Ekolist

Správa Krkonošského národního parku letos pokračuje v pilotních managementových zásazích nad horní hranicí lesa ve snaze podpořit zachování všivce krkonošského pravého, jednoho z nejvzácnějších druhů rostlin české přírody. Jedná se o krkonošský endemit, jenž neroste nikde jinde na světě. Loni jsme na Labské louce posekali trávu, hrabali stařinu, vyřezávali šířící se keříky borůvky a následně odklízeli biomasu. V letošním roce plánujeme mimo jiné pastvu krav na Stříbrném návrší. Cílem opatření je ověřit vhodné postupy péče o vybraná místa krkonošské arkto-alpínské tundry a podpořit zachování tohoto druhu.

Majitelé rodinných domů, kteří se chystají na rekonstrukci, získali od letošního května nový nástroj, který jim má pomoci vyhnout se zbytečným chybám a špatně načasovaným investicím. Ministerstvo životního prostředí letos připravilo systém renovačních pasů, které mají sloužit jako efektivní plán modernizace domu a usnadnit cestu k energetickým úsporám.

Děti Země na konci června 2025 zveřejnily výsledky 30. ročníku ankety Zelená perla. Na konci června 2026 ovšem žádné výsledky 31. ročníku za rok 2025 nezveřejnily, jen obsáhlý analytický článek s vybranými výsledky ankety během jejích třiceti ročníků. Je tedy jistě vhodné uvést důvody jejího ukončení.

Znojmo si nechalo vypracovat studii, která hodnotí krajinný ráz Znojemska s výjimkou Moravského Krumlova a okolí. Má jít o odborný podklad při jednání s investory o stavbě větrných elektráren. Podle znojemského místostarosty Jiřího Kacetla (Pro Znojmo) je nutné, aby se o stavbách, které mají zásadní dopad na krajinu, rozhodovalo na základě odborných podkladů, řekl ČTK.

Možnosti zemědělců, jak snižovat dopady horka a sucha, jsou omezené. Někteří využívají šetrné technologie zpracování půdy s cílem snížit odpar vody, jiní mohou využít zavlažovací systémy. U běžných polních plodin ale závlahy využít nelze a většina opatření navíc zvyšuje zemědělcům náklady. Agrárníci to uvedli na dotaz ČTK. Je proto nutné nadále v ČR budovat dostatečné zdroje vody, komplexní opatření zadržující vodu v krajině a zefektivnit jejich plánování, tvrdí odborníci.

Americký prezident Donald Trump v pátek omilostnil 11 lidí, v devíti případech usvědčených z porušení zákona o ochraně ovzduší úpravami nebo znemožňováním kontrol emisí u kamionů. Uvedl to podle agentury Reuters zástupce Bílého domu.

Zadržet vodu v krajině, omezit půdní erozi a zvýšit druhovou rozmanitost mají travnaté pásy, nové remízky a vysazení stovek stromů a tisíců keřů na čtyřech místech v okolí Hustopečí na Břeclavsku. Město do úprav, které trvaly několik měsíců, investovalo 21,6 milionu korun, informovalo na svém webu.

Japonští inženýři vyvíjejí systémy založené na umělé inteligenci (AI), které mají pomoci identifikovat stromy, jimž hrozí pád nebo ulomení větví. Reagují tak na stárnoucí porosty stromořadí kolem silnic a v parcích, které představují čím dál tím větší bezpečnostní riziko pro veřejnost, napsala agentura Kjódó.

V Česku je po prvních sečích nedostatek krmiv pro hospodářská zvířata. Méně je například sena nebo slámy užívané pro krmení skotu, ale i jako podestýlka pro drůbež. Pokles produkce způsobilo sucho i vysoké teploty v posledním červnovém týdnu. Vyplynulo to z vyjádření zemědělců, které ČTK oslovila. Druhá seč by po deštích mohla být podle odborníků lepší. Náklady na krmiva ale zemědělcům i tak patrně stoupnou.

Česká společnost ornitologická (ČSO) zahájila další práce na Střimické výsypce. Ornitologové v největším ptačím parku v Česku, který funguje už druhý rok, plánují prosvětlení tůní, vytvoření hadníků či kamenných hromad pro bělořity šedé a hlavně zavedení extenzivní pastvy velkých kopytníků.

