fbpx Slaměnka s přírodní zahradou v Křižanech | Ekodům

Slaměnka s přírodní zahradou v Křižanech

Slaměnka s přírodní zahradou v Křižanech

Manželé Šilberští si přáli harmonický koncept bydlení; zdravý dům, zdravou a krásnou zahradu a pokud možno, co nejméně zatěžovat životní prostředí nyní i do budoucna. Zvolili proto materiály, které budou v budoucnu snadno likvidovatelné a jejich výroba není složitá, tj. dřevo, hlínu, slámu. Zároveň se nebáli ani moderních technologií ke snížení energetických výdajů i k využívání solární energie či promyšleného stavění, vč. využívání recyklovaných materiálů. To samé platilo i o zahradě. Nechtěli být jejími otroky, ani používat chemii či další neudržitelné koncepty. Chtěli mít zahradu užitečnou pro rodinu i pro nejbližší okolí. Volba padla na přírodní zahradu, která v podstatě vychází z letité zkušenosti a moudrosti předků. Na zahradě se také cíleně pracuje s vodou.

Autor: Ing. Pavel Melicher – Anuet
Energetické řešení domu: Ing. Pavel Minář – Ekostep
Návrh a realizace zahrady: vlastní (Ing. Petra Šilberská - Atelier Prostory)
Návrh a realizace KČOV: Ing. Michal Šperling - kořenovky.cz
Realizace: Čanda pasivní domy (základy, komín), bratři Čejeni (konstrukce domu, tesařina), EP stavby s.r.o. (tzb), Sardoniks s.r.o. (kamna), Honza Pospíšil (hlína, sláma), P. Klásek a další hlínaři (hlína), Ráj dřeva s.r.o. (vnitřní dveře, podlahy, schody, pracovní desky), Albo stolařství (okna, venkovní dveře), M. Švec (klempířina, izolace střešní zahrady)
Ostatní svépomocí s tatínky, maminkami, strejdy, bráchy, kamarády
Celková podlahová plocha: 176 m2
Projekt a dokončení stavby: 2013 – 2017
Více informací a další fotografie: usibiku.blogspot.com

