Ekolist

Odborníci letos poprvé zachytili v Česku nebezpečnou sršeň asijskou, která loví včely a volně žijící hmyz. V zájezdovém autobusu si v pátek 24. dubna létajícího hmyzu všimli cestující nedaleko hraničního přechodu v Rozvadově a případ ohlásili, uvedla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, podle níž je pro včasné zneškodnění tohoto invazivního druhu klíčová spolupráce s veřejností.

Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem, loni zaznamenalo nadprůměrné roční teploty zhruba 95 procent kontinentu. Rychlé oteplování v Evropě podle expertů také snižuje sněhovou a ledovou pokrývku. Ledovce ve všech evropských regionech zaznamenaly celkový úbytek hmoty, Island evidoval dokonce druhý největší úbytek ledovců v historii měření. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to dnes uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.

Opatření na zmírnění dopadů sucha v lesích podpoří letos Zlínský kraj částkou téměř 7,3 milionu korun. Je to zhruba o dva milionu korun více než loni. Dotaci tentokrát rozdělí mezi 14 žadatelů, uvedla Alena Železníková z krajského oddělení komunikace a vnějších vztahů. Peníze žadatelé využijí ke zpomalení odtoku vody z krajiny a jejímu vrácení do lesů.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes na plénu Evropského parlamentu ve Štrasburku nastínila plán, jak se EU může vypořádat s energetickou krizí v důsledku války USA a Izraele s Íránem a nárůstem cen fosilních paliv v souvislosti se zastavením přepravy v klíčovém Hormuzském průlivu. Šéfka EK hovořila o potřebě větší koordinace na evropské úrovni, nutnosti chránit podniky a spotřebitele i potřebě modernizovat.

Od vzniku Světového fondu na ochranu přírody - WWF - uplyne ve středu 29. dubna 65 let. Největší environmentální organizace na světě vznikla v roce 1961 z iniciativy skupiny vědců, ochranářů a veřejně známých osobností pocházejících především z Velké Británie. Méně se ví, že založení WWF má i výraznou československou stopu.

„Kdyby včely zmizely z povrchu Země, člověku by zbývaly jen čtyři roky života.“

Nemám rád negativní zprávy, ale je konec dubna a:

Metoda známá jako terramace, někdy označovaná jako „lidské kompostování“, vyvolává v Česku silné emoce ještě dříve, než je vůbec legální. Zatímco zastánci ji vnímají jako důstojný návrat do přírodního koloběhu, odpůrci mluví o neetickém nakládání s lidskými ostatky. Právě tento střet otevře vůbec první česká veřejná konference na toto téma – Společně za terramaci, která proběhne 28. května ve Francouzském institutu v Praze. Akci pořádá spolek Poslední stopa v čele se známým českým hrobníkem a správcem nově vznikajícího hřbitova se vzpomínkovým parkem v Satalicích Adamem Vokáčem.

Největším znečišťovatelem v Česku byla vloni podle statistik Evropské komise uhelná elektrárna Počerady. Vypustila 4,2 milionu tun oxidu uhličitého. Mezi deseti největšími znečišťovateli v Česku je osm uhelných elektráren či tepláren a dále rafinerie v Litvínově a železárny v Třinci. Uvedly to ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace ČR.

Nařízení EU o obnově přírody způsobí vlastníkům lesů po zavedení v Česku ročně ekonomické ztráty mezi sedmi a 14 miliardami korun. Při přepočtu na plochu lesů může jít o částku kolem 4000 Kč na hektar každého lesa včetně státních. ČTK to na konferenci Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů (SVOL) řekl jeho předseda Jiří Svoboda. Řešením by podle něj měla být kompenzace pro vlastníky lesů. Nařízení má zajistit, aby členské země do roku 2030 zavedly opatření k obnově přírody na pětině stanovených území dotčených lidskou činností.

Slovensko připravuje zákaz komerčního množení psů, výjimku budou mít například řádné chovatelské stanice. Krok má vést ke zrušení takzvaných množíren, aby Slovensko už nebylo v Evropě nejhorší zemí z hlediska podmínek pro chov psů určených k prodeji. Novinářům to řekl ministr zemědělství Richard Takáč.

Evropský parlament dal ve Štrasburku zelenou tomu, aby se v EU sjednotila metoda měření emisí skleníkových plynů v dopravě. Cílem je zabránit tomu, aby byli spotřebitelé uváděni v omyl, když si dopravní služby vybírají na základě ekologické šetrnosti.

Evropský parlament dnes ve Štrasburku schválil nová pravidla, jejichž cílem je zlepšit ochranu psů a koček a zajistit jejich identifikaci. Jde o první normu na úrovni EU, která se věnuje chovu, umístění zvířat a zacházení s kočkami a psy, zavádí povinnou identifikaci pomocí mikročipů a registraci v propojitelných národních databázích. Domácího mazlíčka má zhruba 44 procent občanů zemí EU a tři čtvrtiny obyvatel si přejí, aby byli lépe chráněni, uvedl EP.

Velrybu uvázlou od března na mělčině na severu Německa se dnes dobrovolníkům podařilo dostat do nákladního člunu, který by ji měl převézt do Severního moře. Bylo to vidět na záběrech z kamer, které záchrannou akci přenášejí živě. Nyní je třeba počkat na remorkér, který člun s velrybou odtáhne. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.

Ačkoliv se vodní prostředí postupně zotavuje z historického znečištění, lokální zdroje – zejména odpadní vody, hospodaření v krajině a geologické podmínky – nadále významně ovlivňují chemické složení toků, zjistila studie Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK). Roční monitoring pěti šumavských potoků, levostranných přítoků Vltavy, přinesl důležité poznatky o kvalitě vody v jedné z nejcennějších přírodních oblastí Česka. Výzkum má zásadní význam pro ochranu perlorodky říční, jednoho z nejohroženějších druhů sladkovodních mlžů v Evropě.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) obhájila mezinárodní certifikát FSC (Forest Stewardship Council) potvrzující šetrné hospodaření v lesích. Certifikační audit znovu potvrdil, že krkonošské lesy jsou v dobrém stavu, informovali zástupci Správy KRNAP. Certifikát drží správa parku od roku 2009. Území KRNAP je největším souvislým územím v Česku a jediným národním parkem, který v současnosti certifikaci lesů FSC má.

Obec Maňovice na Klatovsku buduje kvůli vysychání studní vrty na pitnou vodu, úpravnu, rezervoár a rozvody za miliony korun. V obci není vodovod a studny jsou tam mělké do 20 metrů, řekla ČTK starostka Lenka Kotlářová (Maňovičtí). Obává se také chystaných průzkumných vrtů kvůli zvažované stavbě úložiště jaderného odpadu, které by podle ní mohly další podzemní vodu stáhnout. Pošumavská obec s téměř 50 obyvateli, která má roční rozpočet do 1,5 milionu Kč, získala dotaci čtyři miliony korun ze Státního fondu životního prostředí. Vrty, úpravnu a zásobník má mít do konce letošního roku.

Plzeňský region má mezi 14 kraji ČR po jižních Čechách druhou nejnižší hodnotu emisí oxidů dusíku a po Jihočeském a Karlovarském kraji třetí nejnižší emise tuhých znečišťujících látek a oxidu uhelnatého. Kromě Plzně a okolí dálnice D5 patří ke krajům s kvalitním životním prostředím. Data za rok 2024 zveřejnila pobočka Českého statistického úřadu v Plzni.

Rekonstrukce jezu na řece Jihlavě získala ocenění v soutěži Vodohospodářská stavba roku 2025. Porotci jej ocenili za využití moderních přírodě blízkých postupů. Nová podoba jezu kromě své technické funkce – vzdouvání vodní hladiny pro využití vody k výrobě elektrické energie – vytváří atraktivní migračně prostupný biotop pro vodní živočichy.