fbpx Svépomocí postavený slamák pro surfaře | Ekodům

Svépomocí postavený slamák pro surfaře

Slamák pro surfaře

Příběh svépomocné stavby slaměného rodinného domu z pera architekta Radka Hály a projektanta Dana Grmely ze Slamák.info. Tipy jak komunikovat s architektem, zkušenosti stavebníka a stavitele v jedné osobě. Jak stavbu přežít a ještě si ji užít.

Místo stavby: Svídnice u Kostelce nad Orlicí
Autor: Ing. arch. Radek Hála
Realizace: investor Jan Štefanides
Zastavěná plocha: 85 m2 + 12 m2 dřevník a veranda a 25 m2 terasa
Užitná plocha: 147,2 m2 (1.NP - 68,6 m2 + 10 m2, 2.NP - 68,6 m2)
Orientační náklady: 2,5 mil Kč (90 % veškerých prací provedeno svépomocí)
Více informací a další fotografie: slamak.info

Honza s Kristýnou žili mnoho let u pobřeží v anglickém Cornwallu a za tou správnou vlnou jezdili po celém světě. Ta poslední je zanesla domů, na kopec nad Svídnicí pod Orlickými horami.
Východiskem pro návrh jejich domu bylo plážové pohodlí surfařských rájů, k tomu se přimísilo trochu útulnosti tradičních cornwallských cottages a okořenilo se skandinávskou vůní dřeva a tohle je výsledek. Napodruhé, ale rovnou do černého.
Kamna s lavicí jako hřejivé srdce domu, kuchyň a obývák otevřené na velkou zastřešenou jižní terasu s krásným výhledem dolů do krajiny. Knihovna s letištěm na čtení a zdřímnutí po gurmánském obědě. Horní a dolní patro propojené otevřeným schodištěm a relaxační sítí, kde se čtenář vznáší a houpe nad atriem uprostřed domu...když zavřete oči uslyšíte svůdné šumění přílivu.
Na počátku téhle stavby byly v podstatě ideální podmínky. Nadšení a pozitivní přístup, který si stavebníci průběžně udržovali po celou dobu stavby. Například tím, že si dopřáli dvouměsíční prázdniny na surfování v zahraničí. Také zde byl dostatek financí a čas (1,5 roku) se stavbě plně věnovat.
Jako první si Honza Štefanides postavil garáž. Na ní si mnoho postupů pěkně vyzkoušel a také tím získal zázemí pro stavbu samotného domu.
Stavba je založena na betonových pasech a dvou pilířích v místě nosných sloupů. Většinu podloží tvoří pěnové sklo (cca 35 m3 materiálu), které je po zhutnění pevné jako štěrk a zastává funkci jak hydroizolace, tak tepelné izolace.
Nosná konstrukce je klasická fošinková, vhodná pro vycpávání slaměnými balíky. Na mnoha místech jsou využity tradiční tesařské spoje pro eliminaci kovových prvků. „Na rybinové spoje stačí jen trocha lepidla a jeden hřebík.“ Spoje si Honza Štefanides udělal sám, čímž značně ušetřil.

Skladba podlahy (odspodu):
• Pěnové skloDřevěný rošt + liapor
• Borovicová prkna / Namísto dlažby je použit prostý beton (tloušťky 10 cm), přeleštěný tvrdým voskovým olejem OSMO (jako levnější varianta), který perfektně akumuluje a „rozvádí“ teplo od kamen.

Skladba stěn je (z interieru):

• Hliněná omítka z místní hlíny (hodně jílovité) a písku ze 2,5 kilometru vzdálené pískovny (tl. 8 – 10 cm) => tvoří zábranu zpomalující průnik vlhkosti do konstrukce; díky velké tloušťce se vešli do omítky i rozvody
• Slaměné balíky z pole vzdáleného 2 km, vecpané do fošinkové konstrukce
• Diagonální zavětrování po celé ploše
• Dřevěné latě (tl. 5 cm) + skelná vata
• Difuzní folie (150 g/m2)
• Tvrdé dřevovláknité desky (záklop)
• Provětrávaná mezera
=> přirozeně nasává vzduch u země a u střechy ho zase odvětrá
• Modřínové latě (obklad)

* Na docpávání netěsností mezi slaměnými balíky strávila paní domu Kristýna celé 3 měsíce. údajně by bylo adekvátní spíš poloviční množství času. Ale i přes tuto nesmírnou preciznost, je cítit, že do stavby profukuje. Proto by bylo dobré zaměřit se na utěsnění spár jako jsou spoje mezi OSB deskami atp.

Skladba střechy:
• Hliněná omítka na rákos (místy dřevěný obklad)
• OSB desky (záklop)
• Slaměné balíky + krokve
• Skelná vata
• Tvrdé dřevovláknité desky (vnější záklop)
• Difuzní folie
• Kontralatě
• Afsaltový šindel ECO Cambridge (2 vrstvy)
=> životnost 20 – 30 let, poté lze krytinu obnovit nebo jen přidat vrstvu

* Slámování střechy se podařilo v osmi lidech i se zakrytím skelnou vatou a dřevovláknitými deskami za jeden den. Velkou roli v tom hrálo předběžné vytřídění balíků rozměrově vhodných do konstrukce již při balíkování na poli.

Jedná se o difuzně otevřenou konstrukci, kde může vlhkost přirozeně procházet konstrukcí ve směru ven z domu.
Svůj vlastní betonový základ mají těžká akumulační sálavá kamna, která jsou srdcem domu a jediným zdrojem vytápění (dimenzována jsou na výkon 3,8KW). Původně navržené přímotopy nejsou potřeba. Po většinu chladnějšího období se v kamnech topí jednou za den (jen při -15°C je třeba zatopit 2x denně). Odvětrání kamen je vyvedeno pod dům a pod terasu (díky umístění domu ve svahu). Po čtyřech letech užívání nebyly při čištění téměř žádné usazeniny.
Tepelné pohodě v domě velmi přispívají pasivní solární zisky z velkých prosklených ploch orientovaných na jih. V letním období jsou okna stíněna střechou terasy, takže se dům nepřehřívá. U některých oken je použito pevné zasklení, které je výrazně levnější a má lepší izolační vlastnosti. Po zkušenostech z užívání by stavebníci doporučili udělat pevných oken co nejvíc. Okna jsou dřevěná, nabarvená na modro aby rám pěkně kontrastoval s dřevěným obkladem (který časem zešedne.)
Tepelné akumulaci napomáhají také celohliněné příčky (rošt ze dřevěných latí vyplněný slaměnohliněnou směsí.)

Vizualizece terasy
Vizualizace vstupu
Situace
Půdorys přízemí
Půdorys patra
Příčný řez
Dřevěná rámová konstrukce
Tradiční spoj bez kovových prvků
Slámování střechy
Izolace podlahy z pěnového skla, uprostřed betonový základ pro kamna
Doizolování stěn skelnou vatou
Neomítnutému interieru dominují těžká akumulační kamna
Zvenku je dům obložen modřínovými latěmi
Kuchyně s podlahou z vyleštěného betonu
Otevřený interier se zákoutím k odpočinku a pro návštěvy
Čtecí síť v patře
Pracovna v patře
Kategorie: