Ekolist

Po celém Česku roste počet školních ulic – míst, kde se v ranní špičce vyhradí okolí školy pouze chodcům a cyklistům. Cílem je bezpečnost dětí a klidnější prostor před školou. Za řadou těchto proměn stojí organizace Pěšky městem, která propojuje školy, města a odborníky a provází je od prvního podnětu až k trvalému řešení.

Asfalt, beton a tmavé střechy během slunečných dnů akumulují teplo a po setmění je uvolňují do okolí. Dešťová voda mezitím rychle odtéká kanalizací a ve městě chybí stín i vláha potřebná k ochlazování výparem. Tepelnou zátěž přitom nemusí snižovat pouze radnice. Pomoci může také majitel domu, bytové družstvo nebo skupina sousedů.

Když při stavbě bioplynové stanice v povodí Olše v roce 2016 narazili investoři na první podivný kmen, považovali ho především za komplikaci, které se bude potřeba rychle zbavit. Černé dřevo zapáchalo, bylo nasáklé vodou, na vzduchu se rozpadalo a nedalo se ani spálit. U prvního kmene ještě mávli rukou, u pátého už začali být nervózní. Obávali se komplikací. Netušili, že pod povrchem leží pozůstatky dávného lesa, který čekal na své objevení přibližně 6500 let. "Ptal jsem se: Proč zrovna já?" vzpomíná Marek Noga, investor, kterému nález zcela změnil život. Původní projekt už nikdy nedokončil.

Ze 71 projektů, které pomáhají přizpůsobit města, budovy a krajinu dopadům změny klimatu, vybrala odborná porota soutěže Adapterra Awards 18 finalistů. Uchází se o vítězství v jednotlivých kategoriích, ale i o Cenu sympatie, o které rozhodne veřejnost v online hlasování. Projekty mohou získat ocenění také v letošní speciální kategorii zaměřené na zemědělství. Novinářům to za pořadatelskou Nadaci Partnerství řekl vedoucí programu Adapterra Martin Ander.

Zahrady honosných sídel, jako jsou Hampton Court, Blenheimský palác a Chatsworth House, vytvořené mistrovskými zahradními architekty, jako byli Lancelot Brown a William Kent, patří k nejnavštěvovanějším místům Anglie. Jejich rostliny a starobylé stromy však tvrdě zasáhly změny klimatu, a to včetně rekordních vln veder a sucha, které panovaly letos v létě, napsala agentura AFP.

Povodí Moravy zahájilo na rekonstruovaném jezu Šargoun na rameni Malá Voda u Litovle na Olomoucku stavbu rybího přechodu, který umožní migraci ryb a dalších vodních živočichů přes zhruba dvoumetrový výškový rozdíl. Rekonstrukci jezu za 63,6 milionu korun zahájilo Povodí Moravy loni v září, skončit má v říjnu. Oprava jezu je součástí systému protipovodňové ochrany Litovle, sdělila mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.

Hromady mamutích kostí poblíž pravěkých sídlišť vznikly pravděpodobně lidským přičiněním, nikoliv jako výsledek přírodních procesů. Převažují v nich kosti samic. Desítky let starou otázku pomohla objasnit studie, na které se podíleli vědci z Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně. Do týmu přinesli znalost moravských lokalit. Studii publikoval časopis Current Biology.

Pražské vodovody a kanalizace (PVK) připravily na září prohlídky kanalizačního prostoru přímo pod Staroměstskou radnicí, takzvaného Cizineckého vstupu. V předchozích letech o ně byl velký zájem, firma proto rozšířila počet dní, kdy mohou lidé do podzemí vyrazit. Prohlídka je bezplatná, nutná je ale rezervace konkrétního data a času na webu společnosti.

V areálu zoologické zahrady v Chlebech na Nymbursku vznikne příští rok nový výběh pro chladnomilné šelmy zabavené například z nelegálních nebo nevyhovujících chovů. Projekt byl schválen k evropské podpoře téměř 20 milionů korun z Operačního programu Životní prostředí, dotace má pokrýt 80 procent výdajů. Zahrada připravuje výběrové řízení na zhotovitele stavby. Výběh by mohl být hotový příští rok v červnu, řekl ČTK lektor zoo Jaroslav Dufek.

V Zoo Ostrava otevřeli nový pavilon Amphibiarium zaměřený na obojživelníky. Návštěvníci v něm mohou pozorovat žáby, mloky, čolky a další druhy a seznámit se s jejich způsobem života i ohrožením ve volné přírodě. Pavilon vyrostl v blízkosti vstupu do zoologické zahrady a postupně se v něm zabydlí zhruba 40 druhů obojživelníků. ČTK to řekla mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Velkoformátová skleněná mozaika zdobí nově průčelí pavilonu šelem zoo v Liberci. Dílo nazvané Šelmárium vytvořili studenti tří středních uměleckých škol z Kamenického Šenova, Nového Boru a Jablonce nad Nisou. Prostřídalo se jich skoro 50, řekl dnes ČTK ředitel Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské v Kamenickém Šenově Jakub Jelínek. Tato škola projekt zaštiťovala. Vytvoření Šelmária bylo jednou z akcí festivalu skla Crystal Valley Week, který se tento týden koná v Liberci.

