Ekolist

Evropská unie připravuje přísnější pravidla pro chov psů a koček, která mají omezit utrpení zvířat a zasáhnout proti množírnám. Nová regulace se však netýká jen nelegálního obchodu. Míří i na samotné principy šlechtění a může zásadně proměnit podobu některých oblíbených plemen.

Vyhazování vysloužilých elektrospotřebičů do běžného komunálního odpadu není jen drobným prohřeškem proti pravidlům třídění, ale představuje vážné bezpečnostní a požární riziko. Přestože v České republice existuje hustá síť míst zpětného odběru, mnoho lidí si stále neuvědomuje, co všechno do kategorie elektroodpadu spadá. Jejich zařízení tak často nesprávně končí v černých popelnicích. Kolik procent komunálního odpadu elektronické přístroje tvoří i jaká skutečná rizika při jejich nesprávné likvidaci hrozí.

Redukce velikosti zemědělských polí může podle vědců výrazně snížit počet hrabošů v krajině a tím i zmenšit škody, které tito hlodavci způsobují zemědělcům. Menší plochy jsou totiž pro hraboše méně atraktivní. Pozitivní efekt takových ploch se projevuje v celé zemědělské krajině. Menší pole mohou snížit škody na úrodě i četnost zásahů, včetně použití jedů určených k hubení hrabošů. Vyplývá to ze studie vědců z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, Mendelovy univerzity v Brně a Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu v Praze.

Jak se hasí obří požáry ve volné přírodě a jaké poznatky se mohou hodit, si vyslechli účastníci brněnské konference, na níž přednášeli Američané, kteří se dlouhou profesní kariéru věnují právě požárnímu managementu v národních parcích USA. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe nejsou všechny zkušenosti zcela přenositelné, ale pomáhají například českým hasičům při zahraničních misích v jižní Evropě a také ukazují, jak se mění požáry v souvislosti s klimatickou změnou, která je může činit méně předvídatelnými a intenzivnějšími, řekl Trnka ČTK.

Chovatelé, kteří si dostatečně nezabezpečí stáda před vlky, přijdou na základě chystané vyhlášky od roku 2027 o kompenzace za škody po opakovaných vlčích útocích. Stát v posledních třech letech vyplatil chovatelům za škody po vlčích napadeních zhruba 11 milionů korun ročně, sdělil ČTK koordinátor organizace Hnutí Duha Šelmy Michal Feller. Vyhlášku ministerstva životního prostředí (MŽP) podle Fellera iniciovali sami chovatelé. Ti na zabezpečení mohou čerpat dotace. Feller dále uvedl, že v ČR aktuálně je asi 40 vlčích smeček.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) převzal loni do své péče 356 zvířat, pro téměř 300 z nich našel nové majitele. Ve většině případů byly zvířata odebrána původním majitelům kvůli týrání, převažovali psi. Úřad to uvedl na svém webu. Majetkový úřad při zajišťování péče o zvířata a hledání jejich nových domovů dlouhodobě spolupracuje se záchrannými stanicemi a útulky.

Město Milovice na Nymbursku podá připomínky k návrhu takzvaných akceleračních zón, které mají přispět k urychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie. Oblast zahrnuje plochu bývalého letiště na Božím Daru a blízké okolí na území obcí Milovice a Straky. ČTK to řekl starosta Milovic Milan Pour (ANO). Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) tam počítá s výstavbou fotovoltaických elektráren na ploše téměř 212 hektarů s odhadovaným maximálním instalovaným výkonem 205,3 MWp (megawatt-peak).

Obce možná budou muset zajišťovat na své náklady kastrace opuštěných a zdivočelých koček. Navíc se budou muset postarat o opuštěné domácí zvíře, které není zdivočelé a o něž nemá nikdo zájem. Skupina koaličních poslanců v čele s Lucií Šafránkovou (SPD) chce nové povinnosti obcí uzákonit v novele, která také například zvyšuje pokuty za přestupky týrání zvířat a prodlužuje trest zákazu chovu.

Dokončení plavební komory v Děčíně má význam pro obranu i pro snížení emisí a energetickou soběstačnost regionu. Před jednáním vlády to řekl novinářům ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Projekt připravuje pracovní skupina vzniklá ve spolupráci s ministerstvem dopravy. Celý projekt má podle Červeného stát šest až osm miliard korun. Chce ho připravit do konce volebního období.

Zkoumání vzácného brouka jádrohloda jedlového přineslo nové objevy. Tým vedený vědci z Akademie věd České republiky a Slovenské akademie věd odhalil unikátní houbové společenstvo, které broukovi umožňuje žít v nestravitelném jedlovém dřevě, a identifikoval hned tři nové druhy a jeden dosud neznámý rod mikroskopických hub.