Cílem celého konceptu bylo příjemné a zdravé bydlení, obklopené zahradou a volnou krajinou, v místě, které by umožnilo osobní vztahy, v místě, kde si děti mohou bezpečně hrát na zahradě, se sousedy, možná s několika blízkými zvířaty, v místě, které je pro život inspirující a „obdařující“.
Rodina z Prahy sehnala pozemek v Libereckém kraji s krásným výhledem na Ještěd. Parcelu se třemi jasany, a několika nedávno vysazenými jehličnany, v široké údolní nivě, nad břehem Ještědského potoka (nad úrovní stoleté vody). Pozemek je téměř rovný, dobře osluněný, sousedící s loukou a jedním trvale obydleným pozemkem. Asi 3 měsíce v roce zde nefouká, jinak jsou zde větry z jihu a severo-západu.
Rodinný dům je v obci se zachovanou lužickou architekturou, tj. domy roubené, podstávkové, hrázděné, často zdobené břidlicovými obklady. I když mají manželé rádi ploché střechy i funkcionalistickou architekturu, díky lokální ochraně museli zvolit střechu sedlovou. Dům se tedy blíží stylu tradiční vesnické architektury. Druhým, méně viditelným principem návrhu je zapracování jemnohmotných principů, tedy používání geomantie, ctění Feng-shui zásad a dalších původních technologií ve výrobě či stavbě.
Koncept pasivního domu opustili stavebníci nejen kvůli financím, ale i kvůli složitosti a potřebným umělým materiálům, kterými se dokonalé utěsnění domu dosahuje. Zvolili spíše něco, co bude v budoucnu snadno likvidovatelné a nemá složitou výrobu, tj. dřevo, hlínu, slámu. Zároveň však nechtěli dělat krok zpět, takže se nebáli ani moderních technologií ke snížení energetických výdajů i k využívání solární energie či promyšleného stavění, vč. využití recyklovaných materiálů.
Vznikla tak nízkoenergetická dřevostavba se slaměnou a dřevovláknitou izolací o venkovních rozměrech 13x8 m, s obytným podkrovím a malou půdičkou a prostornou, částečně zastřešenou, terasou (45 m2).
Stejné principy platí i pro zahradu. Stavebníci nechtěli být otroky zahrady, ani používat chemii či další neudržitelné koncepty. Chtěli mít zahradu užitečnou pro sebe i pro nejbližší okolí, kterému vlastně pozemek sebrali. Volba padla na tzv.“přírodní zahradu“, která v podstatě vychází z letité zkušenosti a moudrosti předků. Na zahradě se také cíleně pracuje s vodou – v kořenovce (kořenová čistírna odpadních vod) je čištěn odpad z domu. Časem bude i tato voda znovu využitá na zahradě. Zahrada je také jakýmsi pokusným zařízením pro paní domu – zahradní architektku; než věci doporučí jinému, sama si je vyzkouší.
Dům je postaven na betonových pasech, s odvětrávanou dutinou. Konstrukce je masivní dřevěná, vyplněná slaměnými balíky o rozměrech 45x30x70-80 cm. Dalšími konstrukčními prvky jsou příčky – bednění z prken vysypané hlínou, které tvoří část akumulační hmoty a zajišťují zavětrování konstrukce. Podlahy a podhledy v patře mají tvrdou protihlukovou kročejovou dřevovláknitou izolaci a 5 cm vrstvu hlíny. V podlaze na zemině jsou slaměné balíky a sypané expandované kamenivo – siopor. Vzduchotěsné folie byly nahrazeny jutovou tkaninou omazanou hlínou a voskovaným papírem. Podstřešní izolaci tvoří měkké dřevovlákno (30 cm), parobrzda je ÖKO-NATUR Dampfbremse. V přízemí kolem kamen je použito pěnosklo. Vnitřní omítky jsou z místní hlíny a finální povrchy z kupované štukové hliněné směsi od českého výrobce omítek Picas. V koupelnách a kuchyni jsou obklady od firem Rako a Pilch. Podhledy šikmin v patře jsou obloženy smrkovými palubkami. Na venkovní omítky je použita vápenná omítka (z hydrátu) a obklad z modřínových prken. Omítky jsou nahozené přímo na slámu, v místech trámů jsou kotvené na rákosové rohože. Většinou jsou použitá klasická prkna či palubky, pouze na půdě budou v rámci technologických a časových úspor ECO OSB desky. Podlahy jsou z masivního dubového dřeva a v místech s vlhkým až mokrým provozem je dlažba. Okna a dveře jsou ze smrkového dřeva s trojitým zasklením.

Poznatky z užívání stavby:

„Hned v prvním roce užívání nás překvapilo, že rekuperace zamrzá. Náš systém byl ještě bez předehřevu, takže bylo nutné jej dodatečně doplnit. Od té doby funguje perfektně a jsme rádi, že ji máme (zejména v zimě).
Při všech použitých kročejových izolacích a tunách hlíny nanošených do podlahy v horním patře jsme zjistili, že přestože rekuperační roury jsou nejkratší možné, i tak vedou zvuk z místnosti spodní do místnosti horní. Řešením by bylo vložit flexibilní roury a rozvodnou komoru. To jsme ale zatím nerealizovali.
Dále vznikl problém s hliněnou omítkou na krbu. Krb byl plně v rukou specialisty, který sám zvolil typ omítky. Hliněná omítka určená pro krby od rakouského výrobce je však nekvalitní, velmi sprašná a drolivá. Vzhledem k tomu, že krb je izolován v maximální možné míře, nebyla nutná žádná speciální omítka, která by pracovala s roztažností v extrémních teplotách. Časem asi celé přeštukujeme omítkami od českého výrobce, které jsou mnohem kvalitnější.
Příčky mají v základu trámky 8x8 cm z obou stran opatřené prkny mezi něž je vydusaná hlína. Obklady v koupelnách a kuchyni jsme lepili na cetrisové desky, jež byly šroubovány na prkna příček. Některé měly i zámky. Postup obkládání jsme konzultovali s výrobcem desek. Spoje jsme zpevňovali perlinkou, následně jsme, dle výrobce desek, zvolili tmel, na který byly lepeny obklady. Ač jsme dávali vše dle doporučení, stejně nám obklady popraskaly v místě spojů cetrisových desek. Je to asi dané onou masivní konstrukcí, která má opravdu velké pohyby (i 1 cm). Na rozdíl od hliněných omítek (žádné praskliny) či venkovních vápenných (1-2 mm praskliny) si bohužel tyto desky s pohybem neporadí. Řešením by asi bylo dát obklady rovnou na vápennou omítku.
Dlažby kupodivu nepraskají, ani nad podlahovým topením ani bez něj. Podklad dlažeb je 4-7 cm betonu.“

