z hlediska možné ekologické újmy. Za tento postup na ministerstvo podala na začátku srpna ostravská radní a poslankyně Pirátů Andrea Hoffmannová trestní oznámení.

Ještě v roce 2023 Česká republika na evropský cíl pro sběr elektroodpadu těsně nedosáhla. Nejnovější data Ministerstva životního prostředí ale ukazují výrazný posun – v roce 2024 se podařilo vysbírat více než 194 tisíc tun odpadních elektrozařízení a míra zpětného odběru vzrostla na 67 procent. Česko tak překročilo hranici, kterou Evropská unie stanovuje na 65 procent. Jsou čísla důkazem, že český systém funguje? A proč by bylo zároveň chybou považovat dosaženou metu za konečný stav?

Vlny veder budou ještě častější, delší a intenzivnější a nedá se tedy spoléhat na to, že extrémní období jednoduše přečkáme. Stromy pro příští desetiletí tak už testuje třeba Praha. Adaptace měst na vedro ale neznamená pouze vysadit co nejvíce stromů. Mění se i samotná logika, podle které veřejný prostor vzniká. Každá rekonstrukce je teď příležitost.

Vědci z brněnské Mendelovy univerzity letos začali zkoumat možnosti tvorby nových genotypů hrachu. Tato rostlina bohatá na bílkoviny totiž čelí rostoucí hrozbě kořenového vadnutí, což významně snižuje výnosy. V pětiletém projektu se budou snažit vyšlechtit nové odrůdy, které budou odolné vůči patogenům, jež způsobují zmíněnou chorobu, uvedla mluvčí univerzity Karolína Podborská.

Křižanov na Žďársku se chce zbavit znečištění po letité kovovýrobě v centru, které se spodní vodou dostává lidem do studní. U bývalého areálu Metal Impuls udělají odborníci sérii vrtů, do nichž bude vháněná čistá voda a pak odčerpávaná a na povrchu čištěná. Prováděn tam zároveň bude další průzkum. Na dotaz ČTK to řekl starosta městyse Ivo Klimeš (nestraník). Na projekt v předpokládané hodnotě zhruba 21 milionů korun má městys slíbenou dotaci z operačního programu Životní prostředí, která by měla pokrýt jeho celé náklady.

Vědkyně a vědci z Chemické sekce Přírodovědecké fakulty UK pod vedením Pavly Eliášové ve spolupráci s Tomášem Hrbkem z Matematicko-fyzikální fakulty UK vyvinuli pokročilou fotokatodu, která pomáhá za pomoci slunečního světla měnit skleníkový plyn oxid uhličitý na čistý etanol. Nová technologie řeší letitý problém rozpadu materiálu ve vodě, dosahuje rekordní účinnosti přeměny a otevírá cestu k udržitelné výrobě ekologických paliv.

Na půdní mikrobiom, společenství tisíců druhů bakterií, hub a dalších organismů, se ve výzkumu zaměřili vědci z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR (BFÚ AV ČR). Cílem výzkumu je vyvinout metody, které z analýzy půdního mikrobiomu určí zdravotní stav půdy a doporučí nejvhodnější způsob péče. V budoucnu by díky tomu mohlo vzniknout takzvané personalizované zemědělství, obdoba personalizované medicíny, kdy by každé pole dostalo doporučení podle svého mikrobiomu. Vyplývá to z rozhovoru s vědkyní Lucií Kajan Grodeckou z BFÚ AV ČR, který ČTK poskytla Akademie věd.

Lepší podmínky pro hospodaření v lesích a větší využití dřeva v Česku má přinést spolupráce Agrární komory ČR (AK ČR) a Asociace lesnických dřevozpracujících podniků (ALDP). Cílem je zajistit dostatek dřeva pro průmysl a současně zachovat co nejvíce lesů a jejich roli v ekosystému. Jako palivo by mělo končit až dřevo, které nelze zpracovat jinak. Spolupráce chce také podpořit zpracování a využití dřeva v Česku. Novinářům to na agrosalonu Země živitelka řekli zástupci obou organizací.

Situace pro houbaře se před koncem letních prázdnin zatím nezlepšila, určitou naději jim ale dávají srážky z minulého týdne. Pokud by se k nim přidaly další deště, za týden až deset dní by se mohly objevit houby, jako žampiony nebo bedly. ČTK to řekl mykolog Jan Borovička z České mykologické společnosti.

Letošní suché jaro přineslo sýčkům obecným jednu z nejhorších hnízdních sezon za poslední dekádu. V jádrové oblasti na severozápadě Čech vyvedli pouhých 48 mláďat – o 27 méně než loni. Ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR) přičítají špatný výsledek především nedostatku potravy vlivem extrémního sucha. Sýčci v Česku dlouhodobě balancují na hraně vyhynutí. Hlavní příčinou je ztráta pestrosti zemědělské krajiny, která jim dnes nenabízí dostatek vhodných hnízdních a loveckých biotopů ani potravy. Nebezpečí pro ně představují také nezabezpečené technické pasti, jako jsou nádrže s vodou, komíny nebo svisle postavené trubky, ve kterých sýčci každý rok hynou.

Do anglických vod se ve větší míře vrací tuňáci modroploutví. U pobřeží hrabství Yorkshire na severu Anglie poprvé za zhruba 60 let rybáři ulovili exemplář této ryby, který vážil přes 300 kilogramů, uvedla stanice BBC. Návratu tuňáků, kteří ve druhé polovině 20. století z anglických vod vymizeli, podle univerzity v Exeteru napomáhá přísnější kontrola rybolovu.

Rybníkáři obdrží 250 milionů korun na vybudování nových rybníků a na odbahnění či rekonstrukci stávajících, informovalo ministerstvo zemědělství. Podávat žádosti bude možné od 21. září do 31. října, nebo do vyčerpání částky. O dotaci mohli rybníkáři žádat i v roce 2024, tehdy ministerstvo rozdělilo 130 milionů korun.