Už téměř polovina území Česka trpí třemi nejhoršími stupni půdního sucha, přičemž 13 procent území již zasáhlo extrémní sucho, vyplývá z aktuální mapy na webu projektu InterSucho. Výrazně horší je situace v povrchové vrstvě do 40 centimetrů, a to v situaci, kdy polní plodiny teprve vzcházejí. Důvodem je i teplá a na srážky velmi chudá zima, řekl ČTK klimatolog Pavel Zahradníček z Českého hydrometeorologického ústavu a z ústavu Akademie věd CzechGlobe.

Šumavské spolky a obyvatelé kritizují plánovanou stavbu silnice II/141 z Blažejovic do Volar. Podle nich nejde o rekonstrukci, ale o novou výstavbu, protože více než polovina vede mimo původní trasu a rozšíří se na 9,5 metru. Vyžádá si kácení stovek stromů a místní se obávají nárůstu dopravy. Posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) podle spolků neobsahuje podrobnou dopravní studii, ani vyhodnocení dopadů rozšíření silnice. Šumavské spolky proto požadují přehodnocení záměru a doplnění EIA, informoval ČTK Martin Bláha ze spolku Šumava domovem.

Čidla, která v Libereckém kraji už rok měří pohyb budov v blízkosti polského hnědouhelného dolu Turów, zatím žádný pohyb nezachytila. ČTK to řekl náměstek hejtmana pro životní prostředí Jiří Klápště (Spolu). Pohyb budov sledují sklonoměry na 18 místech u hranic s Polskem v Hrádku nad Nisou a nedalekých Heřmanicích na Liberecku, pohyb se tam bude sledovat deset let. Polská skupina PGE, které důl Turów patří, plánuje těžit uhlí až do roku 2044. Důl chce postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních.

Jak by na světě bylo krásně, kdyby tu nežili lidé? Pokud vám tahle misantropní hláška někdy vytane na mysl, vězte, že bez lidí by tu zase tak krásně nejspíš nebylo. Na názorném příkladu Černé smrti, morové epidemii, jež ve 14. století zdecimovala obyvatelstvo Evropy, to dokládá aktuální paleoekologická studie.

Městské lavičky se překvapivě často vyrábí z exotického dřeva, které se dováží z druhého konce planety, protože i s postupem času si pořád zachovává svou přirozenou trvanlivost. Běžné dřevo by v náročném venkovním prostředí brzy změnilo tvar nebo podlehlo dřevokazným houbám. Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty se proto zaměřují na chemickou modifikaci lokálního dřeva, jako je buk nebo jasan, aby zvýšili jeho rozměrovou stabilitu a odolnost vůči povětrnostním vlivům i škůdcům. Díky modifikaci bude možné nahradit lokálním dřevem to exotické, které se využívá při výrobě městského mobiliáře, tedy nejen laviček, ale i odpadkových košů nebo zastávek MHD.

Připravovaná podoba programu Nová zelená úsporám Light (NZÚL) má pomáhat nízkopříjmovým domácnostem s financováním úspor energií. Zásadní otázka ale zní, kdo vlastně bude nízkopříjmový žadatel? Pokud stát nastaví podmínky nevhodně, hrozí, že program přijde o důležitou skupinu žadatelů - majitele rodinných domů v důchodovém věku.

Pravidelně se opakující problém s přemnoženými hraboši plošné rozmetávání jedu Stutox podle přírodovědce Jakuba Hrušky nevyřeší. Za prvotní příčinu považuje strukturální problém české krajiny, kterým jsou příliš rozlehlá pole. Snaha po sedmi letech docílit opětovné možnosti plošné aplikace jedu je jeho přiznáním, řekl vědec z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR - CzechGlobe pro ČTK. Poukázal i na loňskou studii, která prokázala příčinnou souvislost mezi velikostí polí a výskytem hrabošů. Plošně aplikovaný jed je podle Hrušky rizikem jak pro volně žijící býložravce, tak pro predátory hrabošů.

Na území Prahy funguje sedm malých farem, které se snaží pěstovat udržitelným způsobem a rozvíjet místní komunity. Pro začínající malé farmáře v Praze není problém sehnat půdu, chybí ale metodika, která by jim pomohla zejména v začátcích farmaření. ČTK to řekl zakladatel MetroFarm Letňany Štěpán Říha. Většina drobných farem na území Prahy je navíc podle Říhy zatím v provozu jen pár let, a nemohou si tak předat zkušenosti.

Výrobci a dovozci zubního amalgámu nejspíš budou mít nově povinnost hlásit jeho množství státu. Počítá s tím novela chemického zákona, kterou v pondělí projedná vláda. Návrh připravilo ministerstvo životního prostředí kvůli přizpůsobení novým pravidlům Evropské unie, které se týkají používání rtuti.

V Krkonoších začínají po zimní přestávce práce, které mají zásadní význam pro zachování pestrosti horských luk. Od dubna do podzimu působí hospodáři a pracovní skupiny Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) na desítkách míst po celých Krkonoších, informovali ČTK zástupci národního parku. Krkonošské louky jsou podle nich jedinečným fenoménem vzácné druhové bohatosti závislé na generacích krkonošských hospodářů, bez nichž loukám hrozí rychlý zánik.