Ekolist

Jednání zástupců Brna a francouzské společností SUEZ o odchodu firmy z Brněnských vodáren a kanalizací (BVK) se za uplynulý rok neposunulo. Shodli se na obecných principech, ale nikoliv na ceně. Město nyní čeká, zda firma v souvislosti se změnou ve svém vedení přehodnotí pozici, řekl ČTK náměstek primátorky René Černý (Nezávislí). Brno o záměru odkoupit podíl firmy SUEZ informovalo před dvěma lety. Krajské město ve společnosti vlastní 51 procent, SUEZ 46,3 procenta, zbytek mají drobní akcionáři.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) obdržela dopis od svého zřizovatele, ministerstva životního prostředí, který ji informoval, že ministerstvo financí správě parku navrhlo snížit počet pracovních míst o 14. ČTK to potvrdil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Správa KRNAP má 238 kmenových zaměstnanců. Škrty připadají v úvahu v činnostech spojených s turistickou infrastrukturou a cestovním ruchem, vzděláváním či pořádáním akcí pro veřejnost. Péče o přírodu zůstává prioritou správy parku.

Vodu v nádrži Lipno na Českokrumlovsku znečišťují nepovolené výpusti odpadních vod. Potrubí ústící do přehrady odhalila snížená hladina Lipna. Vodohospodáři prověřili více než 100 výpustí, z některých podle rozborů vytéká znečištěná voda. O situaci informovala Česká televize. Nejhorší kvalitu vody zjistili správci povodí u Frymburku, podají kvůli tomu podnět na příslušný vodoprávní úřad k prošetření, sdělila ČTK mluvčí Povodí Vltavy Pavlína Mertl.

Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Igor Červený nechtěl konkretizovat témata dnešní schůzky s prezidentem Petrem Pavlem, jednání bylo podle něj v přátelské atmosféře. Pavlovi zodpověděl dotazy, řekl novinářům. Pokud ho prezident jmenuje, na ministerstvu životního prostředí bude podle Červeného fungovat "svatá trojice", kterou bude tvořit on, vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek a vrchní ředitel sekce technické ochrany životního prostředí Jaromír Wasserbauer.

Město Ostrava nechává se společností Ostravské vodárny a kanalizace (OVAK) zpracovat studii možností lepší ochrany Ústřední čistírny odpadních vod v Ostravě-Přívoze. Mohla by být hotová ještě letos, řekl ČTK náměstek primátora pro životní prostředí Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu). Předloňské povodně čistírnu kompletně odstavily, kvůli její nefunkčnosti několik měsíců tekly splašky do řeky Odry.

V posledních dvou dekádách došlo na území České republiky k bezprecedentnímu nárůstu ploch kalamitních holin, které vznikly v důsledku gradace lýkožrouta smrkového, větrných polomů a vln sucha. Rozloha holin dosahuje desítek tisíc hektarů a představuje zásadní problém pro obnovu lesa, zajištění ekosystémových služeb i hospodářských funkcí. Pro opětovný návrat lesa je proto nutné kreativně využívat různé obnovní postupy a celou škálu různých druhů dřevin, včetně tzv. pionýrských či přípravných.

Ta zelená barva na mapě střední Evropy jsou různým způsobem chráněná území přírody a krajiny.

Drony organizace Správa informačních technologií města Plzně (SITMP) budou pomáhat na Šumavě odhalit oheň dřív, než se rozšíří. Městští dronaři se zapojili do přeshraničního projektu CTRL-F (Control Fire), který má pomocí senzorů v terénu a dronů odhalovat lesní požáry v česko-bavorském pohraničí, zejména v národních parcích Šumava a Bavorský les. Ještě dříve, než si někdo v parku všimne kouře, mohou už být drony ve vzduchu a posílat aktuální informace na operační středisko hasičů, řekl ČTK radní Plzně pro Smart Cities a podporu podnikání Daniel Kůs (Piráti).

Vědci Technické univerzity v Liberci (TUL) vyvinuli metodu, která dokáže rychle odhalit zdraví nebezpečné patogeny escherichia coli nebo legionella pneumophila ve vodě. Liberecká univerzita se v minulých letech opakovaně potýkala s výskytem legionelly ve vodě na vysokoškolských kolejích. Na výsledky rozboru vody musela čekat i několik dní, teď jsou k dispozici do pěti hodin. Právě rychlost může být zásadní v přijetí účinných opatření pro ochranu zdraví, řekl ČTK mluvčí univerzity Radek Pirkl.

Škod v zemědělství v loňském roce ubylo, neznamená to ale obrat trendu extrémních výkyvu počasí. Vyplývá to z vyjádření pojišťoven, které ČTK oslovila. Zatímco největší škody způsobily v roce 2024 zemědělcům jarní mrazy, loni představovaly největší problém srážky a krupobití, uvedly pojišťovny. Více než v předchozích letech se loni pojišťovny zabývaly také nákazami hospodářských zvířat, což zvýšilo zájem o jejich pojišťování.