Pasivní slaměný rodinný dům v Šebetově

KONSTRUKCE

Konstrukce domu je navržena s ohledem na maximální jednoduchost stavby a současně umožňuje stavbu svépomocí bez znalostí speciálních technologií aplikací přírodních materiálů. Stavba je provedena ve standardu pasivního domu. Dům má měrnou potřebu tepla na vytápění 14,74 kWh/(m2a).
Stavba je založena na úsporných vrtaných betonových pilotkách, na kterých je umístěn železobetonový věnec ve výši cca 0,5 m nad terénem. Při dobrém podloží je levnější použít přímo dřevěný průvlak. Na dřevěném impregnovaném prahu položeném na věnci je pak posazena dřevěná konstrukce domu.

Na veškerou nosnou dřevěnou konstrukci je použito typových úsporných vazníků tvaru I. Z těchto vazníků jsou vytvořeny rámy, kdy rám tvoří současně stěnu, strop i podlahu. Styky vazníků jsou provedeny přeplátováním deskami OSB. Rámy jsou vztyčeny v osové vzdálenosti 700 mm, což je modul izolace ze slaměných balíků.

Stěny jsou řešeny jako difúzně otevřené ve skladbě z vnitřní strany – sádrokarton, deska OSB s přelepením páskami Airstop, izolace z balíků slámy, difúzní deska DHF a modřínový obklad na odvětraném roštu. Obklad vnitřních stěn ze sádrokartonu se podařilo provést bez montážní mezery vhodným řešením vnitřních rozvodů, které jsou vedeny pouze ve vnitřních příčkách. Příčky jsou sádrokartonové, na dřevěném roštu. Extenzivní skladbu pultové střechy s fóliovou krytinou lze jednoduše ozelenit. Okenní výplně sestávají z dřevěných eurooken s izolačními trojskly určená pro pasivní domy. Okna mají z vnější strany přiizolované rámy, z vnitřní strany jsou cloněna hliníkovými lamelovými žaluziemi. V případě většího přehřívání v letních měsících je možno dodatečně namontovat venkovní žaluzie.

IZOLACE SLAMĚNÝMI BALÍKY

Byla provedena izolace z běžných balíků slámy, které byly lisem stlačeny na optimální hustotu cca 90kg/m3. Tloušťka izolace 400 mm, daná rozměry balíku, je stejná v celém obvodovém plášti domu. Pouze ve stropě je přídavná izolace o tloušťce 70 mm z minerální vlny. Tím, že konstrukce vycházela z rozměrů balíků, byla práce velmi rychlá. Slaměný balík po vložení do konstrukce mezi I vazníky byl co nejvíce natlačen na předchozí balík, ve stěně a podlaze byl ušlapán. Pak teprve byly přeříznuty a odstraněny provázky a bylo provedeno další dotlačení. Nevýhodou slaměných balíků je jejich nehomogenita, je nutno pečlivě doplňovat mezery mezi balíky. Problém je v místech, kde je nutno použít dělených balíků, tyto prostory je nutno pečlivě vyplnit. Vhodnější je také použití typu úsporných vazníků, které mají oboustranně přiizolovánu stojinu deskovou izolací na celou šířku příruby. Nevzniká tak za přírubou dutina, která se špatně vyplňuje slámou. U domů, které jsou řešeny v nízkoenergetickém až pasivním standardu, je vhodné použít další izolaci v montážní stěně za sádrokartonem. Tato izolace pak eliminuje poslední drobné tepelné mosty a současně omezí tepelný most stojiny vazníku.

POUŽITÉ AKTIVNÍ TECHNOLOGIE

Vzduchotechnika s rekuperací
U tak malé stavby není ekonomické použít běžné velké rekuperační jednotky s akumulačním zásobníkem s ohřevem vzduchu teplou vodou ze zásobníku. V domě je proto použita pouze malá větrací jednotka s rekuperací o maximálním výkonu 100 m3 za hodinu. Jednotka je napojena na zemní kolektor s ručním přepínáním. Kolektor je o délce 20 m a je ukončen malou revizní šachtou o průměru 40 cm. V kuchyňském koutu je použita digestoř s uhlíkovým filtrem.

Vytápění
Byl proveden investičně nejlevnější způsob dotápění třemi přímotopnými tělesy. Je použito olejových radiátorů pro jejich příznivější povrchovou teplotu. V koupelně je osazen elektrický sušák na ručníky. Teplá voda je připravována v solárním zásobníku o objemu 180 l. Pro snížení nároků na ohřev teplé vody je instalován pod sprchou rekuperační výměník, který zachytává odpadní teplo vody ze sprchy. Předpokládaná účinnost rekuperace teplé vody je asi 40%.
Vzhledem k malým tepelným ztrátám nejsou osazena ani krbová kamna. V případě potřeby jejich dodatečného osazení je ve stěně připraven zaizolovaný otvor pro pozdější montáž nerezového dvouplášťového komínu.

Kombinovaný solární teplovodní a teplovzdušný kolektor
Je použit teplovzdušný kolektor o ploše 12 m2, zhotovený v rámu přímo na místě. Kolektor je umístěn svisle mezi okny v jižní stěně. V dřevěném rámu krytém polykarbonátovou deskou je osazen černý jímací trapézový plech, ohřátý vzduch je z mezery pod plechem vháněn ventilátorem do vnitřní dvojité příčky z vápenopískových cihel, která slouží jako akumulátor tepla. Ventilátor se ovládá teplotním čidlem. Hmotná příčka slouží zároveň jako akumulační hmota, která vypomáhá vyrovnávat výkyvy teplot, k nimž jsou dřevostavby náchylné. Teplovzdušný kolektor se spolehlivě spouští i za mrazivých slunečních dní. V případě pasivního řešení domu je velký tepelný výkon teplovzdušného kolektoru stěží plně využitelný, pasivnímu domu stačí dodávat minimální množství energie na vytápění.

V části zařízení je současně umístěna jímací část teplovodního kolektoru, která je použita z běžného typového kolektoru. Se solárním zásobníkem umístěným o více než 0,5 m ho bylo možné propojit samotížně, to znamená, že nebylo nutno použít oběhového čerpadla. Kolektor umístěný ve svislé poloze má v zimním období vyšší účinnost než při obvyklém umístění šikmo na střeše a nehrozí také riziko letního přehřívání solární soustavy.