Technologie

Voda: Vlastní studna
Odpad: Čtyřkomorový septik a dále kořenová čistička (KČOV)
Elektrika: Přípojka, fotovoltaika (2 kW), s vývodem do elektrocentrály pro základní chod domu
Topení a ohřev teplé vody: Kamna s výměníkem* (Hoxter HAKA 63/51 Wa, 15 kV), atypická akumulační nádrž (Dražice NADO 1000/35 v6, na 1000 l, atypické provedení) s přípojkami na fotovoltaiku, kamna a vnitřní spirálu, použita samotíž, nejnutnější množství radiátorů, topné žebříky v koupelnách a podlahové topení Rehau vario v betonu pod dlažbou.

* Kamna jsou obestavěná speciálním kamnářským izolantem, aby nepřehřívala místnost a co nejvíc tepla šlo do vody. Omítka na kamnech je jen tenká – štuková, nemá žádnou akumulační funkci.

Větrání: Krátká rekuperace (VENUS RECOVER HRV-30AC-N-54-N), v létě okny

Zahrada

Na dům navazuje technologiemi i filozofií přírodní zahrada s permakulturními prvky a s využitím dešťové vody pomocí její akumulace v zahradě.

Momentálně jsou v zahradě tyto prvky
Zpracování odpadů: KČOV (kořenová čistírna odpadních vod na ploše 30 m2) – vyčištěná teče dále do potoka a 4 komorový kompost
Zpracování dešťové vody: Zatím kumulace do nadzemních nádrží (do budoucna půjde vše pod zem)
Střešní zahrada: Zatím nad terasou a nad přípojkou elektřiny (do budoucna ještě další, menší, zahradní stavby)
Záhony: Permakulturní zeleninovo-bylinkové záhony, štěrkový trvalkovo keřový záhon (z místní neupravené štěrkové hlíny a štěrkového mulče). Veškeré další záhony využívají místní hlínu, jsou obohaceny o domácí kompost a mulč převážně ze slámy.
Rostliny: Jedlé druhy keřů a stromů. Mnoho druhů je domácích, několik dokonce tradičních starých vysokokmenných ovocných odrůd.
V zahradě jsou záměrně vytvářena místa pro hmyz a obojživelníky. Kromě plnokvětých a poloplných jsou zde také rostliny s jednoduchými květy (vhodné opylovače).
Také zde najdeme divoký kout – neudržovaný prostor.

„Co se týče zahrady, zde extra technologie nemáme a extra problémy také ne, snad jenom hraboši a krtci kteří nám likviduji dvě místa, ať máme kočku nebo ne, ať máme mulč nebo ne. Zatím pozorujeme a rostliny opečováváme a uvidíme, kdo bude rychlejší. Řešením může být plošné povrchové pokrytí pletivem či výsadba druhů, které tolik nechutnají.
No a samozřejmě jsou znát, místa, kde je kvalitní ornice či původní půda, ale obohacená o kompost. Tam se rostlinám daří mnohem lépe než na místech, kde jsme nestihli vše dobře připravit. Dobrá příprava 80% úspěchu.“

Rok: 
2017
zaklady domu
tesařina
tesařský detail
slaměné stěny
zvadlo na workshop
hliněné omítky
horní patro
fasáda
KČOV
stresni zahrada
domeček 2019
Kategorie: