Ekolist

Botanická zahrada v pražské Troji připravila na říjen dvě podzimní výstavy. Oblíbená výstava dýní a dýňových dekorací se letos zaměří na pravěký svět a bude rozmístěna ve venkovních expozicích. Návštěvníci se mohou těšit mimo jiné na dlabání dýní, výrobu lampionů nebo lampionový průvod. Druhá expozice ve výstavním sále v Ornamentální zahradě představí mechy, kapradiny, plavuně a přesličky. Obě výstavy se uskuteční od 9. října do 1. listopadu.

Letošní sklizeň hroznů v Česku bude ve srovnání s dlouhodobým průměrem asi o 30 procent nižší kvůli dlouhodobému suchu. Vyplývá to z prvních odhadů Svazu vinařů. Lokálně se ale propad liší. Škody bez započtení ušlého zisku dosáhnou půl miliardy korun. ČTK to řekl prezident Svazu vinařů Martin Chlad. Dotázaní vinaři pro ČTK uvedli, že vinobraní, jehož hlavní část začala minulý týden, bude letos velmi rychlé, protože prakticky všechny odrůdy dozrávají současně.

Přírodní oblast Červeňák v Pardubicích budou spásat koně, možná také krávy nebo ovce. Pastva má být součástí dlouhodobé péče o rozsáhlé travnaté plochy, uvedl Martin Trávníček ze spolku Pestré Polabí. Bývalé vojenské cvičiště město od loňského podzimu upravuje, příští rok ho chce otevřít veřejnosti.

Město Tábor chce vybudovat malou vodní nádrž Hlinný. Stavba poblíž obce Turovec má pomoci zadržovat vodu v krajině. Vybudování nádrže bude stát několik milionů korun. Novinářům to řekl táborský starosta Štěpán Pavlík (Tábor 2020). Dodal, že město tím chce reagovat na sucho, které v posledních měsících a letech v Česku panuje.

Letošní vedra a sucho způsobily, že včely moc nelétaly pro nektar a pyl, ale spíše pro vodu, kterou pak v úlech rozstřikovaly a chladily si je. Snůška trochu vázla, řekl ČTK Karel Toupal z rodinné Včelí farmy u Toupalů z Kolovče na Domažlicku, která založila první včelstva před 130 lety. Produkce medu tak bude určitě o desetinu nižší než v běžných letech. Podle chovatele je dnes vinou stále se zkracující včelařské sezony, chemii na polích a nemocím včel složité včelařit.

Rakouská metropole umístí nad nádrž čistírny odpadních vod v Simmeringu první vysouvací střechu se solárními panely. Pohyblivá konstrukce umožní fotovoltaiku zasunout nebo vysunout během 30 sekund a zachovat provoz zařízení bez omezení. Instalace na ploše 1750 m2 má vzniknout do června roku 2027 a vygenerovat zhruba 260 MWh elektřiny ročně.

Krkonoše mají drsné klima, které je domovem celé řady druhů přizpůsobených životu v chladných horských podmínkách. Jak se ale hory postupně oteplují, začínají se v nich objevovat i druhy, které jsme tu dříve téměř nepotkávali. Jedním z nich je kudlanka nábožná.

Sopečná krajina Českého středohoří nemá na našem území obdoby. Přesto dosud nevznikla o jedné z nejzajímavějších vulkanických oblastí Evropy se stovkami kuželovitých a kupovitých vrchů souhrnná monografie. Nově vydaná kniha Geologie Českého středohoří. Vznik, vývoj a význam našeho nejpozoruhodnějšího sopečného pohoří vychází v roce 50. výročí vyhlášení této geologicky mimořádně složité krajiny chráněnou krajinnou oblastí.

Potápěči budou v neděli čistit dno přehrady Mšeno v Jablonci nad Nisou, do úklidu břehů se může zapojit i veřejnost, řekla ČTK mluvčí magistrátu Jana Fričová. Podobná akce se podle ní na přehradě uskutečnila v roce 1996, potápěči tehdy v nádrži objevili i pamětní desku věnovanou Otto Intzemu, který ji navrhl. Dnes je deska v parku pod hrází i s českým překladem textu.

Zoologická zahrada poblíž řecké metropole se stará o dvouměsíční tygřata kriticky ohroženého tygra sumaterského, napsala agentura AP. Podle odhadů ve volné přírodě zbývá pouhých 400 jedinců, a to především kvůli rychlému kácení lesů.

Produkce vína ve Francii bude letos jedna z nejnižších za posledních 30 let. Na vině je zmenšování plochy vinic, ale i silná vedra a sucho, které poškodily révu a hrozny. Ve své zprávě to uvedlo francouzské ministerstvo zemědělství. V prvním odhadu letošní produkce předpovědělo 33,9 milionu hektolitrů, což je o šest procent méně než loni a o 17 procent méně než průměr za roky 2021 až 2025. Francie je po Itálii druhým největším producentem vína na světě.

O ostravskou Lesní školu a její ekologickou výchovu je zájem. Město chce proto rozšířit její kapacity. Zázemí pro výuku chce připravit v hájence v Hošťálkovicích a zhruba za 18 milionů chce postavit nový objekt Lesní školy v Bělském lese. Oba objekty by mohly začít sloužit v roce 2029. ČTK to řekla mluvčí magistrátu Gabriela Pokorná.

Půda pod botami Oumarou Compaorého je písčitá a kamenitá. Sotva se podobá krajině, jakou obvykle potřebujete pro pěstování ananasů. Tato farma ve vnitrozemí Burkiny Faso je však součástí celostátní snahy snížit závislost na dovozu potravin a přizpůsobit se stále drsnějšímu klimatu v suchém a horkém africkém Sahelu, uvedla agentura AP.

Obyvatelé Plzeňského kraje loni vytřídili 38 800 tun využitelných odpadů, meziročně téměř stejně. Na každého občana regionu připadá 20,9 kilogramu papíru, 18 kg plastu, 15,5 kg skla a 8,7 kg kovů. Při vyhlášení 21. ročníku soutěže měst a obcí kraje v třídění odpadu My už třídit umíme! to uvedla Lenka Šlajsová z Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje.

Obyvatelé ústecké čtvrti Svádov mají po dvacetiletém čekání kanalizaci. Připojení 116 domácností, vybudování čerpací stanice a 2,7 kilometru dlouhé kanalizace stálo 70 milionů korun. Investice výrazně pomůže životnímu prostředí, protože dosud v některých místech tekly odpadní vody do potoka Bahniště, uvedla předsedkyně osadního výboru Irena Růžičková.

Na údržbu vodních toků, protipovodňovou nebo protierozní ochranu poskytla loni ministerstva 12,8 miliardy korun, což je o miliardu více než v roce 2024. Vyplývá to z takzvané Modré zprávy o stavu vodního hospodářství v ČR, kterou nyní projednala vláda. Ministerstvo zemědělství (MZe) se na uvedené sumě podílelo částkou zhruba 4,4 miliardy korun, zhruba o 921 milionů Kč více než předloni. Nejvíce poskytlo ministerstvo životního prostředí, a to 7,6 miliardy korun, což ale představuje meziroční pokles o 838 milionů. Ministerstvo dopravy přispělo na vodní hospodářství 790 miliony korun, meziročně o 55 milionů více.

V Česku bylo k 30. červnu evidováno 7071 kontaminovaných míst, u kterých je nutné provést průzkum. Vyplývá to z dat Systému evidence kontaminovaných míst (SEKM), kterou spravuje ministerstvo životního prostředí, zpracovaných do posledního čísla odborného recenzovaného časopisu Waste Forum, který se zaměřuje na výsledky výzkumu v průmyslové a komunální ekologii. Zdeněk Suchánek z České informační agentury životního prostředí (CENIA), který se na správě SEKM podílí, ČTK řekl, že na základní prověření skutečného stavu jedné lokality by bylo třeba zhruba pět milionů korun.

Rozsáhlá sanace bývalého vojenského prostoru Dobrá Voda na Šumavě na území Národního parku Šumava, kterou nyní připravuje ministerstvo životního prostředí, navazuje na průzkumy a dílčí sanační práce provedené v lokalitě v letech 2020 až 2023. Tehdy odborná firma v podzemním bunkru a na dalším místě našla a následně zlikvidovala chemické látky, zkorodované sudy a asi 50 tun kontaminované zeminy, zjistila ČTK.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) odmítlo tvrzení bývalého vedoucího sekce ochrany životního prostředí resortu Davida Surého (KDU-ČSL) o sanaci na Šumavě. Surý ve středu na síti Facebook uvedl, že území s unikajícími chemikáliemi bylo před několika lety zkoumáno a sanováno a následně byla vypracována závěrečná zpráva s doporučením, aby bylo podrobeno dalším průzkumným pracím. Podle MŽP se po průzkumu žádná sanace neuskutečnila, sanován měl být pouze původně propadlý bunkr.

Připravovaný systém emisních povolenek ETS 2 zvýší náklady rafinérií, do budoucna se tak projeví i v cenách pohonných hmot. Zároveň ale nejde o důvod současného růstu cen paliv. Vyplývá to z komentářů analytiků pro ČTK. Na negativní dopad ETS 2 na rafinérský průmysl včera poukázal premiér Andrej Babiš (ANO), podle něhož by proto mělo být spuštění systému odloženo.