Technické služby města Mostu postavily skleník, kde pěstují zeleninu ve věžích. Půdu nepotřebuje, ke kořenům se automatizovanou technologií dostávají živiny a vzduch, což urychluje růst a snižuje spotřebu vody. Vypěstované okrasné rostliny pracovníci vysadili na záhony, kruhové objezdy a další plochy ve městě. Zelenina teď míří do místních restaurací, časem by mohla končit ve školních jídelnách. ČTK to řekl ředitel technických služeb Michal Hartman.

Na polích v Česku se může v budoucnu zvýšit podíl sóji. Jedná se totiž o plodinu, které vyhovují vyšší teploty. Navíc má sója širší využití, podobně jako například řepka. ČTK to řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Někteří zemědělci už podle něj začali sóju v posledních sezonách ve větší míře pěstovat.

Na střeše bývalého turistického komplexu, který je nyní téměř zcela zaplavený, se na slunci vyhřívá krokodýl. Jak voda v keňském jezeře Baringo stoupá a zaplavuje pevninu, krokodýli a hroši se nebezpečně přibližují k okolním domům, kde stále žijí tisíce rodin. Napsala to agentura AFP.

Kořeny rostlin rostou jiným způsobem, než odborníci dosud předpokládali. Takzvaný kyselý růst se sice podílí na ohybu kořenů v reakci na gravitaci, nehraje ale žádnou důležitou roli při jejich vývoji. Vyplývá to ze studie vědců z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR), Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy (PřF UK), České zemědělské univerzity a Norské univerzity vědy a technologie. Studie byla publikována v časopise Nature Plants. Poznatky mohou v budoucnu podle vědců pomoci například šlechtitelům vytvářet plodiny odolnější proti suchu.

Olomoucká radnice chystá v okrajových částech města výsadbu stromů, keřů a vznik travnatých ploch. Zeleň odborníci vysadí na pozemcích dosud využívaných k zemědělství především v Černovíru, Chválkovicích a Nemilanech. Na projekt a následnou tříletou péči získalo město dotaci 7,5 milionu korun z operačního programu zaměřeného na životní prostředí, sdělila Lenka Jedličková z tiskového oddělení radnice.

Zoo Hodonín otevřela nový pavilon akvárií. Novostavba zhruba za 69 milionů korun nahradila původní objekt z roku 1981, jehož statiku v roce 2021 narušilo tornádo. Dominantou jsou dvě nová akvária o celkovém objemu 160 metrů krychlových vody pro 2000 sladkovodních ryb 35 druhů. Za poslední roky je to jedna z nejvýznamnějších investičních staveb, uvedl ředitel zoo Jiří Ingr. Veřejnost se do expozice poprvé podívá ve středu.

Až o čtvrtinu nižší výnos chmele oproti dlouhodobému průměru očekávají letos chmelaři v Česku. Chmel bude mít nižší i obsah alfa hořkých látek, které určují jeho kvalitu. Novinářům to řekli předseda představenstva Svazu pěstitelů chmele ČR Jiří Smetana a ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) v Oboře u Loun, kde byli u pěstitelů chmele u sklizně. Před zahájením sklizně chmelaři očekávali pětinový pokles úrody. Vliv na úrodu mají především dlouhotrvající sucho, nedostatek vláhy a horko. Systém zavlažování má vybudovaný pouze zhruba čtvrtina chmelnic v Česku.

Společnost Vodovody a kanalizace Jesenicka (VaK Jesenicka) dokončila nový vodní zdroj na Keprnickém potoce, vodojem a související infrastrukturu za 135,6 milionu korun bez DPH. Po kolaudaci a zprovoznění zvýší odolnost zásobování Jesenicka pitnou vodou při suchu, povodních či zhoršení kvality vody v horských tocích. Ze Státního fondu životního prostředí získaly VaK Jesenicka dotaci 90,5 milionu korun. ČTK to sdělil technický ředitel firmy Robert Černý.

Jihoafrická policie zatkla dva thajské občany, kteří se v improvizovaných inkubátorech pokusili ze země propašovat vajíčka ohrožených papoušků. Za nelegální vývoz druhů uvedených na seznamu CITES hrozí v Jihoafrické republice pokuta deset milionů randů (téměř 13 milionů Kč), až desetiletý trest vězení, anebo obojí, informoval zpravodajský server The Guardian.