Změna klimatu stále výrazněji ovlivňuje vodní režim krajiny i měst. Častěji se setkáváme s delšími obdobími sucha, přívalovými srážkami, rychlým odtokem vody z krajiny nebo přehříváním sídel. Jednou z cest, jak se těmto dopadům přizpůsobit, jsou adaptační opatření – tedy úpravy v krajině, na vodních tocích i ve městech, které pomáhají vodu zadržet, zpomalit její odtok, podpořit vsakování a zlepšit stav prostředí.

Změna klimatu stále výrazněji ovlivňuje vodní režim krajiny i měst. Častěji se setkáváme s delšími obdobími sucha, přívalovými srážkami, rychlým odtokem vody z krajiny nebo přehříváním sídel. Jednou z cest, jak se těmto dopadům přizpůsobit, jsou adaptační opatření – tedy úpravy v krajině, na vodních tocích i ve městech, které pomáhají vodu zadržet, zpomalit její odtok, podpořit vsakování a zlepšit stav prostředí.

Na konci června uplynulo 120 let od zahájení zkušebního provozu v čistírně. TCP připravila na oslavu několik akcí. Na konci srpna se uskuteční komínový den, kdy zájemci budou moci vylézt na 30 metrů vysoký komín a jeho vnitřkem pak budou spuštěni do sklepů čistírny. Na konci září se čistírna připojí k festivalu Poznej Vltavu.

Valdštejnova lipová alej v Jičíně by mohla být kulturní památkou. S návrhem Národního památkového ústavu na prohlášení aleje za památku souhlasila rada města Jičína, kterému alej patří. Čtyřřadou a téměř dva kilometry dlouhou lipovou alej založil v první polovině 17. století vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Je považována za nejstarší dochovanou historickou alej v Česku. Nyní čítá 1140 stromů.

Patnáct studentů Fakulty architektury Vysokého učení technického (VUT) v Brně letos oživilo v Karlovicích na Bruntálsku zapomenutou tradici klimatických lázní. Během šestidenní letní školy Dílna navrhli a vlastníma rukama postavili autorské dřevěné objekty, které doplní krajinu Hrubého Jeseníku. Letošní ročník s podtitulem Nadechnutí navazuje na historickou identitu obce jako někdejšího vyhledávaného lázeňského a rekreačního střediska, uvedl za pořadatele Ivo Dokoupil.

Skupina želv obrovských v pražské zoologické zahradě funguje podobně jako ve volné přírodě. Zvířata žijí pohromadě a chovatelé se jejich podmínky snaží co nejvíce přiblížit přirozenému prostředí. Pomáhají jim v tom i poznatky z pozorování želv přímo v jejich domovině. ČTK to řekla jejich chovatelka v Zoo Praha Nataša Velenská. Pražská zoologická zahrada chová celkem 16 želv obrovských a dvě želvy sloní a obývají společný výběh v dolní části areálu zahrady.

Botanická zahrada hl. m. Prahy otevřela novou venkovní expozici s názvem Rostlinná odysea, která mapuje evoluci rostlinného světa od jeho nejstarších forem až po současnost. Expozice propojuje modely vyhynulých druhů rostlin s jejich dnešními příbuznými a umožňuje tak sledovat kontinuitu a pestrost rostlinné říše v průběhu milionů let. Veřejnost ji může navštívit každý den vždy mezi 09:00 až 19.00. Na expozici naváže stejnojmenná letní výstava v Ornamentální zahradě.

Výstava Když byl kámen nad zlato je nově k vidění v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Představí kámen coby surovinu k výrobě nástrojů z geologického i archeologického pohledu. Interaktivní část výstavy umožní návštěvníkům stát se pravěkým člověkem a vyzkoušet si práci s kamennými nástroji, sdělila ČTK zástupkyně muzea Silvie Lečíková. Výstava potrvá do 11. dubna příštího roku.

Na jihu australské Tasmánie budí pozornost pětiletý samec rypouše sloního. Váží jednu tunu a v okolí tasmánských měst ničí ploty, blokuje silnice a naráží do zaparkovaných aut. Díky svým lumpárnám se stal v oblasti celebritou a místní ho pojmenovali Neil, informoval deník The Guardian.

Olomoucký magistrát kvůli velkému suchu zakázal odebírat vodu z řeky Bystřice, Trusovického a Dolanského potoka i jejich přítoků například k zalévání zahrad a sportovišť, napouštění bazénů či umývání automobilů. Omezení má přispět k ochraně vodních živočichů, které výrazný nedostatek vody vážně ohrožuje. Nařízení platí do poloviny září. ČTK informaci získala na webu magistrátu.