Ekolist

Příbram se odvolá proti zamítnutí registrace významného krajinného prvku na Fantově louce. Zastupitelé minulý týden uložili starostovi Janu Konvalinkovi (za ANO), aby podal odvolání ke krajskému úřadu proti příslušnému zamítavému rozhodnutí Městského úřadu v Dobříši, řekla ČTK mluvčí příbramské radnice Eva Švehlová. Úředníci v Dobříši nevyhověli ochráncům přírody, podle nichž by využití Fantovy louky developery ohrozilo vzácné druhy rostlin a živočichů.

Při odklonu od fosilních paliv bude významnou roli hrát vodík. V balíčku s názvem REPowerEU si EU stanovila cíl výroby nebo dovozu dvaceti milionů tun obnovitelného vodíku do roku 2030. Zelený vodík vyráběný elektrolýzou vody, s využitím elektřiny z obnovitelných zdrojů, by měl představovat dvě třetiny budoucích celkových objemů. Modrý vodík, vyráběný ze zemního plynu s ukládáním CO2, bude tvořit zbývající třetinu.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vykoupil v rámci kampaně Místo pro přírodu další dva pozemky v Bílých Karpatech, rozšiřující území soukromé lesní rezervace Ščúrnica. ČSOP zde vlastní či spoluvlastní pro ochranu přírody již 43 hektarů.

Vědci z Jihočeské univerzity spolu s odborníky z Polska, USA a Kanady zjistili, že mezi roky 2000 a 2020 vzniklo vlivem ustupujících ledovců 2500 kilometrů nového pobřeží, z toho asi dvě třetiny v Grónsku. Odkrývání nových pobřeží pak zásadně mění krajinu, ekosystém i ekonomiku. Článek, ve kterém vědci jev podrobně analyzují, publikoval vědecký časopis Nature Climate Change.

Kontaminovaná zemina nacházející se pod kolejištěm, kde na konci února vykolejily cisterny s toxickým benzenem, se začne odtěžovat tento týden, řekla ČTK mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIZP) Miriam Loužecká. Rychlé odstranění zeminy považují odborníci za klíčové, místo je po úniku toxické látky ohniskem znečištění. Rozšíření benzenu, který pronikl do podzemních vod, mají zamezit mimo jiné larsenové stěny. Hloubí se nadále do sedmi metrů v úseku o délce 210 metrů. Práce potrvají ještě déle než týden, uvedla mluvčí.

Desítky lidí u sídla Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) ve Vrchlabí dnes vyjádřily nesouhlas s developerským projektem na Jeleních Loukách v Peci pod Sněžkou a s postupem Správy KRNAP. Na transparentech měli nápisy "Ne apartmánové obludě na Jeleních loukách" nebo "Jelení louky nejsou lovecký revír developerů", zjistila na místě ČTK. Demonstraci svolali organizátoři petice Zachraňme Jelení louky. Záměr investora Bouda Jelení Potok schválila radnice i Správa KRNAP, úřady kritiku odmítají.

Vzácný šafrán bělokvětý rozkvetl na loukách a zahradách v Lačnově na Vsetínsku a okolních lokalitách. Květů jsou na některých místech tisíce, v posledních letech jich však ubývá. Důvodem je sucho, řekl ČTK ochránce přírody Milan Orálek.

Škoda na životním prostředí v souvislosti s havárií cisteren s toxickým benzenem v Hustopečích nad Bečvou na Přerovsku několikanásobně přesáhne původně odhadovanou částku sto milionů korun. Její výše se bude odvíjet od rozsahu sanačních opatření. Jejich projekt má být dokončen na začátku dubna, řekla ČTK mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIZP) Miriam Loužecká. Další škoda ve výši 125 milionů korun na infrastruktuře a vlaku zůstává stejná, řekl dnes ČTK mluvčí Drážní inspekce Martin Drápal.

Pět členů někdejšího ekologického hnutí Poslední generace čelí obžalobě z vytvoření zločinného spolčení. Vzneslo ji generální státní zastupitelství v Mnichově, informovala agentura DPA. Podle hnutí, které loni změnilo své jméno na Nová generace, je obžaloba útokem na občanskou společnost jako pilíř demokracie.

Všech druhů odpadů vzniklo v roce 2023 v České republice 38 milionů tun. Komunálního odpadu vyprodukovali obyvatelé ČR 5,8 milionu tun. Na jednoho obyvatele tak připadá 537 kilogramů. Podíl komunálních odpadů na celkové produkci odpadů se stále drží na 15 %. Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo ověřená data z odpadového hospodářství za rok 2023.

Obyvatelé Paříže se v nedělním referendu vyslovili pro zákaz vjezdu aut do dalších 500 ulic města. Pro rozšíření pěších zón podle oficiálních výsledků hlasovalo necelých 66 procent lidí, třetina byla proti. Referenda, které pořádalo město, se ale zúčastnily jen čtyři procenta z téměř 1,4 milionu registrovaných voličů, píší agentury Reuters a DPA.

Vědci z Ústavu ochrany lesů a myslivosti Lesnické a dřevařské fakulty (LDF) Mendelovy univerzity zkoumají zvyky a chování holubů v Brně. Výsledky studie, včetně doporučení, jak postupovat při kontrole populace zdivočelého holuba ve městě, předají Technologické agentuře ČR a také úředníkům města Brna, kteří se problémy soužití holubů a lidí ve městě snaží řešit. Škola o tom informovala na svém webu. V Brně je odhadem 15 000 až 20 000 holubů.

Pitnou vodu pro více než 12 000 lidí na východě Ukrajiny zajistila v uplynulých třech letech Arcidiecézní charita Olomouc (ACHO) pomocí humanitárního projektu zaměřeného na hloubení vodních vrtů. Díky novým vrtům lze ve válkou zasažených regionech provizorně nahradit provoz poničené vodohospodářské infrastruktury. ČTK to sdělil Martin Zamazal z ACHO. Vyzval veřejnost, aby u příležitosti Světového dne vody, který připadá na 22. března, tento humanitární projekt finančně podpořila.

V České republice roste 19 % lesů na vodou ovlivněných stanovištích, od rašelinišť a podmáčených lesů po nivy vodních toků. Ztížené podmínky pro pěstování lesa v těchto lokalitách vedly již od konce 18. století k budování prvků technických meliorací – melioračních sítí, jejichž primárním účelem bylo částečné odvodnění půdy, minimálně pro období obnovy lesa. Nicméně, jejich efekt byl často koncipován jako dlouhodobý.

Zásoby podzemních vod ovlivní množství srážek převážně na jaře. K důvodům patří to, že déšť je na jaře dlouhodobějšího charakteru a pomalu se rozpouští sníh, takže voda má čas se vsáknout do podzemí, přitom vegetace ještě není vzrostlá, díky čemuž si neodebírá tolik vody, řekl pro ČTK v rozhovoru Martin Zrzavecký s Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). To, zda bude letos nedostatek podzemní vody a Česko se bude potýkat se suchem, podle něj bude možné říci na konci jara.

Hydrogeologický průzkum artéského vrtu v Kníničkách poblíž Brněnské přehrady potvrdil vhodnost výběru a užití pro nouzové zásobování obyvatel Brna pitnou vodou. Před dokončením je tak návrh technických úprav vrtu tak, aby z něj cisterny mohly čerpat vodu. Stavební úpravy budou následovat v příštích měsících, pokud nebude nutné povolení. ČTK to řekl náměstek primátorky Filip Chvátal (KDU-ČSL).

Luxusní sedmnáctimetrové čapí hnízdo v Hranicích na Přerovsku, které z ocelových plátů vytvořil sochař Jan Dostál, má už prvního nájemníka. Na vrcholu plastiky se uhnízdil dlouho očekávaný čáp v sobotu. Od té doby tak sedí na hlavě svého dvojníka, rozměrné sochy čápa o hmotnosti 15 tun. Díky jeho příletu si oddechli hlavně majitelé sochy, která nahradila jeho původní hnízdiště v podobě železobetonového sloupu. Čáp je totiž symbolem Hranic, přilétá tam každoročně už více než sto let.